lalalíla
XXX.XXX.2.47
Zdravím,
prosím o vady, jelikož jsem už doopravdy zoufala a nevím, co si počít. Mám desetiletou kobylu, která je prostě čumil a v terénu mi stresuje.
Na jízdárně ji pořád musím hlídat, jelikož se snaží mě ze začátku přeprat a koukat ven z jízdárny na všechno, co kde lítá a nechce se pak ohýbat ani na "botu", leká se otevřených vrat, které viděla asi 1000x, začne couvat, uskakuje, trvá dlouho, než se kolem problému nechá protáhnout (ta vrata jsou asi 20 m od jízdárny). Když se jí snažím zpracovat, chodí na přilnutí, přistavená, ale po chvíli se zase rve a chce čumět kolem. Když jí to nedovolím, začne se zasekávat, couvat, piafovat a nechce jít dopředu.
Venku máme daleko větší potíže. Do lesa se chodí přes vesnici, podél které jsou hluboké, nebezpečné příkopy (uprostřed je i místy beton). Kobylu nemohu po cestě podél vesnice protlačit a mám strach, že zadkem do příkopa spadne a poláme si nohy. Kobyla se zastavuje už 100 m před vesnicí, začne frkat, uskakovat, couvat, někdy si i vyskočí na zadek a udělá vývrtku do boku. Když ji protlačím až do vesnice a chci projít po cestě do lesa podél příkopů, zase udělá cirkus a tam už mám opravdu strach, že se jí něco stane.
Bylo mi řečeno, abych kobylu trestala, když tohle udělá. Podle mě je to pak ale ještě horší a je vystresovaná. Nezdá se mi, že by to jen tak hrála, kolikrát se třeba i klepe, ale nikde se vůbec nic neděje a nedokážu pochopit, co má za problém. Snažím se jí uklidnit hlasem a hlazením, ale v tu chvíli, jako bych tam s ní vůbec nebyla. Jako bych pro ni byla jen překážka, která jí brání v úniku.
Začala jsem ji krmit musli se zvýšeným obsahem hořčíku. Nějakou dobu mi přišlo, že se to zlepšilo, ale teď jak začali chodit víc na pastvu se prostě tohle děje a já si s tím nevím rady ![]()
Myslíte, že mohu přidat do krmení ještě navíc i samostatný hořčík?
Prosím o seriozní rady.
Mnohokrát děkuji.
Hořčík neudělá zázraky, pokud se nezmění Váš přístup.
Když jste opravdu zoufalá, kobylu nezvládáte tak udělejte dvě věci - buď kobylu dejte na pastvinu, nechte ji chvíli odpočinout, uklidnit, poté začněte od začátku jako s remontou, hodně ze země, postupně v sedle, nebo si najděte člověka, který vás bude dirigovat ze země a řekne Vám co a jak.
Takové střílení od boku nemá smysl. Nikdo nezná Vás, nikdo nezná kobylu, nezná důvody, příčiny okolnosti. Může to být vaší nervozitou, že jí něco bolí, nějaký psychický blok, vaší nedůrazností a neuměním jezdit (myšleno - prosadit se). Kůň to nedělá jen tak, pokud nevíte proč, jsou v tu úvahu ty dvě věci shora uvedené.
lalalíla
XXX.XXX.2.47
Mám trénérku, ta si myslí, že si kobyla vymýšlí. Koupila jsem ji před půl rokem a a víceméně byla stažena z pastvin (24/7). Jezdilo se na ní asi 2x týdně do terénu u předchozího majitele, ale u nich bylo údajně vše v pořádku. Odpočatá by ale měla být dost.
Já jsem s ní naopak začínala úplně od začátku. Ohýbání, postupně jsem snižovaly krk, kondičku a základní jízdárenskou práci. Neženeme to ani nijak dopředu. Nedávno jsme začali skákat, ale pracujeme zatím spíš na technice, "skoky" jsou do půl metru. Aktuálně 2x týdně přiježďujeme,1x skoková práce,1x terén,1x lonž,2 dny volno v týdnu. Můžeme ji tím přetěžovat? Nebo je to naopak málo? Je temperamentní, má v krvi holštýna a kwpn.
lalalíla
napsal(a):
Mám trénérku, ta si myslí, že si kobyla vymýšlí. Koupila jsem ji před půl rokem a a víceméně byla stažena z pastvin (24/7). Jezdilo se na ní asi 2x týdně do terénu u předchozího majitele, ale u nich bylo údajně vše v pořádku. Odpočatá by ale měla být dost.
