monalisa007
XXX.XXX.236.201
Dobrý den, i já poprosím o radu. Ke své malé pony kobylce, kterou mám již 15 let, jsem pořídila druhého koníka, rok a 4 měsíce starou klisničku irského coba. Po týdenním boji, kdy ji má malá dala pěkně za vyučenou, jsou z nich kámošky s jasně určenou hierarchií, malá si přijde pro podrbání a něco na zub vždy jako první :-D Nová kobča ji respektuje a chodí za ni jak ocásek.
Nová kobylka už obstojně chodí na vodítku, přes plot si zvyká na silniční provoz, více lidí atd.., vše je v pořádku, dokud ji nechci vzít ven samotnou. Začne dělat caviky, ztratí koncentraci na mě, jediné, co ji zajímá, je dostat se zpět k poničce. Je pravda, že ji máme teprve něco přes 14 dnů, předtím přicestovala z ciziny, zažila teď rozruchu až až..
Příští týden dostavíme kruhovou ohradu, kde s ní chci pokračovat přirozenou komunikací, což věřím, že též pomůže, přesto bych se ráda zeptala na nějaká doporučení, zda to prostě zkoušet a zkoušet, stále prodlužovat vzdálenosti od poničky a časem se to poddá anebo je brát nejprve společně, aby se mladá rozkoukala v rušném prostředí a nebyla ze všeho vykulená a až teprve poté samotnou.
Děkuji, koňákům zdar
Vytrhli jste dítě z jeho přirozeného prostředí a dali ji k poničce, na kterou se celkem logicky upnula. Pořád je ještě v neznámém prostředí a jediným jejím průvodcem je poník.
Uvědomte si, že to není dospělý kůň. Dejte ji čas trochu dospět než začnete s prací, "práci" či jakékoliv jiné zatěžování nechte být třeba až do léta. Ono vám to nikde neuteče.
monalisa007
XXX.XXX.236.201
Takže byste doporučila počkat i s procházkami? Samozřejmě toto upnutí z logického hlediska chápu, ale bohužel mám se "závisláky" (dospělými) neblahé zkušenosti a tak bych se ráda vyvarovala chyb, abych si taky takového nevychovala
S jakoukoliv prací samozřejmě počkám, spíše mi šlo o socializaci koníka v různém prostředí..
Uživatel s deaktivovaným účtem
jaruska
napsal(a):
Já zase myslím, že jo, vsadím se, že když zadavatelka vezme ven obě kobči, půjde ta druhá naprosto bez problémů s nima, ale se samotnou zadavatelkou jít nechce, neboť si ještě u kobči nevybudovala pocit bezpečí.
Tím jste si ale odpověděla sama. Není to o tom, že by hříbě nemělo respekt. Nemá důvěru. Jedno souvisí s druhým, jsou to spojité nádoby, které ale nejdou zaměňovat.
Určitě bych teď "nepracovala na respektu". Hříbě bych nechala rozkoukat, pak spolu s poníkem brala na čištění, podrbání ven z ohrady, později i klidně na krátké procházky s popasením. Vše dělat v klidu, netrestat koně za to, že nechápe nebo se bojí.To na zvýšení důvěry bohatě stačí.
Být to můj kůň, dala bych ho ale do stáda, kde by měl i jednoho, dva vrstevníky. Aby měl co nejvíce podnětů a kontaktů s různými koňmi, přitom i možnost si s dalšími hrát. U lidí se používá pojem mezigenerační rozdíl, desetiletá slečna si možná bude mít co říci s šedesátiletou paní, ale pokud by to měl být jediný kontakt slečny s lidmi, projeví se to na jejím dalším psychickém vývoji.
monalisa007
XXX.XXX.236.201
Děkuji za reakce, je pravda, že den ode dne je mezi námi "hezčí" vztah, nyní, když mě ráno vidí přicházet na pastvinu, vesele přiběhne, je ráda za kontakt, podrbání. Na tlak ustupuje hezky, couvá, když je v blízkosti poničky nemá problém s koncentrací na mě, vnímá, co po ni chci. Asi to opravdu chce delší dobu, ať si na sebe pořádně zvykneme, zatím budem "blbnout" na pastvině a uvidíme, jak dál
Stádo by bylo samozřejmě lepší, o tom žádná, ale vzhledem k tomu, že máme statek na vesnici, kde mají koníci možnost velké pastviny spolu s ovečkami a highlanďáky, o ustájení jinde nepřemýšlíme..Možná leda přibrat další koníky na ustájení anebo pořídit dalšího :-D.
Jeden stejně starý hříbek by pomohl, ale zase pozor, aby nezačli terorizovat poníka. Leda sehnat třeba nějakého hravého valacha.
My taky prcka neměli s vrstevníky, ale ve stádě měl oblíbenou tetu a jednoho valacha se kterým se vždy dosyta vyblbnul, za mamkou ke konci chodil jen si cucnout jinak ji měl na parku, ale to bylo odstávče.