Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.53.1
Dobrý den,
potřebovala bych od Vás poradit, jedná se o venkovní toulavou asi 7 - 8 letou kočku. A o co mi jde. Kočka se toulala kolem paneláku, ve kterém jsem dříve bydlela. Je to zvláštní tvor, první s kým se začala bavit byl můj pes. Vždy když jsme šli udělat kolečko kolem paneláků, tak šla s námi. Ode mě se ze začátku nenechala hladit, až po čase, ale pořád byla ostražitá, třeba na ruku se nikdy vzít nenechala. Kočka se naučila hodinu kdy jsem chodila do práce a vždy na mě čekala před barákem a i večer. Samozřejmě jsem jí krmila, ale to se nelíbilo sousedům, takže nakonec jen tajně. Když jsem se stěhovala pryč, tak jsem hodně přemýšlela jestli jí vzít sebou. Jednou jsem jí odchytila a vzala jí ke mě domů, kočka dva dny ležela pod postelí a nedotkla se jídla. Ani na psa, za kterým vždy chodila nereagovala. Proto jsem se nakonec rozhodla, že jí nechám tam kde je. Bydleli jsme v klidné části města, kde nejezdilo moc aut, a koček tam běhalo celkem dost.
Dnes mi volala paní z domu, že se na kočku chystá "hon". Několika sousedům se nelíbí, že kočku krmí - převzala to po mě. A jestli bych si jí nemohla vzít k sobě. Bydlím v rod. domku, máme velkou zahradu, v tom by nebyl problém. Ale pořád nevím jestli to pro kočku, která minimálně těch 7 let bydlela ve svém známém prostředí, nebyl trošku šok. A jestli by si zvykla. Také kousek od našeho domu je posed, a kočka by podle všeho bydlela jen doma, mám špatné zkušenosti, s kočkami které chodili ven, ani jedna se nedožila vysokého věku. Pořád mi vrtá hlavou, co když jí vezmu domů a ona třeba ze stresu onemocní, a já si pak budu vyčítat, že jsem jí měla nechat tam, kde byla zvyklá a spokojená. Máte někdo podobnou zkušenost, že jste si vzali domů kočku, která byla zvyklá na volnost, zajímalo by mě jak reagovala na to že je zavřená v bytě v cizím prostředí. Zase na druhou stranu, je to starší kočka a má za sebou nepočítaně porodů, a jídlo kdo jí co dal, tak by se jí třeba mohlo líbit v teploučku, s plnou miskou dobrého jídla.
Ještě když jsem tam bydlela, tak jsem se bála aby kočku někdo neotrávil, nebo třeba nenakopl. Kdyby kočka byla nemocná, tak ani nepřemýšlím, a rovnou jí vezmu domů. Ale takhle nevím zda brát domů svobodné, spokojené a asi relativně zdravé zvíře. Na kočku dost často myslím, byla opravdu zvláštní spíš víc pes než kočka. Ráno jsem si šla třeba koupit rohlíky do obchůdku, samozřejmě se psem, kočka se k nám přidala, před obchůdkem si oba sedli a čekali na mě. Kolikrát s námi chtěla jít i na delší procházku, ale to jí vždy stačilo říct, že jdeme daleko a že s námi nemůže a kočka to obrátila a šla uraženě zpět. Ráda bych jí poskytla hezký důchod, ale bojím se aby nebyla nešťastná.
Měla jsem doma pár toulavých koček, kterým jsem vždy za pár dní našla nový domov, ale na těch kočkách bylo vidět, že je někdo vyhodil a že jsou venku teprve pár hodin, či dnů. Ale s touhle si nevím rady.
Myslíte, že si zvykne? Je to normální, že dva dny nejedla, že by se třeba za pár dní rozkoukala?
