Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.99.113
Dobrý den, tak jsem se opět chtěla zeptat na jednu věc. Když nechám vykastrovat kočičku změní se její povaha? Je dosti divoká, taková vyplašená a splašená. Jsou jí 4 měsíce. Je naděje, že se zklidní? Také nemá moc ráda kontakt s lidmi.Tedy hlazení, jinak si vedle nás občas lehá. Bude třeba po kastraci přítulnější? Díky Renata
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.73.135
Třeba jo , ale zatím je na kastraci brzy.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.1.3
možná, možná taky ne. :) Jinak kastraci pokud chodí ven 6-7.měsíc, pokud je jen doma, tak bych počkala klidně do 12 měsíců (pokud nebude mít moc vyčerpávající opakující se říje)
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.36.70
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Dobrý den, tak jsem se opět chtěla zeptat na jednu věc. Když nechám vykastrovat kočičku změní se její povaha? Je dosti divoká, taková vyplašená a splašená. Jsou jí 4 měsíce. Je naděje, že se zklidní? Také nemá moc ráda kontakt s lidmi.Tedy hlazení, jinak si vedle nás občas lehá. Bude třeba po kastraci přítulnější? Díky Renata
Máme dvě kočky, jedna byla kastrovaná asi ve 3 letech - odmalička mazlík, po kastraci pořád stejná. Druhá číča - nalezenkyně byla kastrovaná v 6. měs.. Nalezena byla zbídačená, byla divoká a bála se lidí. Po kastraci se to nezměnilo. Změnila se najednou v 1,5 roce (předtím se nenechala ani pohladit, sáhnout na sebe a už vůbec ne vzít). No a pak najednou koukám na sousedku jak na ní naše divoška panáčkuje, lísá se a sousedka jí dává mlsky. Od té doby najednou začala být přítulnější, ráno na nás čeká na chodbě, že jde jíst (je to mamčina kočka, bydlí dole, starší kočka bydlí s námi nahoře) k nám, postupně začala chodit i dovnitř k nám a pořád se otírá o nohy, chce hladit, plácá nás ťapkama a parkrát už jsem jí chovala i na "mimino". Kočičí láska jak jsme zjistili vede hodně často hlavně přes mlsky-:)
Kamarádka má kočku, která zas byla odmalička doslova agresivní - sama jsem si vyzkoušela, když jsem k nim přišla, zouvala boty a najednou se mi něco zakouslo do ruky - a to do krve. Po kastraci se úplně změnila, už takové výpady neprovádí.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.73.135
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Dobrý den, tak jsem se opět chtěla zeptat na jednu věc. Když nechám vykastrovat kočičku změní se její povaha? Je dosti divoká, taková vyplašená a splašená. Jsou jí 4 měsíce. Je naděje, že se zklidní? Také nemá moc ráda kontakt s lidmi.Tedy hlazení, jinak si vedle nás občas lehá. Bude třeba po kastraci přítulnější? Díky Renata
Některé kočky mají plachost v povaze . Po delší době , když u vás nabyde absolutní důvěru , přestane být plachá .
Bude z ní milá , přítulná kočička.
Někdy se kotě dostane do rodiny s malými dětmi , slouží jim jako hračka . Může být vyplašená . . . . .
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.43.52
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Dobrý den, tak jsem se opět chtěla zeptat na jednu věc. Když nechám vykastrovat kočičku změní se její povaha? Je dosti divoká, taková vyplašená a splašená. Jsou jí 4 měsíce. Je naděje, že se zklidní? Také nemá moc ráda kontakt s lidmi.Tedy hlazení, jinak si vedle nás občas lehá. Bude třeba po kastraci přítulnější? Díky Renata
Ne, kastrací se povaha kočky nezmění. Akorát se nemrouská.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.113.77
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Ne, kastrací se povaha kočky nezmění. Akorát se nemrouská.
To není pravda. Po kastraci s kočkou přestanou cloumat hormony a celkově se zklidní. Nebude to hned najednou ze dne na den, ale postupně. Taky postupem času nabyde větší důvěru k člověku, pokud měla jako kotě špatné zážitky. Vše chce svůj čas a kastrace má na povahu koček i kocourů kladný vliv.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.43.52
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
To není pravda. Po kastraci s kočkou přestanou cloumat hormony a celkově se zklidní. Nebude to hned najednou ze dne na den, ale postupně. Taky postupem času nabyde větší důvěru k člověku, pokud měla jako kotě špatné zážitky. Vše chce svůj čas a kastrace má na povahu koček i kocourů kladný vliv.
Špatné zážitky možná, ale některé kočky jsou prostě nemazlivky a kastrace to nezlepší. Naopak znám lidi, kteří nemají kočku vykastrovanou jenom z toho důvodu, že když se mrouská, nechá se vyčesat (jedná se o peršanku). Jinak se na ní můžou dívat, občas se jim otře o nohy, komunikuje, ale na klín nevleze.
