emmourek
XXX.XXX.94.238
Dobrý den, učím se skákat (zatím 80 cm), ale ještě je toho dost, co bych měla napravit na pracovním cvalu. A ten mi bohužel jde už relativně dobře pouze na pár koních, které jezdím a jediná klisna, na které skáču se mnou málokdy a v podstatě výjimečně cválá v klidu, takže se mi na ní strašně špatně ten cval učí :( (je ještě poměrně mladá a taková temperamentnější a trochu torpédo, někdy si i vyhodí). Když už jsem s tím skákáním začala, mám se snažit cval učit spíš rovnou "v praxi" nebo přestat a cválat třeba v kruhovce (jako většinou) na jiném koni? Ona totiž trenérka říkala, že zase není dobré se naučit cválat perfektně jenom na jednom koni a pak jezdit stále jenom na něm... (ten kůň má totiž fakt pohodlný a snáz naučitelný cval). A rovnou příležitostně bych se také chtěla zeptat, jak bych třeba mohla docílit toho, že se mnou klisna bude už konečně cválat v klidu?
PS: není to zase tak, že pořád jenom skáču a nikdy se k tomu cvalu na kruhovce nedostanu, spíš častěji cválám, než skáču.
Předem děkuji za všechny odpovědi a rady :).
Neumím prac. klus ani cval a ani skákat, přesto se učím všechno. Se skákáním jsem začala, když už jsem byla schopná skoro vše, na co mě posadili, ve cvalu řídit. Přesto jsou stále koně, na kterých cválat neumím, některé ani nenaskočím. A pak si sednu na trenérčina valacha a předvádíme skoro perfektní nacválání z kroku, a najednou zjišťuju, že umím koně ve cvalu jet fakt jenom sedem a ještě u toho vypadat dobře. I když mám pár koní, se kterými si sedíme, tak ráda střídám všechny ze stáje, i za cenu toho, že si připadám jak největší nula, když koně nenacválám... ( u mně to je i dost o psychice, když koni podvědomě nevěřím, tak jsem ráda, že naklušu :D ).
K řízení bych to nepřirovnávala. Narozdíl od jezdce jsem dobrý řidič ( názor nejen mně ale i okolí). Přesto když jsem si pořídila svoje auto, které má lehčí řazení, ostřejší brzdy a progresivní posilovač řízení, spojka zabírá už od spoda, a zvykla si na něj, tak po sednutí do rodinného auta si vždycky připadám hůř než v autoškole. A to nemluvím o tom, když jsem jednou musela řídit pracovní teréňák... A jsem si jistá, že se závodním speciálem bych se nerozjela.
vacina
XXX.XXX.45.88
Já bych se nejdřív naučila krásně cválat na všech koních, abych měla jistotu, že to už ovládám a až pak začala pravidelně skákat. Samozřejmě můžete skákat i během učení cvalu, ale jen s koňmi, na kterých jste si jista a jen ty překážky, které víte, že skočíte bez problémů. nemusíte umět všechno hned. Časem se naučíte cokoli, ale chce to čas a vytrvalost, ne se do všeho hrnout po hlavě:) (vlastní zkušenost) A určitě bych se učila cválat nejdřív na lonži. Protože se můžete soustředit více na sebe, sed, pobídku... A koně vám vede trenér. Až budete umět na každém koni, můžete v kruhovce sama, nebo rovnou na jízdárně. Je lepší všechno umět dobře byť za delší čas, než něco uspěchat a potom se muset za několik let vracet k základům. A co se týče rychlého cvalu. Mně se osvědčilo dělat časté přechody z klusu do cvalu a naopak. Kůn časem pochopí, co se po něm chce, ale chce to čas. Jakmile udělá třeba jen pár pomalých cvalových skoků, zastavit, pochválit a skončit se cvalem a zkusit to další den atd. Kůn si zafixuje, že je to tak asi správně, když za to byl pochválen dostal klid a půjde to rychleji.