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.7.50
Já bych ji vzala, být vámi. Zkušenosti s takovou situací nemám, ale podle toho, co píšete, se kočičce může něco stát a vy jí můžete pomoct. A ješte ráda. Držím palce.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.12.226
Nechala bych jí tam, kde je. Uvažuji, co je pro kočku lepší: žít svobodně ve známém prostředí i s rizikem, že se jí něco stane, nebo se zbytek života stresovat v cizím prostředí, kde bude sice v bezpečí, ale pochybuji, že tam bude šťastná. U takovýchto polodivokých zvířat je důležitější kvalita života než jeho délka. Pokud byste si tu kočku vzala domů,musela by být nejméně několik týdnů zavřená jen v bytě, což je pro ní zcela neznámá zkušenost, možná by měla problém naučit se na písek, byla by z toho zmatená. Pravděpodobně by v tomto "vězení" musela strávit zbytek života, aby jí někdo neodstřelil. A myslím, že už by se této změně neuměla přizpůsobit. Dana
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.53.1
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Nechala bych jí tam, kde je. Uvažuji, co je pro kočku lepší: žít svobodně ve známém prostředí i s rizikem, že se jí něco stane, nebo se zbytek života stresovat v cizím prostředí, kde bude sice v bezpečí, ale pochybuji, že tam bude šťastná. U takovýchto polodivokých zvířat je důležitější kvalita života než jeho délka. Pokud byste si tu kočku vzala domů,musela by být nejméně několik týdnů zavřená jen v bytě, což je pro ní zcela neznámá zkušenost, možná by měla problém naučit se na písek, byla by z toho zmatená. Pravděpodobně by v tomto "vězení" musela strávit zbytek života, aby jí někdo neodstřelil. A myslím, že už by se této změně neuměla přizpůsobit. Dana
No nad tím právě také přemýšlím, jenže teď jí právě hrozí dost velké nebezpečí, že by mohl být její život ukončen. Tu paní co jí krmí si vyfotil jeden ze sousedů, a vyhrožoval jí, že fotku pošle na nějaký úřad, nevím kam a ani nevím, jestli by si tím nějak pomohl, jenže paní už je stará a dost se bojí problémů. Také ji vyhrožoval, že jestli jí nepřestane krmit, tak jí otráví. Mohou to být jenom řeči, ale v dnešní době nikdo neví. Proto by mě zajímalo, jestli si někdo vzal takhle starou polodivokou kočku z venku, a jestli si zvykla. I v útulcích se najdou polodivoké kočky, které potom udávají do rodin. Paní jí nosí jídlo někam jinam, jenže kočka je zvyklá čekat venku před barákem, a to jí asi těžko odnaučí. Nerada bych jí trápila, také jsem přemýšlela, jestli jí nevzít k nám domů na zkoušku, a kdybych viděla, že se jí tady opravdu hodně nelíbí, tak jí zase mohu pustit zpátky. Nedávno jsem tam byla a kočka mě po 2 letech poznala.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.12.226
Možná byste jí tedy mohla zkusit vzít domů, třeba se pletu a naučí se rychle. Ráda bych se pletla. A až si úplně zvykne, můžete jí pouštět na zahradu, ale vždycky buďte připravená, že se jednou nevrátí - to je bohužel osud květšiny koček na venkově. Ale znovu opakuji: horší než smrt je pro kočku neustálý stres z neznámého prostředí a ze zajetí. Každá kočka je jiná a pokud je tato takový kočkopes, třeba bude v bytě spokojená.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.213.74
Stalo se začátkem léta. Starší kocour, zjizvený a evidentně ničí (dle sousedky alias FBI se tam potuloval velmi dlouho) Bylo to na vesnici a my tam jezdili na chatu. Vždy ležel kus od domu a sledoval nás. Trvalo dlouho než se odvážil blíž a nechal na sebe sáhnout. Spoustu hodin jsem proseděla pár metrů od něj a povídala si sním. Nevím co tím sledoval, že tam jen tak ležel a sledoval nás. Nakonec o letních prázninách se odvážil do domu. Od té doby z gauče neslezl, jen se najíst, napít. Snad ani nečůral. Pouze na noc jsme byli nuceni ho vyšoupnout ven. Rozhodla jsem se, že jak skončí léto tak ho odvezu s sebou do města domů a uvidím zda si zvykne v bytě. Jenže jednou tam na nás nečekal. Sháněla jsem se po něm, až sousedka mě nasměrovala na konec vesnice na kraj příkopu. Ano, byl to on, srazilo ho asi auto
Dodnes si vyčítám, že jsem čekala na konec léta a nevzala ho domů hned. Jsem přesvědčená, že by si v bytě zvykl.