Já jsem s ní naopak začínala úplně od začátku. Ohýbání, postupně jsem snižovaly krk, kondičku a základní jízdárenskou práci. Neženeme to ani nijak dopředu. Nedávno jsme začali skákat, ale pracujeme zatím spíš na technice, "skoky" jsou do půl metru. Aktuálně 2x týdně přiježďujeme,1x skoková práce,1x terén,1x lonž,2 dny volno v týdnu. Můžeme ji tím přetěžovat? Nebo je to naopak málo? Je temperamentní, má v krvi holštýna a kwpn.
Že si kůň vymýšlí, si myslí většina trenérů v ČR
Pokud se kobyla opravdu bojí, jako že to klepání by tomu nasvědčovalo, tak trestáním situaci ještě zhoršíte. Strach není žádné nevhodné chování, strach je emoce, která buď je nebo není - nedá se zakázat.
Kůň, který se bojí, de fakto bojuje o život, není tudíž na příjmu, není schopen se v tu chvíli nic učit.
Evidentně kobylka ještě není psychicky (a možná ani fyzicky) připravená k tomu, co vše s ní děláte, tudíž přetěžujete zcela určitě.
Pokud má problémy i v kroku na jízdárně, určitě to není na terén, přechod vsi v sedle, na skoky už vůbec.
Pokud v takovém případě trenérka radí trestat, není to dobrá trenérka
lalalíla
XXX.XXX.2.47
Uvědomuju si to ![]()
Jenže to není pokaždé. Ona má řadu dní, kdy je zlatá, nerozhází ji nic a potom prostě přijde den, dva, kdy prostě tohle začne dělat na úplně známých místech. Není to o tom, že by to dělala pořád. Jistě, že bych s ní nedělala to, co děláme teď. Má prostě nevysvětlitelné výpadky. A to mě trápí, protože nejsem schopna přijít na to, co to způsobuje.
Uživatel s deaktivovaným účtem
lalalíla
napsal(a):
Mám trénérku, ta si myslí, že si kobyla vymýšlí. Koupila jsem ji před půl rokem a a víceméně byla stažena z pastvin (24/7). Jezdilo se na ní asi 2x týdně do terénu u předchozího majitele, ale u nich bylo údajně vše v pořádku. Odpočatá by ale měla být dost.
Já jsem s ní naopak začínala úplně od začátku. Ohýbání, postupně jsem snižovaly krk, kondičku a základní jízdárenskou práci. Neženeme to ani nijak dopředu. Nedávno jsme začali skákat, ale pracujeme zatím spíš na technice, "skoky" jsou do půl metru. Aktuálně 2x týdně přiježďujeme,1x skoková práce,1x terén,1x lonž,2 dny volno v týdnu. Můžeme ji tím přetěžovat? Nebo je to naopak málo? Je temperamentní, má v krvi holštýna a kwpn.
Ťažko povedať, nepíšete, ako intenzívne na tej jazdiarni pracujete, ale ak to bol kôň príležitostne jazdený-teda skôr vôbec, za pol roka práca 5 dní v týždni je celkomdosť, keď vezmeme do úvahy, že tri dni z toho je jazdiareň. Môže byť preťažená, znechutená, možno to nezvláda... Ktovie.
Čo je ale veľký problém, je váš strach v sedle. Kobyla nemá problém pred obcou, lebo sa tam bojí ísť, problém má, lebo máte strach tam ísť s ňou vy. Ak je to veľmi empatický kôň, tak taký potrebuje naozaj vyrovnaného jazdca, pretože pod niekým neistým sa pokojne rozsype-čo sa vašej kobyle evidentne stáva. Ako chodí pod inými jazdcami? Sedela na nej trénerka? Ako sa správala po príchode, odzačiatku bola taká bojazlivá?
Když kobyle je 10 let, do teď nic nedělala, jen se flákala, najednu si ji koupíte Vy a začnete s ní dělat, že za půl roku jste tak daleko a 5x týdně maká, tak se nedivte, že je z toho hotová a zlobí.
