MisaMa.
XXX.XXX.234.35
Ahoj, ráda bych se zeptala, zda máte někdo podobnou zkušenost jako já a případně zda někdo neví, čím to může být..
Mám čtyřletou kobylku, od jejích dvou let co ji mám jsem s ní chodila na procházky na ruce, bez problému chodila sama i s koněm, nebyl vůbec žádný problém s odchodem od stáda ani venku. Trochu problémy začaly, když jsme s kobylkou začali jezdit, pod sedlem se v terénu zadrhávala, nechtěla jít dopředu. Stačilo aby před ní šel jakýkoli člověk i bez vodítka a šla, nebo v případě že se takhle zastavila a nepomohlo nic, kobylka při pobídce akorát couvala a kroutila se, jevila se jakoby z něčeho měla strach, když jsem ale slezla a šla před ní, tak okamžitě vyrazila a bez problémů šla dál. Směrem domů šla už bez problémů. Pak se to začalo zhoršovat a nechtěla pod sedlem jít ani domů. S druhým koníkem chodí raději druhá ale jde i první a nemá žádný problém. No a potom ze dne na den, když jsem si ji vzala na ohlávce na prochajdu, tak když jsme se vzdálily od výběhu, zastavila se, začala jančit, byla velmi nervózní.. Pak se začala vzpínat a nakonec se mi vytrhla z ruky a tryskem to vzala zpátky ke koním. Do té doby nikdy s tím nebyl problém, chodila na procházky jen na ohlávce úplně bez problémů, respektovala člověka a nikdy se nevytrhla z vodítka. Není to žádný plašan, jednou jedinkrát se mi splašila že šla do běhu a to bylo když za námi vystřelili myslivci. Jinak se lekne, ale zůstane stát a neutíká. Nikdy. Zkusila jsem to znovu a udělala to samé. Několik dnů potom znovu. Zatím s ní z výběhu chodím pouze s druhým koníkem, vím že to není řešení, ale momentálně to v ní nechci podporovat. Cvičím s ní ve výběhu, máme ohromnou pastvinu, a tam nemá problém být na druhém konci než ostatní koně.. Trénuji s ní přirozenou komunikací, ve výběhu se mnou funguje i bez vodítka, v kroku i v klusu, zastavení.. bez problému.. Když jdeme k brance začne být trochu nervózní, naposled jsme se dostaly do otevřené branky a dál jsem zatím nešla, aby se mi zase nenaučila vytrhávat. Snažím se jít po malých krůčcích dál, a věřím že to půjde, jen mi nejde vůbec na rozum, jak se mohla tahle změna odehrát
když jdeme ven s druhým koníkem, tak jde ven ochotně a zvědavě, po panice ani památky.
Mockrát děkuji za jakékoli postřehy, tipy a rady
kobylku miluju a dělám pro ní všechno co můžu, chodí ke mě na zavolání bez pamlsku a jsem s ní každý den ( mám koníky doma), nemyslím že by to tedy bylo v důvěře.. ale hlava mi to nebere![]()
Děkuji všem moc ;).
lina225
XXX.XXX.172.226
A určitě se bojí? Není to jenom tak, že jste jí několikrát ustoupila, a tak zjistila, že se lze nepříjemnému odchodu od stáda vyhnout? Otočit se a jít domů nebo sesednout v momentě, kdy koník vymýšlí, znamená odměnit nežádoucí chování. A jestli už se jí dokonce podařilo vrátit se domů bez vás, o to hůř.