Myslím, že je vždycky lepší učit se cválat (a jezdit všeobecně) na přiježděném koni, který se unese a umí cválat v rovnoměrném a klidném tempu dopředu, aniž by k tomu potřeboval korekce ze strany jezdce. Takže pokud máte možnost na takovém koni jezdit, jezděte raději na něm a až získáte jistotu a budete vědět jak má dobrý cval vypadat, můžete začít zkoušet složitější koně. Sama za sebe bych na mladého koně nezkušeného jezdce neposadila - a už vůbec bych po takové dvojici nechtěla skákání - zradí se tím kůň, a u jezdce je vysoká pravděpodobnost, že se mu podaří spadnout a začít se bát.
Uživatel s deaktivovaným účtem
Souhlas s výše uvedenými názory. Já bych taky nenechala skákat někoho, kdo si není jistý ve cvalu. Je to nesmysl - jak pro nekomfort koně, tak pro nekomfort jezdce. Leda nějakou kavaletovou/křížkovou práci pro upevnění cvalu na nějakém dobře jezditelném profesorovi.
Add ježdění nezkušených na nezkušeném koni - taky se mi dostal v oddíle mladý kůň, který byl ve svých 4 letech už tak zkažený, že obcházel i klacky na zemi. Byla to moc šikovná, ale senzitivní kobylečka, kterou dostal do ruky "pan profík"... to si myslel ale jen on :( Nasadil ostřejší udidlo (byla dopřednější) a když se při skákání vzpěčovala, protože na ní byl postup výcviku moc rychlý, nakonec jezdil i na tupých špornách... když už přelezla pár skoků, byla "přiježděná", takže se dostala i pod děcka do oddílu, načež začla štycovat úplně všechno...
Po pár letech, když se odebrala oddílovým, dostal jí jeden jezdec a začlo úplně od začátku, se vyskákala postupně, podle svého tempa, a, co vím, vychodila se do "S" ;)
Takže - určitě nejlíp začínat na dobře naježděném koni, co si to řídí sám - s pohodlným pravidelným cvalem, jak už říkali přede mnou. Až budeš na takovémto koni jistá, začít střídat i ty méně pohodlné, různé - rychlé, tlačivé... a až na nich budeš jistá, tak teprve do skoků.. když se přeskakují jednotlivé stupně výcviku, spíš vznikají chyby, které si jezdec zažije a pak se těžko zlozvyků zbavuje.
kapička
napsal(a):
K řízení bych to nepřirovnávala. Narozdíl od jezdce jsem dobrý řidič ( názor nejen mně ale i okolí). Přesto když jsem si pořídila svoje auto, které má lehčí řazení, ostřejší brzdy a progresivní posilovač řízení, spojka zabírá už od spoda, a zvykla si na něj, tak po sednutí do rodinného auta si vždycky připadám hůř než v autoškole. A to nemluvím o tom, když jsem jednou musela řídit pracovní teréňák... A jsem si jistá, že se závodním speciálem bych se nerozjela.
Dobrý řidič možná jste, ale vyježděný zkušený řidič zcela určitě ne. Vyježděnému zkušenému řidiči je jedno, do čeho sedne a prostě s tím jede a nemá žádný problém a to, že na jednom autě spojka zabírá nahoře a na jiném dole nebo je někde posilovač řízení a jinde ne, vůbec neřeší.
V rámci odpovědi na otázku zadavatelky je při skocích důležité, aby koni nevadila v pohybu. Takže bych neskákala s koněm, se kterým si nerozumím ve cvalu, pokud je potřeba skákat ve cvalu a ne třeba jen křížky z klusu. Jestliže nezvládnete cval určitého koně, dost pravděpodobně nenajedete dobře na překážku a budete mu na hřbetě vadit. Dle tvrzení zadavatelky má k dispozici minimálně jednoho dobře přiježděného učitele, na kterém se může učit skákat a s druhým koněm bych spíš pracovala na přiježďování.
alfi pav
napsal(a):
Dobrý řidič možná jste, ale vyježděný zkušený řidič zcela určitě ne. Vyježděnému zkušenému řidiči je jedno, do čeho sedne a prostě s tím jede a nemá žádný problém a to, že na jednom autě spojka zabírá nahoře a na jiném dole nebo je někde posilovač řízení a jinde ne, vůbec neřeší.
