Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.219.127
Dobrý večer. Dne 19.4. to je 5 let, co zemřel vědec, ornitolog Ing.Jiří Havlín DrSc. Poznal sem ho dříve,ale první holuby mi donesl kolem roku 1984.Mnoho mě naučil, mám i dost fotek z Drásova,kde holuby choval. Rád sem cestoval na Brněnské výstavy, kde sme vedly dlouhé debaty. Mimo jiné o genetice barev holubů. Jak říkával, začínal v čase, kde pojem holubář byl spíš na posměch pro vrchnost, jak uznání, že i obor holubů se může rozvíjet. V očích tehdejší politické moci především přes farmový chov a eventuální zásobování stolů pracujícího lidu. Protože měl znalosti genetiky, snažil se jí všemožně uplatňovat a vnášet poznání, co a jak pářit, aby byla cesta k vytouženému cíli nejrychlejší.
Začlenil se do řady moderních genetiků, od čas CHarlesa Roberta Darwin, založení moderní genetiky brněnského opáta Johanna Gregora Mendela, W.Batesena/zavedl pojem genetika/, Morgana /objevil spojení buňky s gény/, Greia/skúmal speciálně holuby/ a celou řadu dalších, kteří rozšiřovali naše poznání.Jako vše nové, co nepoznáme, byla i učení J.Havlína přijímána s rozpaky.Ba i odmítavým postojem. Ostalo mu několik neuveřejněných příspěvků a mnohé by asi vysvětlil. To čeká na jeho následovníky. Očekával sem, že budeme číst takové články s pera Ing. Havlíka. Já sám genetiku sleduji jen okrajovo, protože základy vložené Ing.Havlínem stačí na dosáhnutí mojich šlechtitelským předsevzetí. A psát o genetice znamená především jí dokonale rozumět a umět jí podat. Domnívám se, že nejvíce se to teď daří panu Kafkovi. Takže pokud ste Jirku Havlína znali, spomeňte, byl přece holubář.Mohl bych o něm psát ještě dlouho, taky třeba do Holubáře. Ale od doby, kdy po jeho úmrtí neuveřejnili můj nekrológ, zastavil sem do Holubáře i CZ CHovatele veškeré příspěvky.Byla to mnou nezaviněná "zrada," hlavně vůči jeho manželce, které sem to slíbil. Josef Hrabal.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.245.26
Myslím, že práce Ing.Havlína dodnes není námi holubáři doceněna, což je veliká škoda. Jarda Pokorný
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.111.65
Dvě poslední věty J.Hrabala jasně vystihují práci Slavomana Petržílky.Těch článků, které neprošly cenzurou bylo mnohem,mnohem víc.Dopisovatelé V.Tichý,T.Sousedík a př.Petrovský taky neměli šanci. A Dr.Chrastil? Ten si bude stále hrát na inkvizitora českých plemen holubů,to dokázal při kritice knih Severina Flory,Tomáše Sousedíka.Sám svoji práci předvedl při tvorbě neprodejného Vzorníku Holubů.Takovou jsme měli a máme redakční radu.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.180.144
Tak myslím, že jsme měli redakční radu jakou popisujete, pokud máte na mysli Chovatel. Protože byl šéfredaktorem s.Petržílka. Zjara avizoval nový šéfredaktor př. Smrček otevřenost všem autorům. Věřím, že i vámi jmenovaní autoři dnes budou v Chovateli zveřejněni bez problémů (pokud je předtím nevyloučí ze Svazu). Jarda Pokorný
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.43.18
no v tomto asi nebude problém ,dříve asi byl ,dnes je mnoho jiného ,nový lidé a snad i jiný přístup. já ovšem vidím hlavní problém v tom, že genetice holubů rozumí mizivé procento holubářů, natož o tomto dokázat napsat ,takže ti co jen osočujete vemte do rukou klávesnici a napiště něco třeba o té benetice. Já osobně znám čtyři takový jeden v česku,jeden za oceánem a dva v německu,já sám se omlouvám genetiku trocha zvládám, ale psát o ni neumím a to co jsem si někdy přečetl třeba tady na moderce jsou jen výplody ,které nemají moc společného s realitou pokud to porovnám s těmi fundovanými. R. Kučera
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.224.5
Původní práce o " genetice " holubů nepochází z Čech, ale z USA, a to od prof. Hollandera.