Já vím, že jsme vám moc neporadila, ale zkuste kočku vzít domů, přinejhorším když to opravdu nepůjde jí můžete vrátit zpět na sídliště.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.53.1
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Stalo se začátkem léta. Starší kocour, zjizvený a evidentně ničí (dle sousedky alias FBI se tam potuloval velmi dlouho) Bylo to na vesnici a my tam jezdili na chatu. Vždy ležel kus od domu a sledoval nás. Trvalo dlouho než se odvážil blíž a nechal na sebe sáhnout. Spoustu hodin jsem proseděla pár metrů od něj a povídala si sním. Nevím co tím sledoval, že tam jen tak ležel a sledoval nás. Nakonec o letních prázninách se odvážil do domu. Od té doby z gauče neslezl, jen se najíst, napít. Snad ani nečůral. Pouze na noc jsme byli nuceni ho vyšoupnout ven. Rozhodla jsem se, že jak skončí léto tak ho odvezu s sebou do města domů a uvidím zda si zvykne v bytě. Jenže jednou tam na nás nečekal. Sháněla jsem se po něm, až sousedka mě nasměrovala na konec vesnice na kraj příkopu. Ano, byl to on, srazilo ho asi auto
Dodnes si vyčítám, že jsem čekala na konec léta a nevzala ho domů hned. Jsem přesvědčená, že by si v bytě zvykl.
Já vím, že jsme vám moc neporadila, ale zkuste kočku vzít domů, přinejhorším když to opravdu nepůjde jí můžete vrátit zpět na sídliště.
Mým životem pár koček prošlo, ale jak jsem psala nahoře, vždy u mě strávily jen chvilku a šli o dům dál. Bydlela jsem v malém bytě a hlavně jsem chovala hlodavce, které jsem na volno pouštěla, a andulky, které taky volně létaly po bytě. Takže i přesto, že mám kočky ráda, jsem si nikdy žádnou nenechala doma. Tedy vlastně jednu jo, byl to kocourek a jmenoval se Slinta, nakonec jsem i tohoto kocourka musela dát pryč, a dodnes toho lituji. Přišel k člověku který o něj hodně stál, ale za týden jsem se dozvěděla, že mu Slinta utekl. Pořád je mi z toho smutno, bylo to moje zlatíčko a i on byl trošku zvláštní, hodně mazlivý a komunikativní. Proto i tahle kočka mi pořád leží v hlavě. Jak psala paní před Vámi, že je lepší než se trápit radši umřít, s tím plně souhlasím, ale zase bych strašně nerada slyšela od paní která jí teď krmí, že kočka už nežije, a že umřela nějakým drastickým způsobem. Taky bych si pořád vyčítala, že jsem to alespoň nezkusila. Tak já to zkusím, třeba to vyjde, a když ne, tak se tím alespoň nebudu muset trápit. Děkuji všem za rady
.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.153.9
Jestli můžu poradit, tak vzít kočku domů a co nejdřív nechat - stejně s ní budete muset k vetovi -kastrovat, pak ji nechat doma ještě tak tři týdny a můžete ji pomaloučku pouštět ven, to už bude zvyklá na hlazení a pravidelný přísun bašty. No a po kastraci se nebude mít tendenci toulat, vy nebudete muset řešit koťata...a číča bude moct být venku u domu tak, jak byla i předtím zvyklá. A bude šťastná, navíc má u vás psího známého..o to to bude jednodušší.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.1.3
Já bych to s ní zkusila.
Vrátit jí tam můžete kdykoliv.
A nežraní 2 dny kočku nezabije, ona se po pár dnech osmělí, uvidíte. ![]()
My jsme si začátkem července přivezli domů briťulku, která ale nesnáší změny prostředí, přepravky, apod. (dle zubů i stavu tělíčka jí tipuju tak cca 5-6 let). První cca 1 týden na sebe nenechala pořádně sáhnout. Pořád jen někde seděla a bojácně se rozhlížela. Postupně jí ale došlo, že já jí nehodlám ubližovat a že už jinam nepojede, že tohle je konečná zastávka - domov.
Nyní je to tedy už 3 měsíce (mimochodem, když přijela byla 1 týden březí, takže má nyní 6 týdenní koťátka) a sama se přijde pomazlit a jakmile člověk přestane hlaidt, žďuchne do něj hlavičkou. Ale pravdou je, že tahle kočička byla odmala s lidmi.