V rámci odpovědi na otázku zadavatelky je při skocích důležité, aby koni nevadila v pohybu. Takže bych neskákala s koněm, se kterým si nerozumím ve cvalu, pokud je potřeba skákat ve cvalu a ne třeba jen křížky z klusu. Jestliže nezvládnete cval určitého koně, dost pravděpodobně nenajedete dobře na překážku a budete mu na hřbetě vadit. Dle tvrzení zadavatelky má k dispozici minimálně jednoho dobře přiježděného učitele, na kterém se může učit skákat a s druhým koněm bych spíš pracovala na přiježďování.
Přesně tak, souhlasím s tím řidičem. Já jsem taky tehdy po autoškole jezdila x let pořád s tím stejným autem a nedokázala jsem si představit řídit jiné, najednou jsem dostala to auto, to auto, hned teréňák velikej, hned jiný, další teréňák, dokonce i automat a opravdu jsem neměla problém s ničím a nemám doteď, prostě sednu a jedu.
U koní je to to stejné. Pokud člověk jezdí pořád stejného bezproblémového pohodlného koně, samochodku, no problém, potom dostane pod zadek méně pohodlného, tlačivého koně a nezvládne jej, tak to jasně ukazuje to, že ten jezdec až tak zkušený není. Je super jezdit a střídat různé koně, zvykat si na reakce, na chody, apod. člověk nabírá cenné zkušenosti.
Skákat s člověkem, který nemá rovnováhu je opravdu naprostá hovadina. Nejvíce stability, rovnováhy, umět koně přivést správně, naučit se vzdálenosti opravdu získá na řadách, kavaletách. Není umění zvládnout skočit 80 cm, ono je umění to zvládnout technicky, a o to v prvopočátcích jde (nezkušeného koně taky nepošlu na samostatné skoky ale jak dlouho bude makat v kombinacích). A právě kavalety a taková cvičení posilují jezdcovu stabilitu a rovnováhu celkově, včetně častých přechodů a práce na kruhách - ale ne v kruhovce!
emmourek
XXX.XXX.82.12
Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
Souhlas s výše uvedenými názory. Já bych taky nenechala skákat někoho, kdo si není jistý ve cvalu. Je to nesmysl - jak pro nekomfort koně, tak pro nekomfort jezdce. Leda nějakou kavaletovou/křížkovou práci pro upevnění cvalu na nějakém dobře jezditelném profesorovi.
Add ježdění nezkušených na nezkušeném koni - taky se mi dostal v oddíle mladý kůň, který byl ve svých 4 letech už tak zkažený, že obcházel i klacky na zemi. Byla to moc šikovná, ale senzitivní kobylečka, kterou dostal do ruky "pan profík"... to si myslel ale jen on :( Nasadil ostřejší udidlo (byla dopřednější) a když se při skákání vzpěčovala, protože na ní byl postup výcviku moc rychlý, nakonec jezdil i na tupých špornách... když už přelezla pár skoků, byla "přiježděná", takže se dostala i pod děcka do oddílu, načež začla štycovat úplně všechno...
Po pár letech, když se odebrala oddílovým, dostal jí jeden jezdec a začlo úplně od začátku, se vyskákala postupně, podle svého tempa, a, co vím, vychodila se do "S" ;)
Takže - určitě nejlíp začínat na dobře naježděném koni, co si to řídí sám - s pohodlným pravidelným cvalem, jak už říkali přede mnou. Až budeš na takovémto koni jistá, začít střídat i ty méně pohodlné, různé - rychlé, tlačivé... a až na nich budeš jistá, tak teprve do skoků.. když se přeskakují jednotlivé stupně výcviku, spíš vznikají chyby, které si jezdec zažije a pak se těžko zlozvyků zbavuje.
Děkuji za radu.
