Frišenka
XXX.XXX.167.152
Dobrý den, mám koníka, který cvaká zubama, když chci začít shromažďovat. Vypadá to asi takhle: koníka uvolním na napjaté otěži s možností, aby si kdykoli mohl vytáhnout krk směrem dopředu a dolů občas zacvaká, ale pohoda. Dále následuje ono shromažďovàní.
Začnu si ho brát pomalu na otěž, jakmile však ucítí trochu tlaku, začne zalézat za kolmici, cvakat zubama po udidle a nadhazovat si ho. Jak by jste to řešili?
Jo naučit se jezdit koně nikdy neschromaždujeme otěží ale sedem ! pokud ti to vtůj trenér neřekl tak ho vyměn pak máš koně s hlavou na plecích a zadní to tahá kilometr za sebou a na záda si tě prostě neveme a budeš se ploužit na rozpadlym koni navíc kolmice by měl být poslední bod a hrana jinak koni ničíš krk i záda.
Uživatel s deaktivovaným účtem
Frištenko, zrovna jsem byla o víkendu u svojí trenérky (daleká cesta, drahá záležitost) a řešila ten samý problém u své mladičké WPBR. Je to extrémně citlivé zvíře, se kterým je na jednu stranu radost dělat, na druhou stranu to znamená spoustu přemýšlení navíc...
Otázka je, v jaké fázi výcviku s jak starým koněm jsi. Ale napíšu sem, jak to máme my, třeba Ti to pomůže.
Já řeším kobylku ani ne 4letou, která je cirka 3/4roku ve výcviku. Stále hledá rovnováhu, tedy je zbytečné se bavit o shromáždění. U nás to je takto: kobyla odmítá vzít udidlo, protože ani jemná ruka není dost jemná. Asi to tu zase pohaněj, ale máme začít pracovat na "ztupení" huby koně do té míry, aby se nebál celkově se s rukou potkat. Protože ta moje se prostě úplně bojí vzít udidlo do huby (při ježdění) a "cítit" ruku. Tedy máme jezdit tak, aby ruka byla maximálně jemná a šla s koněm a umožňovala mu skousnout udidlo do správné polohy. Pokud by si vytahoval dopředu dolů, je to maximálně optimální. Podpořit. Při zalézání za otěž a neustálém přežvykování udidla vypobízet, zjemnit ruku, odměnit při ustálení huby.
Doporučeno vyměnit udidlo za nějaké, které si může "skousnout" - tedy umělé nebo gumové. Může ale nemusí pomoci.
Když tak znovu čtu Tvůj problém, přijde mi to popis mojí situace. Jenže já se nebavím o shromažďování, protože jsme na začátku výcviku. Předpokládám, že Tvoje uvolnění na napjaté otěži znamená opohybovat víceméně bez kontaktu (s možností brousit nosem zem) a jakmile sáhneš po otěži, začne překusovat a na zkrácení otěže reaguje zapadnutím za otěž. Zkus se maximálně soustředit na to, abys byla v ruce jemná a šla s pohybem koně. V kroku pohyb spíš přeháněj, vytvářej, ať se koník může houpat svým rytmem a nestane se, že by narazil do ruky. Bacha na přechody - ať se nenarazí o udidlo.
Mno, toť předané rady. Mám i ne úplně kvalitní video z toho tréninku, tak kdyby byl moc zájem a v tomhle popisu ses našla, můžu zkusit nějak vyseparovat z kamery a poslat přes youtube nebo něco.
Předesílám pro komentátory, že trenérce věřím a velmi si jí vážím. Připravuje velmi ohleduplně a citlivě drezurní koně na evropské úrovni. Ale jistě má každý trochu jiný náhled na ježdění koní, tedy ne každý se v tomto způsobu najde. Dávala jsem jen tip, co mě bylo poraděno a zní mi to logicky a budu podle toho postupovat
Frišenka
XXX.XXX.167.152
tony-jcb
napsal(a):
Jo naučit se jezdit koně nikdy neschromaždujeme otěží ale sedem ! pokud ti to vtůj trenér neřekl tak ho vyměn pak máš koně s hlavou na plecích a zadní to tahá kilometr za sebou a na záda si tě prostě neveme a budeš se ploužit na rozpadlym koni navíc kolmice by měl být poslední bod a hrana jinak koni ničíš krk i záda.
Je snad pochopitelné, že kůň se shromažđuje sedem, ale naopak při shromažďování je potřeba trochu si koníka pobrat na otěž. Nemyslím to tak, že koníka lapnu za co nejkratší otěž, ale pomalinku zkracovat a podpořit ho.☺☺.