To je asi stejná skutečnost, jakoby se Vám narodilo dítě a ihned poté, co se začne učit chodit, byste chtěla, aby ušlo kilometry v kuse a divila se, proč to nezvládne, když už chodí..
Jsou koně, kteří jsou chápavější, rychleji se učí, jsou psychicky odolnější a potom jsou koně, kterým to trvá déle. Chce to čas, zaměřit se na to, co ten kůň umí, v tom ho ujišťovat, upevňovat přehnaně chválit a postupovat krůček po krůčku, byť to bude znamenat kolikrát krok o 150% zpět.
Neuražte se, ale pokud máte trenérku, která Váš problém nevyřeší a jen ho chce řešit násilím, tak tu bych od koně hnala sviňským krokem. Bojovat s koněm nemá smysl, kůň vždy vyhraje a pokud ne, tak dostanete zlomeného, znechuceného a protivného koně a to nikam nevede. Kůň není otrok, je to zvíře, které nemůže mluvit tak vyjadřuje své problémy, diskomfort, bolest takovými reakcemi.
lalalíla
napsal(a):
Uvědomuju si to ![]()
Jenže to není pokaždé. Ona má řadu dní, kdy je zlatá, nerozhází ji nic a potom prostě přijde den, dva, kdy prostě tohle začne dělat na úplně známých místech. Není to o tom, že by to dělala pořád. Jistě, že bych s ní nedělala to, co děláme teď. Má prostě nevysvětlitelné výpadky. A to mě trápí, protože nejsem schopna přijít na to, co to způsobuje.
Nejsou to žádné nevysvětlitelné výpadky, u senzitivních koní je to normální, u kobyl dvojnásob Úplně běžné je to například u plňasů.
Jeden den projdou určitou trasu se svěšenou hlavou, dá se na nich dříví štípat, nerozhází je ani přistání vrtulníku, další den na stejné trase frkají, třeští oči, hlavu nahoře, cupitají, zastavují, zblázní se i z papírku u cesty, prostě k nepoužití ![]()
Dost často se tenhle stav objevuje třeba při náhlém ochlazení, kdy se po horkých dnech udělá příjemně, ale těch vlivů je mnohem víc, u kobyl se k tomu ještě přidávají hormonální výkyvy.
Dost často koňáci tyhle stavy přičítají tomu, že kůň dlouho nepracoval, ale mně se to nepotvrdilo, kobyla umí být jako beránek i po týdnu nicnedělání.
Dřív jsem tyto stavy taky hodně řešila, neustále jsem se ptala proč, postupem času se divím stále méně, beru to tak, jak to přichází ![]()
Já nevidím jiné řešení než se naučit s těmito stavy pracovat. Ve dnech, kdy je kobyla OK, se snažte jí vštípit co nejvíc dobrých návyků, ve dnech, kdy má off stav si neklaďte vysoké cíle, trvejte na tom, aby fungovalo jen to nejnutnější - tj. aby vás i během vypnutí aspoň minimálně vnímala, zastavovala, neohrožovala. V jakém je kůň rozpoložení, obvykle poznáte už při čištění a cajkování, je fajn před nasednutím si udělat ještě orientační test na ruce - zkusit rozejít, zastavit, ustoupit, zacouvat. Pokud to příliš nefunguje, nebude to nejspíš nic moc ani nahoře - chápu, že je blbé, pokud máte domluvenou placenou hodinu s trenérem.
Ale, jak už jsem psala, než trenéra, který dává rady typu "jednu mu flákni, ať si nevymejšlí", to radši žádného.
V těch horších dnech bych pracovala jen "na pohodu", spíš na ruce, v sedle jen tolik, kolik zvládnete v klidu, abyste se nedostávaly do stavu, kdy se vzájemně vynervíte svými strachy. Ono je sice pravda, že takový kůň potřebuje vyrovnaného sebejistého jezdce a obvykle vám to radí lidi, kteří s tímto nemají problém, ale to si neporučíte, že?