Mám taky doma jednu takovou nemazlící. Když má dobrou náladu, nechá se chvilku pochovat. Nebo si lehne někde blízko. Ale na mazlení na klíně to opravdu není. Taky měla jako kotě špatné zážitky, dlouho se bála, dodnes je lekavá, ráda spíš všechno pozoruje z dálky. Myslím si, že důvěru k nám má, ale je prostě taková nekontaktní. Naštěstí máme jiné kočky, které by se zase tulily pořád. Jako třeba jednu, co byla mezi venkovními kočkami v kolonii ten největší otloukánek, dávala jsem jí půl roku dohromady - stržená kůže na celé noze, pobitá, kočka je přešitá dvakrát dokola, a přesto by se mazlila pořád a pořád. Radost z mazlení je v kočce, když to v ní není, ani kastrace nic nezmění. Jo, bojácná kočka, které se musí dát čas, to je něco jiného, tam to může být překryté špatnými zážitky a časem se to možná vynoří. Ale nevím, jestli je to případ zadavatelky.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.1.3
my si brali cca 6 letou kočku - dle majitelky úplně ok, mazlivka, apod. No, už jenom to, že ji musela doslova do přepravky narvat (jak kočka uviděla přepravku, bylo zle a zdrhala). Když přijela k nám, asi týden chodila přikrčená a jak nás viděla,šup do domku a koukaly jen 2 zářící očka. Postupně se ale omazlila, i když do náruče to nebylo. To chytala hysterii. Tak sjem mazlili jen na zemi či stole, kam si vyskočila, abysme mazlili. Po skoro 1 roce jsem ji ze zvyku u ostatních koček vzala do náruče a nic. Řekla bych, že sama byla v šoku, že jsem ji tak čapla.
teď se nechá v klidu nadzvednout, apod. Ale přepravku nesnáší, tak jezdí vet očkovat k nám. Přijela k nám již nakrytá, od té doby se asi 2x říjela a konec. Přijde mi, že od té doby, kdy se neříjí je spokojenější a klidnější. :) Takže bych řekla, že kastrace povahu kočky přece jen poznamená..neříkám, že z nemazlivky se tím stane mazlík na entou, ale zklidní ji to. :)
Už jsem to tu psala - brali jsme si cca 7 měsíční kočku, taky ze začátku netykavka a teď se vtírá až to někdy není hezký.
Takže je to o zvyku i povaze..kocour zas jen někam lehnout a nechat se pomazlit...běda ho brát do náruče, předešlý zas náruč miloval... prostě jsou i u koček jiné povahy. :)
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.99.113
Ta kočička nemá žádné špatné zážitky, jen neměla vůbec kontakt l lidmi, když se narodila a pak byla malé koťátko. Žila jen na půdě. Vůbec se nenechá vzít do náruče. Také bych řekla, že už si k ním důvěru našla, ale má asi takovou povahu. Je ze všeho vyjukaná, splašená, vykulený oči, a když ji vemem, tak šup s drápkami ven. Občas si lehne na nohy, když mám na sobě deku. Ale jakmile jí začnem hladit, tak šup o kousek dál. Druhého mám kocourka, stejně starého a ten je mazlivý, když je unavený, hlavně večer. To se chová, jak tu někdo psal, jako mimino. A to vyrůstal se 3 dětmi v rodině. Ale nejmazlivější je nalezený divoký kocourek, kterého mám ve sklepě, ale je hodně nemocný. Ten se o mne prořád otírá a chce hladit. Ale nevypadá to s ním dobře. Nějaká nemoc ledvin. Renata
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.1.3
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Ta kočička nemá žádné špatné zážitky, jen neměla vůbec kontakt l lidmi, když se narodila a pak byla malé koťátko. Žila jen na půdě. Vůbec se nenechá vzít do náruče. Také bych řekla, že už si k ním důvěru našla, ale má asi takovou povahu. Je ze všeho vyjukaná, splašená, vykulený oči, a když ji vemem, tak šup s drápkami ven. Občas si lehne na nohy, když mám na sobě deku. Ale jakmile jí začnem hladit, tak šup o kousek dál. Druhého mám kocourka, stejně starého a ten je mazlivý, když je unavený, hlavně večer. To se chová, jak tu někdo psal, jako mimino. A to vyrůstal se 3 dětmi v rodině. Ale nejmazlivější je nalezený divoký kocourek, kterého mám ve sklepě, ale je hodně nemocný. Ten se o mne prořád otírá a chce hladit. Ale nevypadá to s ním dobře. Nějaká nemoc ledvin. Renata
Ono se poddá. Nebojte, hold číča musí přijít na to, že mazlení je přece fajn a nikdo jí nic nechce udělat. :) Měla jsem doma kotě, co bylo zvyklé na mazlení venku - to samo přišlo. Doma si lehlo do postele klidně k mojí hlavě, ale jakmile jsem ho chtěla hladit, taky se stáhlo a lehlo níž... přitom přes den přišlo pro pohlazení samo, ale na noc nechtělo...nakonec mě ráno budilo, že se chce mazlit a že by se hodilo doplnit maso do misky. :) Dávali jsme ho dál (doma u nás v té době už bylo 8 koček) a fakt jsem ho obrečela. Byl to miláček.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.99.113
Jů a já si vždy říkala, že kdo má víc jak 1 číču je blázen. A už jsem do toho taky spadla. Mám s tím nemocným 4. Pak kolii, ochočenou pěnkavu, křečky, na vánoce jsem chtěla dát synovi /chtěl je/ strašilky. Ale ve zverimexu je nemají. Jedině přes internet. Dokonce jsem se od popelnic táhla opravdu s krásným velkým akvárkem. Ale koťata na něj shodily skleněnou lahev a ono ruplo. Teď mi chce vnutit sousedka korelu. A také přemýšlím, že bych si založila chovnou stanici kočiček. Nad námi je volný malinky 1 plus 1 byteček. Možná si ho pronajmu. Ale to jen tak zatím sním. Vůbec zatím nevím, jak se to dělá a jaký druh bych chtěla chovat. Vše bych si musela nejdříve řádně nastudovat. Ale opravdu by mne to bavilo. Teď mne u nás jedna paní učitelka viklá, abychom založili nějaké dobrovolné sdružení na pomoc toulavým pejskům a kočičkám. Jako, žd by jsme spolupracovali s městem a útulkem. Tak to také nevím, co to obnáší. Asi, že bych chodila pejsky z útuilku venčit. Jinak si myslím, že je o ně dobře postáráno. Alespoň mi to dnes říkala i paní veterinářka. Renata