Frišenka
XXX.XXX.167.152
Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
Frištenko, zrovna jsem byla o víkendu u svojí trenérky (daleká cesta, drahá záležitost) a řešila ten samý problém u své mladičké WPBR. Je to extrémně citlivé zvíře, se kterým je na jednu stranu radost dělat, na druhou stranu to znamená spoustu přemýšlení navíc...
Otázka je, v jaké fázi výcviku s jak starým koněm jsi. Ale napíšu sem, jak to máme my, třeba Ti to pomůže.
Já řeším kobylku ani ne 4letou, která je cirka 3/4roku ve výcviku. Stále hledá rovnováhu, tedy je zbytečné se bavit o shromáždění. U nás to je takto: kobyla odmítá vzít udidlo, protože ani jemná ruka není dost jemná. Asi to tu zase pohaněj, ale máme začít pracovat na "ztupení" huby koně do té míry, aby se nebál celkově se s rukou potkat. Protože ta moje se prostě úplně bojí vzít udidlo do huby (při ježdění) a "cítit" ruku. Tedy máme jezdit tak, aby ruka byla maximálně jemná a šla s koněm a umožňovala mu skousnout udidlo do správné polohy. Pokud by si vytahoval dopředu dolů, je to maximálně optimální. Podpořit. Při zalézání za otěž a neustálém přežvykování udidla vypobízet, zjemnit ruku, odměnit při ustálení huby.
Doporučeno vyměnit udidlo za nějaké, které si může "skousnout" - tedy umělé nebo gumové. Může ale nemusí pomoci.
Když tak znovu čtu Tvůj problém, přijde mi to popis mojí situace. Jenže já se nebavím o shromažďování, protože jsme na začátku výcviku. Předpokládám, že Tvoje uvolnění na napjaté otěži znamená opohybovat víceméně bez kontaktu (s možností brousit nosem zem) a jakmile sáhneš po otěži, začne překusovat a na zkrácení otěže reaguje zapadnutím za otěž. Zkus se maximálně soustředit na to, abys byla v ruce jemná a šla s pohybem koně. V kroku pohyb spíš přeháněj, vytvářej, ať se koník může houpat svým rytmem a nestane se, že by narazil do ruky. Bacha na přechody - ať se nenarazí o udidlo.
Mno, toť předané rady. Mám i ne úplně kvalitní video z toho tréninku, tak kdyby byl moc zájem a v tomhle popisu ses našla, můžu zkusit nějak vyseparovat z kamery a poslat přes youtube nebo něco.
Předesílám pro komentátory, že trenérce věřím a velmi si jí vážím. Připravuje velmi ohleduplně a citlivě drezurní koně na evropské úrovni. Ale jistě má každý trochu jiný náhled na ježdění koní, tedy ne každý se v tomto způsobu najde. Dávala jsem jen tip, co mě bylo poraděno a zní mi to logicky a budu podle toho postupovat
Ano přesně jak píšete. Radost pracovat, ale přemýšlení navíc.
Frišenka
napsal(a):
Dobrý den, mám koníka, který cvaká zubama, když chci začít shromažďovat. Vypadá to asi takhle: koníka uvolním na napjaté otěži s možností, aby si kdykoli mohl vytáhnout krk směrem dopředu a dolů občas zacvaká, ale pohoda. Dále následuje ono shromažďovàní.
Začnu si ho brát pomalu na otěž, jakmile však ucítí trochu tlaku, začne zalézat za kolmici, cvakat zubama po udidle a nadhazovat si ho. Jak by jste to řešili?
Pro mě je cvakání zubama vždycky znakem akutní neuvolněnosti koně. Takže když si začnu koně pobírat na přilnutí a uslyším cvaknutí zubů, vracím se k uvolňování. To znamená obnovit dopřednost, pravidelnost a plynulost chodu - na dlouhých stěnách si udělám prodloužit-zkrátit, prokládám obloučky a velké kruhy. Teď pomáhám kamarádce s kobčou s trošku delším vedením a zjistila jsem, že lépe uvolní, když jí nechám už v první třetině hodiny ocválat - u plňasů mi to nefungovalo, ti se cváláním spíš natlakovali, tahle kobča se příjemně probudí. Pokud vám kůň cvaká zubama tak není ve "shromáždění" dostatečně uvolněný - chcete to po něm moc brzy.
Pokud cvaká, vzteká se, brání se, tak má nepohodlí a dokazuje ti to tímto způsobem, když to jinak a jemnějšími náznaky nejsi schopná vycítit a pochopit.
Kůň, pokud není prostupný dopředu, tak není uvolněný. Další věc, kterou je třeba brát v úvahu je ta, že shromáždění je sakra náročné jak po silové stránce, tak po stránce rovnováhy. Není jednoduché nést svoji váhu a do toho váhu jezdce.