Od něho začalo plno " autorů " opisovat, včetně našich "genetiků" a výsledky jeho výzkumů vydávali za své, aniž by uvedli prameny. Jen zcela ojediněle se objevil v posledních desetiletích samostatný výzkum této problematiky někým jiným.Prof. Hollander byl na rozdíl od svých plagiátorů daleko skrovnější ve svých závěrech a připouštěl, že některé záležitosti ve zbarvení či kresbě holubů nemusí být zcela jasné. Pořád se u nás uvádí pojem " genetika holubů ", ačkoliv se jedná jen o genetiku zbarvení opeření. Přitom u většiny plemen je zbarvení opeření řazeno až na poslední místo v důležitosti plemenných exteriérových znaků.Poznatky o genetice dalších holubích znaků, včetně etologie, tvarových záležitostí, rozmnožovací schopnosti a péče o potomstvo, meziplemenného křížení a dalších nebyly zřejmě ještě vůbec nikým probádány. " Obyčejní " holubáři dlouhodobě vycházeli z empirických poznatků ověřených v praxi, neměli znalosti " genetiky " a přesto byly a jsou jejich výsledky výborné, což dokládají i naše národní plemena holubů. O znalosti obyčejných holubářů se opíral ve svých výzkumech i Darwin a připustil, že jejich poznatky byly pro něho velmi důležité.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.248.52
Dobrý den. Přátelé, já jsem nepsal, že genetika pochází z čech, ale kdo kladl základy. Pochopitelně poznám i práce Prof. Hollandera a dalších. Jistě že, mnoho vytvořili holubáři, ostává otázka zda by to při znalostech genetiky opeření nešlo rychleji. Nikdo Vám dnes nespočítá, jaký byl "odpad"! než byla ustálena nějaká barva, kresba či jiný fenotypový znak. i dnes běžně slyšíte nářky, co všechno s těch/koupených/ holubů vychází, prodal brak atd. Ne, ne, má to svoji logiku.
Taky sem nikde nepsal o cenzúře v IZCHov.Hol. Prostě můj nekrolog v tom čase nebyl vydán, zřejmě proto, že byl přednější někoho jiného. Koho-stačí se podívat- byť toho pána zrovna ing. Havlín nemusel!! Faktem je, že klidně mohl vyjít i ten můj, byl osobnější. Už i proto, že IZCHov.hol. byl spočátku vydáván právě Ing.Havlín DrSc.Já sem na to zareagoval, jak sem napsal.J.Hrabal.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.252.211
Skutočne je to už päť rokov od úmrtia pána ing. Jižiho Havlína DrSc. Ako tie roky rýchle ubiehajú. Spomínam si na tohto veľkého holubárskeho nadšenca. Vždy som si cenil jeho mimoriadne aktivity, respektívne široký rozhľad v danej problematike, ktoré by mohli byť príkladom pre mnohých našich funkcionárov zväzu. V chovateľských kruhoch bol zástancom moderných myšlienok, ktorými povzniesol česko-slovenské holubiarstvo nielen o nové plemená. Vyšľachtil brojlérový hybrid Auto-sex 4L, bez náležitej podpory, len svojou pevnou vôľou a v presvedčení dobrej veci. Podieľal sa na zakladaní napríklad Klubu chovateľov letúnov. Dlhé roky s manželkou vydával IZ holubov šesťkrát do roka. Spolupracoval na vypracovaní mnohých štandardov plemien holubov, ktoré platia doteraz. Zdokonalil svojimi odbornými skúsenosťami veľa chovateľom vedomosti hlavne v odbore genetiky farieb a veľkých fariem holubov, ktoré majú stálu hodnotu. Ovládal niekoľko svetových jazykov a ako vedec precestoval mnohé krajiny. Obzvlášť sa zaujímal o ruské a stredoázijské plemená, ktoré doviezol do Československa.
Možno pripomenúť ešte veľa jeho aktivít, ale aj smutné konštatovanie. Ako sa k nemu zachovali niektorí riadiaci pracovníci zväzu. V posledných rokoch jeho života si nikto ani nespomenul na tohto významného človeka. A mnohým ľuďom bolo znemožnené čo i len spomenúť jeho meno v príspevkoch. Darmo, ľudská závisť, keď niekto je vedomostne nad rámec ostatných priemerných, tak mu znemožnia sa presadiť, aby veľmi neprevyšoval tých funkcionárov menej schopných. –pk-