Pak máme ještě 1 kočičku - do cca 7 měsíců vyrůstala s matkou a sourozenci ,na divoko´´s tím, že jí jedna stará paní chodila krmit a občas pohladit. Ochočování trvalo celé 3 týdny, ale povedlo se a kočička je mazlík. běhá stejně jako předtím venku, ale na ochočování byla ve venkovní voliéře.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.53.1
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Jestli můžu poradit, tak vzít kočku domů a co nejdřív nechat - stejně s ní budete muset k vetovi -kastrovat, pak ji nechat doma ještě tak tři týdny a můžete ji pomaloučku pouštět ven, to už bude zvyklá na hlazení a pravidelný přísun bašty. No a po kastraci se nebude mít tendenci toulat, vy nebudete muset řešit koťata...a číča bude moct být venku u domu tak, jak byla i předtím zvyklá. A bude šťastná, navíc má u vás psího známého..o to to bude jednodušší.
O tom jsem se bavila s kamarádem veterinářem co má útulek a ten mi kastraci taky doporučoval. No a nespojí si to kočka, jako, že já jí zbavila domova-svobody, a ještě jsem jí způsobila bolest. Také už jsem zažila kastraci u dvou fen, ale obě měly ve vyšším věku zánět dělohy, takže se jim tou kastrací hodně ulevilo. Je pravdou, že pokaždé když ošetřuji nějaké více nemocné zvíře, tak třeba po 14 denním ošetřování už si většina z nich nechá dělat i věci, které by před tím nerozdýchaly.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.53.1
Také jsem si říkala, že jsem jí doma měla nechat déle, jenže tenkrát jsem ještě neměla internet, a kolem sebe jsem neznala lidi, kteří by mi uměli poradit, nebo měli nějaké zkušenosti. Psi většinou už druhý den po nalezení komunikují, tahle kočka se dva dny nehnula z místa pod postelí. Možná jsem jí tam měla nechat déle samotnou, aby si to v klidu mohla všechno prozkoumat a zjistit, že jí nehrozí žádné nebezpečí. Těch pár koček co jsem sebrala z ulice, ty všechny přišly rovnou ke mě, a začaly se o mě otírat a nechaly se hladit. Na nich bylo vážně znát, že jsou na ulici chvíli, divoká, nebo zahradní kočka k cizímu člověku přijde minimálně, a i doma byly naprosto v pohodě. Je fajn vědět, že i to 7 měsíční divoké kotě si zvyklo. Tahle kočka podle mého zažila jako malá domov, a určitě tam byl i pes, kterého jí připomíná ten můj. Než jsem se odstěhovala, tak si ke mě vždy sedla na lavičku, a nechala se hladit, po chvíli si stoupla dala mi na nohy přední packy, začala přešlapovat a příst (doufám, že to píši správně), takže si myslím, že nějakou tu důvěru už ke mě měla. Taky si říkám, že by už na starý kolena mohla být ráda, že nemusí dělat nic jiného než lenošit
.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.12.226
ještě mě napadá: je ta kočka určitě toulavá? Některé kočky mají svého majitele, který jí ale pouští každý den ven (je to sice ve městě nepochopitelné, ale stává se to, zvláště v okrajových částech) a ta kočka má svůj rajón, který denně obchází, ví, kde co dostane dobrého, kdo jí pohladí a tak. Toulavé kočky většinou moc přítulné nebývají. Možná je to ale kočka, která měla svého majitele a z nějakého důvodu o něj přišla.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.53.1
Tak nad tím jsem ani nepřemýšlela. Než jsem se o ní začala starat, tak byla samé klíště, a dost hubená. Také asi dvakrát přišla ukázat koťátka. Všichni lidi v okolních vchodech věděli, že nad ní držím ochranou ruku, nikdo mi nikdy neřekl, že má nějakého majitele. Dříve tam bydleli hlavně důchodci, takže tam bylo také spousta FBI babiček (213.74 - moc hezké a trefné pojmenování
), a ty by mi to určitě řekli, každou vycházku ráno a večer jsem měla její doprovod, a chodili jsme tam všude, takže by mě určitě alespoň jednou případný majitel viděl. Bydlela jsem tam asi 4 roky. Také vím kde se zdržovala v době odpočinku, když jsem třeba byla večer pryč, tak jsem jí šla jídlo odnést k plotu opuštěné továrny (kousek od nás byly takové průmyslové budovy), stačilo chvíli volat a kočka většinou přišla. Takže si myslím, že majitele asi na 98% nemá.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.12.226
