Vaslatenka
XXX.XXX.41.2
Zdravím.
Vlastním 9tiletého chladnokrevného valacha od přírody strašně lenivého. Pokud bych ho měla ve zkratce popsat, tak je to srdcem zlatíčko, které neublíží mouše, ale povahově je to strašně lenivé, tvrdohlavé zvíře, které je schopné vymyslet snad uplně všechno, jen proto aby se mohl vrátit od práce k pastvě nebo k kbelíku se žrádlem. Občas si myslím, že má místo mozku z trávy kostku ![]()
Mým problémem je, že ho očividně žádná práce moc nenadchne, vždy se jen snaží si vše odbít, aby se mohl zase vrátit k "nicnedělání na pastvě". Práce na jízdárně je tragická, na lonži jakž takž šlape, pokud se člověk neotočí nebo se s někým nezamluví (to hned zpomaluje, zastavuje), na vyjížďkách se často snaží otáčet domů, příp. pokud dojdeme na rozcestí které zná a ví, kudy domů, pak se mě snaží dotáhnout právě tím směrem. Nějak si s ním přestávám vědět rady. Ráda bych, alespoň v rámci možností, aby ho práce se mnou bavila, asi jsem to vzala za špatný konec, nebo s jeho povahou neumím uplně pracovat..
Nejsem začátečník, ale tu jeho línou povahu nějak neumím překonat a často se přistihnu, že ani mě vlastně ta práce s ním tolik nebaví, když vycítím, že pokud maličko polevím, poleví taky. Napadlo mě, že je možná kámen úrazu právě v tomhle - nebaví to jeho, tím pádem to nebaví mě a výsledek je, že když nás to oba nebaví, tak snad ani nemohou být dobré výsledky...
Dobře. Ráda bych začala znovu, od začátku. ALE JAK A KDE ZAČÍT? JAK V NĚM PROBUDIT ZÁJEM? Nejde mi o vysoké výkony - to v žádném případě! Jsem rekreační jezdec. Nepotřebuji výkony na jízdárně, dlouhé vyjížďky, super práci na lonži. Chci jen cítit oboustrannou pohodu. Přijde mi, že jsme momentálně oba ve fázi "tak si odděláme svoje, ať to máme za sebou..." ![]()
Podotýkám, kůň je zdravý, pravidelně kontrolovaný veterinářem, relativně mladý (9let) a chová se pod všemi jezdci stejně - šlape jak hodinky, když "musí". Ale mě jde právě o to, aby to nebylo o tom "když musim, tak teda jdu, no"..
Ako dlho ho máte a aký má režim, čo robíte keď ste na jazdiarni, ako prebieha vychádzka v teréne?
Je to chladnokrvník takže v prvom rade by som od neho ani neočakávala toľko temperamentu ako u teplokrvníka. Sú to kone určené na pomalú ťažkú prácu (ťah). Prácu preto treba prispôsobiť jeho možnostiam a schopnostiam, čo však neznamená, že s ním nebudete robiť nič a pri prvom náznaku jeho nevôle ho necháte byť. Napíšte najprv viac informácií potom sa možno bude dať lepšie poradiť ako začať a čo zmeniť.
Vaslatenka
XXX.XXX.41.2
Samozřejmě vím, že od chladnokrevného valacha nemůžu očekávat nějaké super výkony, naopak mi klidnější a "pomalejší" povaha vyhovuje, ale co je moc, to je moc. Z něj vysloveně čpí, že vše dělá jen z donucení. Přitom po něm nikdo nikdy nevyžadoval nějakou náročnou práci.
Pracuje cca 4x do týdne. Střídavě klasická lehká drezurní práce na jízdárně (základní cviky, nikdy se tam nezdrží déle jak půl hodiny), klasická práce na lonži, vyjížďky maximálně na 2 hodinky po okolí. Opravdu nic psychicky ani fyzicky náročného ![]()
Prostě jen mě fascinuje, co všechno dokáže vymyslet, aby "nemusel". Práce na jízdárně je pod nezkušeným jezdcem naprosto tragická, ani už na něj nikoho takového nepouštím, protože se na to nemůžu dívat
Pode mnou jde sice lépe, ale i tak je nadlidský úkol z něj něco dostat..