Strach by u kobyly nevznikl jen tak z ničeho nic. Musel by tomu předcházet nějaký nepříjemný zážitek, eventuelně by u mladého koně mohlo jít o psychické přetížení z nadbytku práce. Spíš bych to ale viděla tak, že vymýšlí, je to běžné. Taky jsem udělala chybu a nechala jsem mladého koně, aby mě samovolně odvezl směrem k domovu. Stačilo to jednou a hned příště vymýšlel znovu a nakonec už jsem ho nemohla dostat ani ze dveří stáje, z jízdárny mě natvrdo odvezl a podobně. Valach byl velmi chytrý a přemýšlivý typ, takže nebylo vhodné řešit to bičem. V momentě, kdy se otočil a začal mě odvážet, jsem ho zadržela na místě na velmi krátké otěži, takže byl v nepříjemné poloze a úleva nastala teprve tehdy, když se nechat otočit mnou požadovaným směrem. Pokud se mu podařil krok nežádoucím směrem, byl zacouván zpět. Pokud se snažil nežádoucím směrem couvat, nechala jsem ho couvat, dokud ho to nepřestalo bavit. A když chtěl stát, tak jsme prostě stáli, dřív nebo později ho to omrzelo. Ze začátku jsme se takhle přetahovali klidně i hodinu nebo několikrát během vyjížďky, postupně se doba zkracovala. Samozřejmě některým koním stačí lupnout bičem a je hotovo, ale jindy je lepší obrnit se trpělivostí a na koně prostě vyzrát. Na procházky na ruce chodím vždy s lonží místo vodítka - z té vám kůň utéct nemůže.
MisaMa.
XXX.XXX.234.35
Neustoupila jsem ji, nikdy jsme nešly k domovu když ona chtěla. Je pravda že v nejhorších chvílích jsem z ní sesedla ale šly jsme pak stále mnou požadovaným směrem, dál od domova. Zkoušela jsem ze sedla vytrvat, ale kobylka couvala dost nebezpečně, např. do příkopu, na silnici, atd, Nyní když ji chci odvést, začne být opravdu nervózní. Možná máte pravdu, kobylka je hodně chytrá a občas to na mě zkouší, ale nenechám jí aby jí prošlo něco, co nechci aby dělala. Bohužel se stalo to, že se mi vytrhla což je mi opravdu líto, protože vím, že koník si pak ihned pamatuje že to jde.. Ale šla jsem s ní prostě jako jindy na procházku a tohle vůbec nečekala, proto jsem ji měla pouze na vodítku jako vždy. Nikdy dřív to neudělala a nebyl ani důvod si myslet že by měla.
MisaMa.
XXX.XXX.234.35
Myslíte tedy zkusit krůček po krůčku opouštět výběh, nechat ji klidně stát na místě hodinu dokud neudělá další kroky od koní? a prostě vydržet dokud nepůjde.
lina225
XXX.XXX.172.226
Za normálních okolností by se kůň zvykal na odchod od stáda postupně, aby nebyl příliš pod tlakem, ale pokud kobyla normálně odcházela už nějaké dva roky, tak to pro ni najednou nemůže být tak stresující. Jediná možnost je, pokud by se jí venku s vámi stalo něco nepříjemného, nebo jste na ni s vycházkami v sedle naběhla moc rychle, takže si odchod z výběhu zafixovala jako nepříjemnou věc. Někteří lidé mají tendenci zahrnovat koníky takovou láskou a pozorností, až to přeženou a koníka přetíží, nedošlo k tomu i u vás? A jak se kobyla tváří, když jí pohrozíte po zlém, nebo vybídnete k pokračování v chůzi bičem?
MisaMa.
XXX.XXX.234.35
Kobylka není přetížená, chodí na vyjížďku pod sedlem 2 až 4 týdně, a žádné hoňky, převážně krokem, v ostatních dnech buď procházku na vodítku nebo má volno + každý den s ní dělám zhruba 20min ve výběhu ze země (přirozenou komunikací). Žádný stresující zážitek nebyl..
Na bičík reagovala vztekle, kopla zadní nohou, či hrábne přední, začne ještě více couvat, kroutit se.. tohle ale dělala jen když byla sama.S druhým koníkem chodí pěkně.
MisaMa.
napsal(a):
Kobylka není přetížená, chodí na vyjížďku pod sedlem 2 až 4 týdně, a žádné hoňky, převážně krokem, v ostatních dnech buď procházku na vodítku nebo má volno + každý den s ní dělám zhruba 20min ve výběhu ze země (přirozenou komunikací). Žádný stresující zážitek nebyl..
Na bičík reagovala vztekle, kopla zadní nohou, či hrábne přední, začne ještě více couvat, kroutit se.. tohle ale dělala jen když byla sama.S druhým koníkem chodí pěkně.