aha...tak to bude nejspíš pozůstalost po nějaké zesnulé důchodkyni. Opuštěný továrny jsou pro kočky ráj, mají tam dost úkrytů. Moje babička kdysi bydlela v suterénním bytě a krmila každou kočku, která tam přišla, taky jich měla 13 najednou, všechny ty kočky byly původně toulavé a všechny si zvykly žít v bytě, ale měly neustálý přístup ven, byly to totálně svobodná zvířata. U takhle starýho zvířete bych se bála hlavně tý změny prostředí, přece jen jsou kočky zvířata teritoriální. My jsme se stěhovali z jedný vesnice do druhý asi 1km daleko vzdušnou čarou a brali jsme si sebou dvouletýho kocoura. Byl tři týdny zavřený doma, vypadal zabydleně, tak jsme ho pustili ven a za půl hodiny už byl zpátky v původním bydlišti.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.53.1
To jsem právě také někde četla, že se kočky vracejí do svého teritoria. Přeci jenom je tam spokojená, zná tam různé skrýše. Když se mnou chodila venčit psa, tak chvíli šla po chodníku, pak jako když do ní střelí vyběhla na nedaleký strom, seskočila, utíkala se schovat pod popelnici, potom vylezla a šla zase v klidu vedle mě po chodníku. Podle mého trénovala, všechny útěkové možnosti, a bylo vidět, že zná každičký kout na tom sídlišti. Já kdybych si jí vzala domů, tak už bych jí asi ven nepouštěla. Kocour který s námi bydlel už v domku nedopadl dobře, a já každý ráno trnula hrůzou v jakém stavu zase přijde. A to jsme bydleli na samotě cca 2km od vesnice. Jenže on si vždy večer sedl ke dveřím a brečel tak dlouho dokud jsem ho nepustila. To byla moje poslední kočka, je to asi dva roky zpátky, a zatím jsem vždy dokázala odmítnout nabídku kotěte či kočky. Jenže když mi předevčírem zavolala sousedka, jestli bych si kočku nemohla odvézt, tak od té doby pořád přemýšlím co dělat. Také mám doma 3letého syna a ten si chodí na zahradu jak potřebuje, co když mi jednou otevře dveře, kočka vyběhne do pro ní úplně neznámého prostředí. No děs. Vždy když projíždím městem, tak jedu okolo mého bývalého bydliště jestli jí nezahlédnu, kolikrát jsem přemýšlela, že kdyby mi zavolala sousedka, že kočka je nemocná nebo zraněná, tak já si pro ní dojedu, uzdravím jí a pak si jí budu moci s čistým svědomím nechat, neboť v tu chvíli by třeba bez lidské pomoci nepřežila. Možná to zbytečně přeháním, ale kočky mě vždy imponovaly právě tou jejich svobodomyslností, kdyby to byl pes, tak už ho mám dávno doma a neřeším to.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.53.1
Dala jsem na moderku, její dvě fotky. Jen pro zpestření, aby jste viděly o kom mluvím
.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.12.226
nebude chtít zůstat v bytě. Pokud se vám podaří jí udržet uvnitř několik týdnů nebo měsíců, možná zapomene na to, odkud je a zůstane u vás, ale musí to být její svobodné rozhodnutí. Kamarádka si nedávno pořizovala dvě koťata, jedno od nás, které se narodilo v bytě a nikdy nebylo venku a druhé z nějaké vesnice, co vyrůstalo venku. To druhé při první příležitosti uteklo oknem ven, bohužel pod auto... A to bylo jen kotě a taky si nemohlo zvyknout na uzavřený prostor. Možná bude lepší, když si pořídíte nějaké kotě od toulavé kočky, teď jsou pozdní letní vrhy a ty jsou odsouzeny k nežití, koťata jsou příliš malá na to, aby přežila zimu. Aspoň si budete moci říct, že jste nějaké kočce přece jen pomohla. Dana
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.53.1
Já ale nechci žádnou kočku. Jestli si nějakou vezmu tak jen tuhle a to jen proto, že tam hrozí reálné nebezpečí, že jí někdo ublíží. Už když jsem jí tenkrát zkoušela vzít domů, tak jsem říkala, že pokud se jí u mě nebude líbit, tak jí pustím zpátky a přestanu jí řešit, ať si žije svůj život. Jenže teď mě prosila sousedka ať jí odvezu, kočka tam byla v nemilosti i když jsem tam bydlela já, i paní mě vždy při vyzvedávání pošty v bytě vyprávěla jak jí sousedi kvůli kočce pořád šikanujou - v telefonu byla hodně nešťastná. Jenže teď se to asi vyhrotilo, více se dozvím až v pondělí, to tam jedu, a případně kočku odvezu.
