Dobrý den, snad mi někdo pomůže..
Minule jsem byla po delším čase s jednou klisnou na procházce v takovém malém lesíku. Procházeli jsme kolem jedné mýtiny kde seděli dvě osoby, se kterými jsem měla v minulosti nějaké spory. Nechala jsem to tak a užívala si procházku... No oni se rozhodli jít za námi. Zůstalo mi trochu nevolno protože jsem měla 4 letou arabskou klisnu která se láká i svého stínu. Jak jsem čekala, po chvíli začali osoby za námi bouchat do kmenů holemi a dělat bordel. Propadla mě úplná panika protože arabka pode mnou pomalu skákala na místě a já jsem nad ní přestávala mít kontrolu... Zasedla jsem si a trochu se zaklonila co byla pořádná chyba (vím ale v tom stresu jsem se prostě snažila alespoň trochu nějak sklidnit).. V tom momentě se klisna i se mnou rozběhla a absolutně se nedala ovládat.Schytala jsem pořádnou ránu do ramene o kmen a tehdy jsem spadla.. Jak jsem padala stihla jsem ji strhnout do jednoho stromu a to nás asi zachránilo. Domů jsem pak už na koně nesedla..
Co děláte vy když vám začnou takto lidé plašit koně? Nebo co jim řeknete aby to zabralo? Po tomto zážitku jsem dost otřesena a nemám odvahu jít opět do terénu.. Děkuji moc.
Tak za prvý vychovám svého koně asi se to moc dobře nečte ale už i moje děti ví že splašit můžu jenom na čem sedim takže kdyby se okolo dělo cokoliv tak jezdec odpovídá za své zvíře to že ti nějakej kr.tén dělá naschvály nijak neřeší tvojí jezdeckou chybu ani málo vychovanýho koně to že se koník lekne a popoběhne je celkem ok to se prostě staně ale že se obě stresnete tak že je uplně mimo kontrolu to už je opravdovej průšvich.Takže jediná rada je zamakej na sobě a koni at se můžeš vesele tokovejm troubům smát !
hanulinka
XXX.XXX.17.204
Vezmi kobylku na prochazku na ruce, do ruky hul a napred jen trosinku, az se prestane bat, tak pritlac..a bouchej do kmenu, do krovi, do parezu, co uvidis..
delej to, ceho se bala, ukaz ji, ze to nic neni, ze ji se nic nestane.napred se bude mozna lekat a uskakovat...potom bude asi koukat, jestli ti nehrablo, a ver mi, ze za nejakou dobu ji to bude uplne jedno.
Doma poptom muzes pokracovat...susteni igelitkou, lupani petflaskou, kopani do balonu
kdyz ji budes takto pripravovat, urcite se nemusis bat s ni brzy zase vyjet ven.
a kdyz nejake bezmozky neco podobneho zase napadne, uz se tomu jen zasmejes..a kobca bude nerusene pokracovat dal, jako by se nechumelilo.
pokud je citlivejsi, treba to potrva dele, ale vysledek se dostavi-chce to duslednost a trpelivost.
Naštěstí se mi nikdy nestalo, že by mi někdo cíleně plašil koně. Ale vnímám to, že sedím na koni, jako velikou výhodu a plus co se týká bezpečnosti. Takže když bych potkala nějaká nebezpečná individua, v klidu bych odcválala. Na koni tě nikdo nemá šanci dohonit ![]()
Už jsem takhle jednou ujížděla před úchylem a naopak se v lese sama bojím chodit pěšky bez koně :D.
Mě se jednou podařilo vjet na mladé kobče, při druhé samostané vyjížďe k partičce kluků, kteří si nás nevšimli a cca 20m od mě začali házet dělbuchy do ohýnku. Bylo to opravdu strašné, kobyla se úplně zjančila, kluci mě přes to práskání a vlastní řehtání nad tou krásou neslyšleli jak na ně volám aby přestali... cítila jsem jak kobče pode mnou tluče srdce hrůzou, přeskákala se mnou snad půl kilometru, než se mi jí podařilo zastavit a uklidnit.
Nějakým zázrakem jsem nespadla, ale dodnes chodím s velkou nechutí kolem dětí hrajících si u ohníčků... to je můj asi nejvíc splašený zážitek. Tenkrát jsem kobču otočila zpět a kolem kluků i ohníčku jsme prošli - když si nás všimli tak s těma dělbuchma naštěstí přestali, a musím říci, že dostat kobču kolem nich mi trvalo dost dlouho (koukali na nás otevřenou hubou - vždyť cowboys koně uřídí jednou rukou...
, ale dodnes když jedu a něco se začne dít, tak si na ty dělbuchy vzpomenu, a říkám si, že když už jsme přežili tohle, tak už přežijeme všechno.
Jinak moje kamarádka měla také strach z ježdění do terénu - předtím několikrát spadla - a vyléčila jí naše 20letá babička, kterou nerozhodí opravdu nic (má vhlavě mapku nejbližšho okolí, takže na vyjíďkách i sama hází blinkry na kterou stranu se má správně zatočit), po půl roce poklidných důchodcovských vyjížděk s babčou kamarádka začala být zase dostatčně sebejistá na živější koně.
Dotaz
XXX.XXX.110.146
Jezdila bych s nějakým druhým klidným koníkem, ne sama, aby se ti něco nestalo, když kobylka není spolehlivá. Když ti dotyční uvidí dva lidi, tak si třeba netroufnou a nebo jim ve dvou spíš vynadáte.
Jinak neohleduplnému cyklistovi jsem vynadala, to se přiznávám, protože jezdí jako blázni a zabrzdí koni o zadek, vůbec se neuvědomují, že buď zraní nás s koněm a nebo to schytají kopytem do hlavy.