Na lonži šlape hezky pouze pokud jsme na něj dvě, nebo pokud šlapu (běhám) kolečko s ním. Stačí se otočit či o půl metru vzdálit a zpomaluje či zastavuje. Bič s ním nic moc nedělá, ne že by ho uplně ignoroval, ale...
Na vyjížďkách často vymýšlí, že se něčeho bojí, jen aby se otočil a mohl jít směrem domů. NE, OPRAVDU SE TOHO NEBOJÍ, jasně z něj čpí, že jen "hledá záminku, aby to mohl zase zkusit". Poznám, pokud se něčeho opravdu bojí a pokud to jen zkouší.
Pokud jde na vyjížďku s druhým koněm, šlape celkem dobře. Samotného ho mám venku problémy upobízet k nějakému pěknému kroku (jako na jízdárně), na bičík nereaguje. Nejsem zastáncem šporen, nechci ho otupit uplně, takže ty jsem nezkoušela..
Doporučujem si prečítať tento článok: http://www.equichannel.cz/liny-od-prirody.
A niečo podobné sa riešilo aj tu: http://www.equichannel.cz/forum/diskuze/1329382
a tu: http://www.equichannel.cz/forum/diskuze/1329460.
edwina
XXX.XXX.40.41
A nebavil by ho tah? Chladnokrevníci jsou pro něj stvoření. Možná zkusit aspoň nácvik - práce na opratích, tahání pneumatiky... Nejsou to koně šlechtění na cvalové vyjížďky.
Podle toho, co zadavatelka píše mi přijde, že je kůň absolutně znechucený prací ze země, nebaví ho to a když je tedy přinucen, tak práci odvede s tím, že chce mít svůj klid.Kůň by se neměl nutit, kůň by měl práci, kterou po něm chceme dělat sám s radostí, protože chce, ne proto, že musí.
tony-jcb
napsal(a):
Tak ježdění se tak nějak ještě naučí po okolí ale tah už moc neni kde okoukat a jelikoš dělam obojí tak můžu zodpovědně říct že tahání je pro kočího o moc náročnější se naučit než pro jezdce se naučit jezdit. Ne že bych chtěl někoho od zapřahání odradit jen to chce vědět o co jde
Moje slova.
Mám jezdecký výcvik a začínám se učit zapřahat a jde mi z toho doslova hlava kolem a to se u toho pohybuju poměrně intenzivně téměř rok, z čehož cca 2 měsíce funguju v jedničkách (a případně ve dvojce, ale to dost málo) i přímo jako kočí, samozřejmě pod dohledem.
Člověk, který tvrdí, že je zapřahání a jízda s kočárem snadná a že to dokáže každý, nikdy neseděl na kozlíku a nemusel to dělat správně. Pravidelně si připadám ještě hůř, něž když jsem se na začátku učila jezdit.
Tahání by možná byla cesta, ale určitě by to chtělo ho dát do výcviku na pár měsíců k někomu, kdo to umí a naučí to nejen koně, ale posléze i vás. Pokud v tom však budete chtít pokračovat, pak musíte zainvestovat do postrojů a kočáru a to je docela pálka.
Taky by možná potřeboval ráznější přístup z vaší strany s méně ohledy na něho jako na zvíře. Paradoxně může vaše snaha o to, aby ho to bavilo, i trochu škodit...
Nepomohla by úprava krmné dávky, aby se do něho dostalo víc rychlé energie (oves,..)?
Můj bývalý kůň byl na své plemeno taky dost lem*ra, když musel makat (arab a hřebec, tahal + práce pod sedlem). Pokud možno jsem to nechtěla hrotit ovsem, protože mu z toho dost švihalo, ale nakonec nebyla jiná cesta. Večer a ráno před zapřaháním dostával oves a byť byl protivný, rozhodně byl vidět větší pracovní elán, který mu vydržel i pod sedlem - pracoval cca 5-6 dní v týdnu. Jen se musela vyladit dávka ovsa, aby nebyl až moc na zabití a museli jsme si na to jeho nové já oba zvyknout...