Jsem sem psala proto, abych slyšela názor jiných lidí, kteří mají s kočkami zkušenosti. Nevím zda se mám přiklonit na stranu vzít kočku z jejího prostředí a riskovat to, že si u mě nezvykne a bude nešťastná, nebo jí prostě nechat svému osudu, kdy se zanedlouho mohu dozvědět, že kočka je mrtvá - na téhle konkrétní kočce mě docela dost záleží, i přesto, že už tam dlouho nebydlím, tak na ní často vzpomínám. Ale udělám to prostě tak, že v případě, že to bude opravdu zlé, kočku naložím, vezmu jí domů a uvidím, jak se bude chovat, pokud bude hodně nešťastná, tak jí prostě odvezu zpátky - takhle jednoduchá věc mě předtím nenapadla to až díky Vám všem.
Jak jste psala o těch dvou koťatech, tak ten kocour o kterém jsem už psala, byl také od toulavé kočky. Vzala jsem ho dvěma cikáňatům, které ho podle všeho našly ve sklepě. Byl strašně mrňavý, měl být ještě u mámy, jenže byl nemocný, měl rýmu a zalepené oči, takže skončil u mě na Sunaru. Tenhle kocour byl na mě hodně závislý, asi mě bral za mámu, ale i přesto ho to pořád strašně táhlo ven. Geny se prostě nezapřou
.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.16.87
Já si myslím , že si může zvyknout , ale zřejmě by to bylo náročné období pro Vás.
Musí si zvyknout i kočky - taky polodivoké , chycené , "útulkované" a pak adoptované . . . .a zvyknou si . . . .
Jestli to podstoupíte a vydržíte , myslím , že bude moci chodit i ven. Kočky jsou chytré . Pochopí , kudy domů , do bezpečí ,
k Vám . . . . at' vše dobře dopadne.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.1.3
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Já ale nechci žádnou kočku. Jestli si nějakou vezmu tak jen tuhle a to jen proto, že tam hrozí reálné nebezpečí, že jí někdo ublíží. Už když jsem jí tenkrát zkoušela vzít domů, tak jsem říkala, že pokud se jí u mě nebude líbit, tak jí pustím zpátky a přestanu jí řešit, ať si žije svůj život. Jenže teď mě prosila sousedka ať jí odvezu, kočka tam byla v nemilosti i když jsem tam bydlela já, i paní mě vždy při vyzvedávání pošty v bytě vyprávěla jak jí sousedi kvůli kočce pořád šikanujou - v telefonu byla hodně nešťastná. Jenže teď se to asi vyhrotilo, více se dozvím až v pondělí, to tam jedu, a případně kočku odvezu.
Jsem sem psala proto, abych slyšela názor jiných lidí, kteří mají s kočkami zkušenosti. Nevím zda se mám přiklonit na stranu vzít kočku z jejího prostředí a riskovat to, že si u mě nezvykne a bude nešťastná, nebo jí prostě nechat svému osudu, kdy se zanedlouho mohu dozvědět, že kočka je mrtvá - na téhle konkrétní kočce mě docela dost záleží, i přesto, že už tam dlouho nebydlím, tak na ní často vzpomínám. Ale udělám to prostě tak, že v případě, že to bude opravdu zlé, kočku naložím, vezmu jí domů a uvidím, jak se bude chovat, pokud bude hodně nešťastná, tak jí prostě odvezu zpátky - takhle jednoduchá věc mě předtím nenapadla to až díky Vám všem.
Jak jste psala o těch dvou koťatech, tak ten kocour o kterém jsem už psala, byl také od toulavé kočky. Vzala jsem ho dvěma cikáňatům, které ho podle všeho našly ve sklepě. Byl strašně mrňavý, měl být ještě u mámy, jenže byl nemocný, měl rýmu a zalepené oči, takže skončil u mě na Sunaru. Tenhle kocour byl na mě hodně závislý, asi mě bral za mámu, ale i přesto ho to pořád strašně táhlo ven. Geny se prostě nezapřou
.
Já Vám fandím.
Fakt to s kočenou zkuste. Když to nepůjde, tak holt ne.....ale vzhledem k tomu, že už je starší, tak by měla mít rozum a uznat, že bude lepší ležet doma u trvalýho přísunu žrádýlka než sedět někde v zimě venku a čekat, co kdo donese.