Já si právě ve cvalu jsem v celku jistá (a ve stehenním sedu pak téměř 100%), ale jak už jsem zmiňovala ne s koněm, na kterém se učím skákat. Na kavaletách pracujeme skoro každou lekci. Jinak, o té kobče ostatní trenéři dost často tvrdí, že je moc rozmazlená a drzá (což je) a když není vedle jízdárny ve výběhu jiný koník, začne být neklidná a vyhazovat pod každým, kdo na ní sedne... Ale zase má takovou výhodu, že dobře reaguje na pobídky a je citlivá, bohužel ale i na hubu. Člověk dost často riskuje, že skončí na zemi, protože si taky hrozně vytahuje otěže (až člověka někdy málem stáhne s sebou dolů) a to i když je má téměř úplně prověšené...
On je v tom také další problém, já se na dobře jezditelného a zkušeného koně dostanu jen málokdy, takže to celou věc jen komplikuje :( A když už, pak je to většinou buď jeden.
emmourek
XXX.XXX.82.12
Jen chci ještě dokončit větu: jeden už poměrně dost "otupělý" valach, nebo zase už celkem stará kobyla, která na jízdárně většinou "dělá bordel"... :/.
emmourek
XXX.XXX.82.12
dsj
napsal(a):
Myslím, že je vždycky lepší učit se cválat (a jezdit všeobecně) na přiježděném koni, který se unese a umí cválat v rovnoměrném a klidném tempu dopředu, aniž by k tomu potřeboval korekce ze strany jezdce. Takže pokud máte možnost na takovém koni jezdit, jezděte raději na něm a až získáte jistotu a budete vědět jak má dobrý cval vypadat, můžete začít zkoušet složitější koně. Sama za sebe bych na mladého koně nezkušeného jezdce neposadila - a už vůbec bych po takové dvojici nechtěla skákání - zradí se tím kůň, a u jezdce je vysoká pravděpodobnost, že se mu podaří spadnout a začít se bát.
Souhlasím, ale bohužel takovou možnost mám jen málokdy... :/ Ale když už, jde mi to většinou alespoň 3x lépe než na této klisně... Také bych se rovnou příležitostně chtěla zeptat: jak to, že mi jde dalo by se říci téměř výborně (pracovní) cval bez sedla (a nejlíp na ponících), jenže v sedle je to pak už o poznání hůř?
emmourek
XXX.XXX.82.12
vacina
napsal(a):
Já bych se nejdřív naučila krásně cválat na všech koních, abych měla jistotu, že to už ovládám a až pak začala pravidelně skákat. Samozřejmě můžete skákat i během učení cvalu, ale jen s koňmi, na kterých jste si jista a jen ty překážky, které víte, že skočíte bez problémů. nemusíte umět všechno hned. Časem se naučíte cokoli, ale chce to čas a vytrvalost, ne se do všeho hrnout po hlavě:) (vlastní zkušenost) A určitě bych se učila cválat nejdřív na lonži. Protože se můžete soustředit více na sebe, sed, pobídku... A koně vám vede trenér. Až budete umět na každém koni, můžete v kruhovce sama, nebo rovnou na jízdárně. Je lepší všechno umět dobře byť za delší čas, než něco uspěchat a potom se muset za několik let vracet k základům. A co se týče rychlého cvalu. Mně se osvědčilo dělat časté přechody z klusu do cvalu a naopak. Kůn časem pochopí, co se po něm chce, ale chce to čas. Jakmile udělá třeba jen pár pomalých cvalových skoků, zastavit, pochválit a skončit se cvalem a zkusit to další den atd. Kůn si zafixuje, že je to tak asi správně, když za to byl pochválen dostal klid a půjde to rychleji.
Děkuji za radu a se vším souhlasím, a to je právě ta věc, kterou se musím také naučit: cválat stejně dobře na všech koních... Já už jsem začala cválat sama asi před 2 lety, ale pokaždé je to na jiném koni a tak nemám prostor naučit se všechno "na jedničku" ani na jednom... :/ Nicméně asi na dvou koních mi jde cval (podle obou dvou trenérů, kteří mě viděli a každý na jiném z těch dvou koní) prý už docela dobře (už dávno mi nevypadávají třmeny a neskáču v sedle jako pytel brambor, jsem většinou rovná, atd...), ale jakmile dojde na Meggie (to je jméno té již zmiňované klisny), najednou to už jde o poznání hůř :/.
emmourek
XXX.XXX.82.12
A také jenom pro informaci: Kdyby si někdo myslel, že skáču z cvalu, tak ne (jenom párkrát). Cválám jenom po odskoku.
emmourek
XXX.XXX.82.12
Většinou.
emmourek
napsal(a):
A také jenom pro informaci: Kdyby si někdo myslel, že skáču z cvalu, tak ne (jenom párkrát). Cválám jenom po odskoku.