A opravdu neber koně zpět, když chceš shromáždění. Co to je za logiku? Chceme koně, aby šel aktivně dopředu, ale přitom ho člověk brzdí. Správně ježděný kůň při správném uvolnění dá jasně najevo svoji připravenost, svoji prostupnost, své schopnosti shromáždit se a sám to jezdci nabídne a člověk to jen přijme, ne že člověk si ho tam dává.To je naprosto kontraproduktivní práce.
Zamysli se, zda je kůň OPRAVDU schopen toho, co po něm žádáš, uber nároky, dej mu více prostoru. Pracuj především na stranových cvicích a přechodech. Koně to donutí pracovat zadkem a zády a požadované sebenesení se dostaví samo.
Každý kůň má své. Jednomu pomáhá více klusat na volné otěži, mé kobyle (A 1/1) pomáhá dosti hodně cvalu - pomalého, pravidelného se střídáním prodlouženého - přesto cval "hopa hopa" poté hodně klusání na volné otěži. Poté můžeme začít práci a právě práci takovou, kterou zde výše popisuji.
Největší chyba jezdců je ta, že chtějí moc po koni, ale sami tomu koni nerozumí.
Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
Frištenko, zrovna jsem byla o víkendu u svojí trenérky (daleká cesta, drahá záležitost) a řešila ten samý problém u své mladičké WPBR. Je to extrémně citlivé zvíře, se kterým je na jednu stranu radost dělat, na druhou stranu to znamená spoustu přemýšlení navíc...
Otázka je, v jaké fázi výcviku s jak starým koněm jsi. Ale napíšu sem, jak to máme my, třeba Ti to pomůže.
Já řeším kobylku ani ne 4letou, která je cirka 3/4roku ve výcviku. Stále hledá rovnováhu, tedy je zbytečné se bavit o shromáždění. U nás to je takto: kobyla odmítá vzít udidlo, protože ani jemná ruka není dost jemná. Asi to tu zase pohaněj, ale máme začít pracovat na "ztupení" huby koně do té míry, aby se nebál celkově se s rukou potkat. Protože ta moje se prostě úplně bojí vzít udidlo do huby (při ježdění) a "cítit" ruku. Tedy máme jezdit tak, aby ruka byla maximálně jemná a šla s koněm a umožňovala mu skousnout udidlo do správné polohy. Pokud by si vytahoval dopředu dolů, je to maximálně optimální. Podpořit. Při zalézání za otěž a neustálém přežvykování udidla vypobízet, zjemnit ruku, odměnit při ustálení huby.
Doporučeno vyměnit udidlo za nějaké, které si může "skousnout" - tedy umělé nebo gumové. Může ale nemusí pomoci.
Když tak znovu čtu Tvůj problém, přijde mi to popis mojí situace. Jenže já se nebavím o shromažďování, protože jsme na začátku výcviku. Předpokládám, že Tvoje uvolnění na napjaté otěži znamená opohybovat víceméně bez kontaktu (s možností brousit nosem zem) a jakmile sáhneš po otěži, začne překusovat a na zkrácení otěže reaguje zapadnutím za otěž. Zkus se maximálně soustředit na to, abys byla v ruce jemná a šla s pohybem koně. V kroku pohyb spíš přeháněj, vytvářej, ať se koník může houpat svým rytmem a nestane se, že by narazil do ruky. Bacha na přechody - ať se nenarazí o udidlo.
Mno, toť předané rady. Mám i ne úplně kvalitní video z toho tréninku, tak kdyby byl moc zájem a v tomhle popisu ses našla, můžu zkusit nějak vyseparovat z kamery a poslat přes youtube nebo něco.
Předesílám pro komentátory, že trenérce věřím a velmi si jí vážím. Připravuje velmi ohleduplně a citlivě drezurní koně na evropské úrovni. Ale jistě má každý trochu jiný náhled na ježdění koní, tedy ne každý se v tomto způsobu najde. Dávala jsem jen tip, co mě bylo poraděno a zní mi to logicky a budu podle toho postupovat
Tady s tím postupem souhlasím, někteří mlaďoši nemají důvěru v udidlo a trvá jim to, než si k němu najdou cestu a začnou s ním spolupracovat. S takovým typem koní moc ráda spolupracuji a to "ztupení" huby je namístě. Ne ani tak co se týká drezurní práce, ale celkového ježdění. Není nic horšího než jančící kůň s panikou z udidla, to je pak o zdraví jak koně, tak jezdce v krizových situacích.
Mohu vědět jméno trenérky? Díky