Určitě se ozvěte, jak to s ní půjde.
A jak psal někdo výše, stejné je to s toulavými kočkami, co se dostanou do útulku. taky si zvyknou. A myslím, že i rády.
Držm palečky, aby Vám to s kočenkou vyšlo.
Zuzka F.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.12.226
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Já si myslím , že si může zvyknout , ale zřejmě by to bylo náročné období pro Vás.
Musí si zvyknout i kočky - taky polodivoké , chycené , "útulkované" a pak adoptované . . . .a zvyknou si . . . .
Jestli to podstoupíte a vydržíte , myslím , že bude moci chodit i ven. Kočky jsou chytré . Pochopí , kudy domů , do bezpečí ,
k Vám . . . . at' vše dobře dopadne.
Ano, zvyknou si, protže jim nic jiného nezbývá. Jsou zavřené ve voliérách, možná se tváří spokojeně, žerou, myjou se, mazlí se, předou si, ale zkuste jim otevřít dveře ven - svoboda je svoboda
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.16.87
Nemyslela jsem , že si zvyknou na klec , ale v novém domově. . .
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.3.66
Myslím že to není tím, jestli je kotě odchované doma nebo venku, prostě jsou kočky pohodlnější a kočky, pro které je svoboda nade vše. Vzala jsem si postupně dvě toulavé kočky. První bych doma neudržela, jak ta vyváděla, že chce chodit ven, ač byla kastrovaná.... Žila u nás jenom osm let, pak jí selhali ledviny. Teď máme třetí rok druhou, delší dobu jsem jí sledovala jak putovala městem, a ta je spokojená doma, ven vůbec nechodí. Nedovedu si představit, jak to bude u vás... Ale šla bych do toho, co nejdéle bych jí držela doma a kdyby to bylo k nevydržení, postupně jí zkusit pouštět. Aspoň by jste jí dala šanci.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.209.43
Takové krásné prostředí podle těch fotek.... Lidi jsou fakt hloupí, co by jim jedna kočička udělala... Má štěstí, že se o ní někdo postaral. My jsme minulý týden našli cca 3 měsíčního koucourka tak ukrutně podviživeného, že nám cestou z veteriny zemřel
Pokud bych měla volit mezi tím, že číču někdo otráví a tím, že se mi sice možná ztratí, ale v prostředí, kde je to pro ni bezpečné, tak bych ji odvezla.
Proč těm lidem vůbec vadí, řekli to někomu? Co se s nimi zkusit dohodnout, že byste dala kočičku vykastrovat, aby se nemnožila a mohla by dožít tam?
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.54.89
Moje mama prakticky ukradla sousedum na chate asi 7mi letou kocku. Sousedi si ji poridili jako kote, ktere bylo nechtene a hrozilo mu utopeni. Jenze pochopitelne nedbali na rady, ze maji kocku nechat v pul roce vykastrovat a kdyz jim kocka rodila jeden vrh za druhym, zacali ji vyhanet a nekrmili ji. Jednou v lete to uz mama nevydrzela a hubenou porody vycerpanou kocku s vypadanymi zuby vzala a odvezla si ji domu do panelaku. A kocka byla stastna, ze ma konecne domov a plnou misku. Dodnes je to mila a vdecna kocka, ktera truchli, kdyz mama odejde do prace. Jinak je uplne normalni, ze kocka pri zmene prostredi je nekolik dni zalezla a odmita potravu. Je spis vyjimka, kdyz se kocka v novem prostredi chova hned jako doma.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.68.2
Na uklidnění bych mohla poradit Bachovy květy, do je taková jakoby homeopatie pro kočky. Ovšem, v každé lékárně mají kozlíkové kapky. Stačí kapka, aby kočku přitáhla, kočky se dostanou do jakési euforie. Zpočátku nebude smět ven, než si přivykne a ona přivykne určitě. Noci budou co dál chladnější, žádná kočka není tak hloupá, aby nepoznala, kde je teplo. Plná miska dobrot, voda na pití, pelíšek, záchod s kvalitním stelivem v rohu místnosti a ona si zvykne. Pomaloučku, nenásilně, pěkně a vlídně na ni mluvit. Pořád lepší, než aby se do ní puboši trefovali vzduchovkama.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.3.66
Tak jak to s ní vypadá, vzala jste si jí?