Pro tebe jakožto začínající je kavaletová práce spojená s cvalovými i klusovými přechody důležitá pro získání rovnováhy a balancu. Nejdříve se naučit chodit kavalety v obou chodech, potom ve cvalu skoky - pokud možno také v řadě, ale to už ti musí poradit trenér, ne my od stolu
emmourek
napsal(a):
Děkuji za radu a se vším souhlasím, a to je právě ta věc, kterou se musím také naučit: cválat stejně dobře na všech koních... Já už jsem začala cválat sama asi před 2 lety, ale pokaždé je to na jiném koni a tak nemám prostor naučit se všechno "na jedničku" ani na jednom... :/ Nicméně asi na dvou koních mi jde cval (podle obou dvou trenérů, kteří mě viděli a každý na jiném z těch dvou koní) prý už docela dobře (už dávno mi nevypadávají třmeny a neskáču v sedle jako pytel brambor, jsem většinou rovná, atd...), ale jakmile dojde na Meggie (to je jméno té již zmiňované klisny), najednou to už jde o poznání hůř :/.
U nás väčšinou učím začiatočníka na tom samom koni, máme jednu veľmi pohodlnú kľudnú kobylu a na tej ho naučím všetko až po nižšie skoky a až potom zaraďujem jazdenie na iných koňoch. Myslím si, že pre začiatočníka je to zbytočne mätúce aby sa učil naraz na viacerých koňoch a je to presne ako s tým šoférovaním. Treba sa naučiť všetko dôležité - ako zaradiť, ako brzdiť, ako sa chovať v premávke a potom je to už len o praxi a tú treba získavať postupne a trvá to každému rôzne dlho.
Ty si ale asi už v tej fáze, že zvládneš aj iného koňa, no zas pokiaľ sa učíš skákať na niečom čo ti pod zadkom letí vhodné to nie je. Menšie skoky zvládne aj priemerný kôň, čiže by som sa buď vrátila na toho na ktorom si sa učila, alebo sa snažila s tým, ktorý ti letí zatiaľ neskákať a pracovať iba na tom, aby ti v cvale spomalil a dokázala si ho vysedieť.
Čo sa skokov týka ja ich do tréningu zaraďujem hneď ako je jazdec schopný si v cvale viesť koňa sám a dokáže cválať aj v stehnovom sede. Na začiatok je to vždy krížik ktorý skáčeme z klusu a dávam pred neho klusové kavalety, čiže jazdec už nad kavaletami ide do stehnového sedu, po preskočení krížika si nacvála a po chvílke zase prejde do klusu. Je to dobré cvičenie práve na upevňovanie si stehnového sedu a nie je tam ani tak dôležité aby bol ten cval ešte úplne 100%-ný. Tie klusové kavalety dobre fungujú práve aj na kone čo na prekážku letia.
Ve stáji, kde mě učili skákat, skáčou všechno nejdřív z klusu s odskokovkou a ještě na koních, u kterých stačí přivést v tempu k odskokovce a pak už jen nepřekážet nebo maximálně mlasknout, jak je odskokovka, tak jsem se s mlasknutím trefovala i já skokový antitalent.
Gymnastickýma řadama jsem neprošla a asi mě to bohužel v současných stájích ( které z jiných důvodů nehodlám měnit) ani nečeká. Skákala jsem leda dvojskok? hop hop bez cvalového skoku a to mi přišlo fajn, že jsem si hodně zlepšila a stabilizovala fázi doskoku.