Normálne by som poradila začať postupne chodiť von a vzdialenosti predlžovať, no vo vašom prípade si myslím, že proste len pubertiačka prišla na to ako vám zdrhnúť a má vás vonku na háku.
Ak sa jej už niekoľkokrát podarilo zdrhnúť bude to ťažké. Skúsila by som to najprv zo zeme, ale nie na ohlávke, dajte jej zubadlo, alebo štajger, alebo lonžovaciu ohlávku, niečo na čom ju lepšie udržíte a zoberte si dlhšie vodítko alebo lonžku a keď začne robiť randál treba ju stočiť na kruh a byť trocha rázny nech pochopí, že tadiaľ cesta nevedie. Keď sa ukľudní prejdite o kus ďalej a tam sa až otočte domov. Akonáhle začne robiť blbosti tak zas na kruh a ukľudniť. Keď ju sama neudržíte zoberte si niekoho kto ju udrží, alebo použite dve lonže a drže ju dvaja. Dôležité je, aby ste vy boli v pohode, nič neriešte, chcite od nej iba aby vás nasledovala a keď pekne pôjde budte v kľude, nechváľte ju každých 5 sekúnd, tvárte sa že sa nič nedeje, je to úplne bežné. Začne vyvádzať tak ju uzemnite a choďte ďalej, mne sa osvedčilo za takéto chovanie koňa ani nechváliť keď sa ukľudní iba prestať stupňovať tlak, alebo len naozaj veľmi jemne potľapkať, prípadne pochváliť hlasom a ísť ďalej. Čím viac to budete riešiť vy tým viac to bude riešiť aj ona. A zo sedla to potom bude chcieť podobný postup.
lina225
XXX.XXX.172.226
MisaMa.
napsal(a):
Kobylka není přetížená, chodí na vyjížďku pod sedlem 2 až 4 týdně, a žádné hoňky, převážně krokem, v ostatních dnech buď procházku na vodítku nebo má volno + každý den s ní dělám zhruba 20min ve výběhu ze země (přirozenou komunikací). Žádný stresující zážitek nebyl..
Na bičík reagovala vztekle, kopla zadní nohou, či hrábne přední, začne ještě více couvat, kroutit se.. tohle ale dělala jen když byla sama.S druhým koníkem chodí pěkně.
Nemám na mysli přetížení fyzické, ale psychické. Pro koně je nejnáročnější práce, u které se musí soustředit, nebo o které musí přemýšlet, k tomu patří i pro vás zdánlivě jednoduchá práce ze země. Výsledkem může být otrávený kůň, který nechce spolupracovat, ale to musíte zvážit sama. Zřejmě také při práci nepostupujete úplně správně, protože nemáte dostatečně upevněný respekt.
Zkuste to tak, jak radí katka. Já jsem svoji výše zmíněnou metodu používala na koně, na kterého se opravdu nedalo jít po zlém, ale pokud vůči vám kobyla vykazuje agresivitu v podobě vykopávání a podobně, vůbec se s ní nemažte. Takové chování je nepřípustné.
Uživatel s deaktivovaným účtem
Ani nevíte, jak Vás chápu. V sobotu to bylo týden, co má čtyřletá kobylka, která si mě pořídila jako dvouletka, mi prvně zdrhla z vodítka (těžké lonžce o délce 5 metrů) domů. Takže naprosto stejná situace jako u Vás. Až by se sem hodil smejlík, kdyby to nebylo smutné.
U nás to ale bylo z úleku. Na hrázi jsme procházeli kolem plující labutě, která byla kousek od nás. Když už byla na úrovni zadku koně, napadlo ji roztáhnout křídla a po hladině se rozjet na nás. Zaspala jsem první zlomek vteřiny a už nebylo možné kobylku zastavit, na kruh se stáhnout nedala (hráz, vpravo voda, vlevo močálový les). Navíc 50 metrů před námi stáli cyklisté a aby je neporazila, vrhla se kobylka vlevo do lesa, respektivě chráněné bažiny (jako že fakt bažiny) se stromy...