Postupem času se budou rozdíly mezi lepšími a horšími dny stírat, ty lepší si budete užívat a i v těch horších uděláte relativně dost práce. I kdyby nic jiného, tak přesvědčíte sebe i kobylu, že se to dá zvládnout celkem elegantně a v klidu
Uživatel s deaktivovaným účtem
Mě vždycky u takovýchto koní na první napadá ke všemu řečenému ještě nechat koně vyšetřit "očařem"... (–> "nevysvětlitelné lekání")
Každopádně taky mám podobné zvíře, se kterým pracuji už rok a teprv začíná být víceméně spolehlivé...je to taky kobyla (není to sporťák, jen mladý rekre kůň v klasickém, lehčím, výcviku) a když je v říji, vím moc dobře, že je lepší jí nechat stát ve výběhu. Protože to občas dopadá velice špatně a odcházíme domů obě opravdu vyšťavené, práce se neudělala žádná, jen jsme vypruzené a nasr*né... ale zas rozumím, že pokud je to časté, tak že to byste neudělaly práci žádnou...
Každopádně pokud je v terénu tak špatná, tak určitě procházky na ruce, klidně s doprovodem dalšího koně, postupně přidávat, budovat důvěru, ven v sedle, až všechny Vaše strachy zvládnete v klidu "s rukou v kapse", pak teprve sedat...
Pevné nervy přeji.
Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
Mě vždycky u takovýchto koní na první napadá ke všemu řečenému ještě nechat koně vyšetřit "očařem"... (–> "nevysvětlitelné lekání")
Každopádně taky mám podobné zvíře, se kterým pracuji už rok a teprv začíná být víceméně spolehlivé...je to taky kobyla (není to sporťák, jen mladý rekre kůň v klasickém, lehčím, výcviku) a když je v říji, vím moc dobře, že je lepší jí nechat stát ve výběhu. Protože to občas dopadá velice špatně a odcházíme domů obě opravdu vyšťavené, práce se neudělala žádná, jen jsme vypruzené a nasr*né... ale zas rozumím, že pokud je to časté, tak že to byste neudělaly práci žádnou...
Každopádně pokud je v terénu tak špatná, tak určitě procházky na ruce, klidně s doprovodem dalšího koně, postupně přidávat, budovat důvěru, ven v sedle, až všechny Vaše strachy zvládnete v klidu "s rukou v kapse", pak teprve sedat...
Pevné nervy přeji.
Samozřejmě, možnost zdravotního problému je vždy a neradno ji podceňovat, ale v tomto případě tipuju, že to nebude jádro pudla, zvlášť, když zadavatelka píše, že kůň se leká jenom někdy.
Většina plnokrevníků by v tom případě musela být celoročně hospitalizována na oční klinice - a největší nával nových pacientů by byl brzy zjara
Niečo podobné mám v ustajnení, naša je polovičná plňaska, ale správaním dosť podobná a popravde je u nás už 6 rokov a nijako sa to nemení. Táto je napríklad 3x po sebe v pohode a na 4x nevojde do boxu lebo sa niečoho bojí - nič tam nie je, nefúka, nič sa nehýbe, proste neprídete na to čoho by sa báť mohla, ale robí cirkus. Rovnako vodenie do výbehu, tak raz z piatich pokusov sa pred bránkou postaví na zadné a snaží sa zdrhnúť, inokedy prejde a iba funí, niekedy nič. Na vychádzke dokáže dať z ničoho otočku o 180° lebo sa zľakla (asi) stebla trávy, ale keď prechádzame okolo kolotočov ide ako najostrieľanejší bojovník :D
Minule sa začala pri stúhaní kopýt kováčovi klepať. Normálne mala triašku ako keby sme jej to robili po prvý raz, pritom je strúhaná pravideľne, tým istý človekom už 4 roky, v živote ju neudrel, stála som pri nej, nedialo sa nič neobvyklé. Pre mňa je to mierny "defekt" nejaká psychická porucha, oči má OK to nás už napadlo dať vyšetriť pred rokmi keď ju známa kúpila. Byť to môj kôň tak už ju predám, alebo zabijem, nemala by som na to nervy, majiteľka si tak nejako zvykla :)
Ak môžem poradiť, po zlom to neskúšajte to nefunguje vôbec iba ju ešte viac vystresujete, keď sa fakt bojí u nás pomáha ísť v kľude za druhým koňom, prípadne sa potom ešte raz na to miesto vrátiť, hlavne byť sebavedomý a ostať v kľude. A tiež sa nám osvedčilo ju príliš nechlácholiť, ale skôr neriešiť. Bojíš sa = ideme a hotovo a maximálne keď nebezpečenstvo pominie tak potľapkať a ísť ďalej. A keď má ruju tak je to samozrejme najhoršie, ale to zvyčajne nie len u nej
lalalíla
XXX.XXX.17.126
Terven
napsal(a):
Nejsou to žádné nevysvětlitelné výpadky, u senzitivních koní je to normální, u kobyl dvojnásob Úplně běžné je to například u plňasů.