Aspoň u mně ale opravdu hodně záleží na koni, na 5. skokové hodině v životě jsem se spolehlivým koněm, kterému věřím, byla schopná přejít ve cvalu takový miniparkur ze 6 skoků cca 70 cm se změnou diagonály přes skok, kde i holky, co mají naskákáno mnohem víc než já, měly problém. A to jen proto, že jsem měla fakt super koně, se kterým si neuvěřitelně rozumím a co se týče skoků, stačí u něj řešit tempo v nájezdu, kdy se musí trošku rozhýbat, jinak přemýšlí, nasměrovat na střed skoku a nepřekážet.
Podle mně jsou takoví koně k nezaplacení, takový letecký simulátor, jezdec se může opravdu soustředit jen sám na sebe a ještě ví, že koník nějakou tu chybku ( pokud se jezdec nebude chytat za hubu a drncat do zad) odpustí.
emmourek
XXX.XXX.82.12
kapička
napsal(a):
Ve stáji, kde mě učili skákat, skáčou všechno nejdřív z klusu s odskokovkou a ještě na koních, u kterých stačí přivést v tempu k odskokovce a pak už jen nepřekážet nebo maximálně mlasknout, jak je odskokovka, tak jsem se s mlasknutím trefovala i já skokový antitalent.
Gymnastickýma řadama jsem neprošla a asi mě to bohužel v současných stájích ( které z jiných důvodů nehodlám měnit) ani nečeká. Skákala jsem leda dvojskok? hop hop bez cvalového skoku a to mi přišlo fajn, že jsem si hodně zlepšila a stabilizovala fázi doskoku.
Aspoň u mně ale opravdu hodně záleží na koni, na 5. skokové hodině v životě jsem se spolehlivým koněm, kterému věřím, byla schopná přejít ve cvalu takový miniparkur ze 6 skoků cca 70 cm se změnou diagonály přes skok, kde i holky, co mají naskákáno mnohem víc než já, měly problém. A to jen proto, že jsem měla fakt super koně, se kterým si neuvěřitelně rozumím a co se týče skoků, stačí u něj řešit tempo v nájezdu, kdy se musí trošku rozhýbat, jinak přemýšlí, nasměrovat na střed skoku a nepřekážet.
Podle mně jsou takoví koně k nezaplacení, takový letecký simulátor, jezdec se může opravdu soustředit jen sám na sebe a ještě ví, že koník nějakou tu chybku ( pokud se jezdec nebude chytat za hubu a drncat do zad) odpustí.
Děkuji za radu, s těmi skoky a celkově s popsaným výcvikem to s trenérkou děláme podobně, bohužel je holt problém trochu v koni (samozřejmě to nemyslím tak, že bych nedělala žádné chyby, ba naopak - neskáču zatím až tak dlouho, takže toho mám ještě dost na procvičování...). Je ale zajímavé, že když spolu skáčeme (s Meggie, tak se koník jmenuje), při cvalu už nedělá to, co obvykle...
Ono celou věc také trochu komplikuje to, že v téhle stáji, kde jezdím jsem vlastně teprve od konce prázdnin a trénink je oproti předchozí, kam jezdím teď jen na prázdniny (je to na Slovensku) jinačí. Tam jsem si mohla o skákání leda tak nechat zdát, dostanu většinou už "otupělého" valacha (vůbec se s ním nedá zatáčet nohama, má se do něj při pobízení kopat a stejně se pak nakonec můžu "ukopat" a vleče se a ačkoli má chambon, při cvalu mívá permanentně propadlý hřbet, atd...ale za to má oproti koním z mé současné stáje poměrně pohodlný cval - je to Holandský tepl.) a čekám, kdy už konečně dostanu "lepšího" koně... Musí jezdec nejprve umět 100% cválat, připlatit si soukromé lekce (je to prostě pro ty boháče, co mají svého 200 000ového koně a pak se zařadí mezi ty "cennější", kterým už stojí.za to se víc věnovat, protože by jednou mohli stáj reprezentovat.
emmourek
napsal(a):
Děkuji za radu, s těmi skoky a celkově s popsaným výcvikem to s trenérkou děláme podobně, bohužel je holt problém trochu v koni (samozřejmě to nemyslím tak, že bych nedělala žádné chyby, ba naopak - neskáču zatím až tak dlouho, takže toho mám ještě dost na procvičování...). Je ale zajímavé, že když spolu skáčeme (s Meggie, tak se koník jmenuje), při cvalu už nedělá to, co obvykle...