Od té doby jsem byla venku třikrát pod sedlem (dvakrát jen v kombinaci většina na ruce a pod sedlem pár minut) a jednou jen na ruce. A kobylka se mi sakra změnila, je nervózní, uspěchaná, nepříjemná, pod sedlem a při první procházce na ruce po úprku (po sesednutí při chvíli relativního klidu, kdy jsem kobylku mohla za něco pochválit, protože jinak měla jízda zhoršující se tendenci). Dokonce i jen při prvním pasení byla velmi nervózní. Druhá procházka na ruce byla už klidnější.
Kupodivu pod sedlem byla nervózní jen v lese a mimo les to bylo víceméně OK, i když ne v normálu. Tak je možné, že částečně to je u nás i hmyzem, který jí vadil i v předchozí stáji, kde nebylo hned za rohem pět rybníků... Nebo to bažinou, což mi dochází až teď, že si mohla spojit les = hrozí, že nebude pevná půda pod nohami a bud se propadat. Safra, to zní logicky.
Radu pro Vás nemám. Já půjdu pod sedlo ven až po dešti, abych se ujistila, jestli hmyz hraje roli nebo ne. Jinak začnu zařazovat ježdění v hale, tedy spíše zprvu jen nasedání, sesedání, otáčení hlavy, prostě úplné počátky, jako když jsem kobylku obsedala. Protože v hale byla kobylka nesvá i dříve, proto jsem tam jezdila jen jednou, pro nácvik prvních přechodů do klusu. Včera jsem to testovala, nic se nezměnilo, ale rozhodně to bylo lepší než venku. A to dříve byla venku zlatá (a i na ruce mnohem lepší než v kruhovce, na jízdárně, v hale).
Takže to píšu jen jako vyjádření soucitu a pochopení s Vámi. Co můžu doporučit, vzít si pogumované rukavice. Taky jsem si na tu procházku po prvním úprku radši vzala pracovní rukavice, protože jsem se obávala, aby úprku kobylka nezačala zneužívat.
Dle mého názoru je to klasický dopad PK pár sem jich už řešil od mala učíte koně že jste minimálně dva no a když jste jí vylezla na záda tak nějak byla na zemi sama a rozhodla se že to není dobře když jí ten, vůdce " zmizel ono co se v sedle pos... se má i v sedle napravit ideál klydnym přístupem a trpělivostí a neustupovat tak mnoho štěstí ono se to poddá
JL
XXX.XXX.13.131
Mně to připadá jako postupné naučení chybné reakce.
Ono je to vidět poměrně často - kůň nemá problém, pak ho začne mít občas trošku a pak se to stupňuje.
Pokud se podaří vyřešit už ten první problém, je vyhráno a kůň je "hodný a bezproblémový".
Ale pokud je týdny a měsíce utvrzován v problémovém chování, je náprava čím dál tím složitější.
Neříkám, že nemůže nastat krizová situace a problém, to může vždycky. Ale v následujících dnech a týdnech by se měl stav lepšit. Pokud se horší, znamená to, že dělám něco blbě. A v tom případě je nejlepší si sednout a zamyslet se, co to je, nebo zavolat na místo někoho, kdo má dost zkušeností, protože ten to většinou uvidí hned. A někdy jsou to takové drobnosti, které člověka do diskuze nenapadnou napsat...
Já bych popravdě řešila už situaci, kdy mi kůň na pobídku nejde dopředu - ne až to, že se vzpene a uteče. Pokud jde bez problémů za člověkem a neumí to pod sedlem, může jít před člověkem na zemi, to je takový příjemný mezistupeň a mnoho koní ho kupodivu neumí. Pokud potkám na mladém koni v terénu problémové místo - třeba vodu, nebo změnu barvy asfaltu, nebo cokoli - projdu to na ruce, pochválím a odměním a HNED projdu pod sedlem. A pochválím a odměním.
Pokud už je kůň z člověka permanentně nervozní při opuštění ohrady, je to na zavolání někoho zkušeného, obávám se. A přeji šťastnou ruku, protože najít někoho rozumného je skoro jako hledat jehlu v kupce sena...