Jeden den projdou určitou trasu se svěšenou hlavou, dá se na nich dříví štípat, nerozhází je ani přistání vrtulníku, další den na stejné trase frkají, třeští oči, hlavu nahoře, cupitají, zastavují, zblázní se i z papírku u cesty, prostě k nepoužití ![]()
Dost často se tenhle stav objevuje třeba při náhlém ochlazení, kdy se po horkých dnech udělá příjemně, ale těch vlivů je mnohem víc, u kobyl se k tomu ještě přidávají hormonální výkyvy.
Dost často koňáci tyhle stavy přičítají tomu, že kůň dlouho nepracoval, ale mně se to nepotvrdilo, kobyla umí být jako beránek i po týdnu nicnedělání.
Dřív jsem tyto stavy taky hodně řešila, neustále jsem se ptala proč, postupem času se divím stále méně, beru to tak, jak to přichází ![]()
Já nevidím jiné řešení než se naučit s těmito stavy pracovat. Ve dnech, kdy je kobyla OK, se snažte jí vštípit co nejvíc dobrých návyků, ve dnech, kdy má off stav si neklaďte vysoké cíle, trvejte na tom, aby fungovalo jen to nejnutnější - tj. aby vás i během vypnutí aspoň minimálně vnímala, zastavovala, neohrožovala. V jakém je kůň rozpoložení, obvykle poznáte už při čištění a cajkování, je fajn před nasednutím si udělat ještě orientační test na ruce - zkusit rozejít, zastavit, ustoupit, zacouvat. Pokud to příliš nefunguje, nebude to nejspíš nic moc ani nahoře - chápu, že je blbé, pokud máte domluvenou placenou hodinu s trenérem.
Ale, jak už jsem psala, než trenéra, který dává rady typu "jednu mu flákni, ať si nevymejšlí", to radši žádného.
V těch horších dnech bych pracovala jen "na pohodu", spíš na ruce, v sedle jen tolik, kolik zvládnete v klidu, abyste se nedostávaly do stavu, kdy se vzájemně vynervíte svými strachy. Ono je sice pravda, že takový kůň potřebuje vyrovnaného sebejistého jezdce a obvykle vám to radí lidi, kteří s tímto nemají problém, ale to si neporučíte, že?
Postupem času se budou rozdíly mezi lepšími a horšími dny stírat, ty lepší si budete užívat a i v těch horších uděláte relativně dost práce. I kdyby nic jiného, tak přesvědčíte sebe i kobylu, že se to dá zvládnout celkem elegantně a v klidu
Dekuji za uzasne rady. Mysl, ze tohle bude hrebicek na hlavicce
lalalíla
XXX.XXX.17.126
Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
Mě vždycky u takovýchto koní na první napadá ke všemu řečenému ještě nechat koně vyšetřit "očařem"... (–> "nevysvětlitelné lekání")
Každopádně taky mám podobné zvíře, se kterým pracuji už rok a teprv začíná být víceméně spolehlivé...je to taky kobyla (není to sporťák, jen mladý rekre kůň v klasickém, lehčím, výcviku) a když je v říji, vím moc dobře, že je lepší jí nechat stát ve výběhu. Protože to občas dopadá velice špatně a odcházíme domů obě opravdu vyšťavené, práce se neudělala žádná, jen jsme vypruzené a nasr*né... ale zas rozumím, že pokud je to časté, tak že to byste neudělaly práci žádnou...
Každopádně pokud je v terénu tak špatná, tak určitě procházky na ruce, klidně s doprovodem dalšího koně, postupně přidávat, budovat důvěru, ven v sedle, až všechny Vaše strachy zvládnete v klidu "s rukou v kapse", pak teprve sedat...
Pevné nervy přeji.
Na ocare jsem myslela take a mam jiz objednaneho. Kdyz ji to chytne, nebere v potaz ani podporu deuheho kone, ale pochopila jsem, co mi chcete sdelit, takze moc dekuji