Ono celou věc také trochu komplikuje to, že v téhle stáji, kde jezdím jsem vlastně teprve od konce prázdnin a trénink je oproti předchozí, kam jezdím teď jen na prázdniny (je to na Slovensku) jinačí. Tam jsem si mohla o skákání leda tak nechat zdát, dostanu většinou už "otupělého" valacha (vůbec se s ním nedá zatáčet nohama, má se do něj při pobízení kopat a stejně se pak nakonec můžu "ukopat" a vleče se a ačkoli má chambon, při cvalu mívá permanentně propadlý hřbet, atd...ale za to má oproti koním z mé současné stáje poměrně pohodlný cval - je to Holandský tepl.) a čekám, kdy už konečně dostanu "lepšího" koně... Musí jezdec nejprve umět 100% cválat, připlatit si soukromé lekce (je to prostě pro ty boháče, co mají svého 200 000ového koně a pak se zařadí mezi ty "cennější", kterým už stojí.za to se víc věnovat, protože by jednou mohli stáj reprezentovat.
Hold to je proste tak a bol to jeden z dôvodov prečo som si kúpila vlastného koňa. V nájomných stajniach ti totiž dobrého koňa nikto nedá, kone na ktorých sme sa učili boli ako to nazývam "herky rôzneho druhu" a každý mal nejaký hendikep, pamätám sa ako sme si niekedy losovali kone aby nebola v stajni bitka lebo každý chcel len toho jedného čo bol aspoň trochu normálny
Jazdenie na takýchto koňoch ti však dá aspoň skúsenosti a neskôr keď už budeš jazdiť dosť dobre sa môžeš rozhodnúť či ťa to chytilo až tak, že si tiež jedného kúpiš, alebo si nájdeš nejakého koňa do prenájmu - aj u nás sú tak dva kone v prenájme, že majú dvoch jazdcov a je to celkom v pohode, len musíš nájsť dvojicu s ktorou si budeš rozumieť a nie koňa na ktorom sa strieda týždenne 10 jazdcov. Dievčatá čo k nám chodia ako "druhý" jazdec majú tie kone úplne ako svoje, niekedy mám až pocit, že ich majú až radšej ako vlastné majiteľky :).
emmourek
XXX.XXX.66.156
katkaa1
napsal(a):
Hold to je proste tak a bol to jeden z dôvodov prečo som si kúpila vlastného koňa. V nájomných stajniach ti totiž dobrého koňa nikto nedá, kone na ktorých sme sa učili boli ako to nazývam "herky rôzneho druhu" a každý mal nejaký hendikep, pamätám sa ako sme si niekedy losovali kone aby nebola v stajni bitka lebo každý chcel len toho jedného čo bol aspoň trochu normálny
Jazdenie na takýchto koňoch ti však dá aspoň skúsenosti a neskôr keď už budeš jazdiť dosť dobre sa môžeš rozhodnúť či ťa to chytilo až tak, že si tiež jedného kúpiš, alebo si nájdeš nejakého koňa do prenájmu - aj u nás sú tak dva kone v prenájme, že majú dvoch jazdcov a je to celkom v pohode, len musíš nájsť dvojicu s ktorou si budeš rozumieť a nie koňa na ktorom sa strieda týždenne 10 jazdcov. Dievčatá čo k nám chodia ako "druhý" jazdec majú tie kone úplne ako svoje, niekedy mám až pocit, že ich majú až radšej ako vlastné majiteľky :).
My právě taky teď spekulujeme nad koněm, že bychom koupili třeba za nějaké ty 2-3 roky nebo pak případně teda pronajali třeba dřív. Mimochodem, taky si říkám, že je to k něčemu dobré, hlavně kvůli těm zkušenostem... A je to přesně jak říkáte - když se na koni týdně prostřídá 10 jezdců, nevybuduje si pak k nikomu vztah
emmourek
XXX.XXX.66.156
A přesně vím, jak to s tím losováním myslíte, taky to tam tak bývá