Jestřáb

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
reaguji na diskusi která už tu probíhá déle holuby jsem choval už jako kluk pak jsem je ale musel zrišit kvuli sousedum no ated už konečně bydlím na samotě aholuby chovám už 3 sezonu a mužu říct že jsem si z dravci užil muj názor a skušenost je ta že pokud se holuby naučí být pozorní tak jso ztráty minimální první rok jsem přišel o 45 holubu druhý rok asi o15 a letošní zimu zatím jen o dva ato mám holu by stále puštěné a bydlím kousek od lesa

souhlasim,pred tim nez sem se prestehoval kousek od prahy(tet mam volierovy chov) tak sem taky bydlel na okraji lesa mel sem stavaky a postaky behem pul roku sem s 15ti paru mel pouze sest ale jakmile se ten zbytek naucil byt pozorny tak uz sem stim problem nemel ztratilo se tak maximalne pet sest kusu.martin

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
reaguji na diskusi která už tu probíhá déle holuby jsem choval už jako kluk pak jsem je ale musel zrišit kvuli sousedum no ated už konečně bydlím na samotě aholuby chovám už 3 sezonu a mužu říct že jsem si z dravci užil muj názor a skušenost je ta že pokud se holuby naučí být pozorní tak jso ztráty minimální první rok jsem přišel o 45 holubu druhý rok asi o15 a letošní zimu zatím jen o dva ato mám holu by stále puštěné a bydlím kousek od lesa

nemáme tomu doufám rozumět tak,že v prvním roce jste měl 45 holubů- a přišel oně// druhým rokem jste měl 15 holubů -a přišel o ně // letos máte dva -vlastně již nic ????

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
souhlasim,pred tim nez sem se prestehoval kousek od prahy(tet mam volierovy chov) tak sem taky bydlel na okraji lesa mel sem stavaky a postaky behem pul roku sem s 15ti paru mel pouze sest ale jakmile se ten zbytek naucil byt pozorny tak uz sem stim problem nemel ztratilo se tak maximalne pet sest kusu.martin

mám poštáky arakovnické kotrláky jakmile se objeví dravec holuby okamžitě naskáčou do holubníku je duležité mít dost široký vlet do holubníku a máte vydět jak jsou rychle doma sem tam to některý nestihne ajde okamžitě do vzduchu alítá co nejrichlej aco nejvíš až bezpečno tak tak letí srřemhlav domu

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
nemáme tomu doufám rozumět tak,že v prvním roce jste měl 45 holubů- a přišel oně// druhým rokem jste měl 15 holubů -a přišel o ně // letos máte dva -vlastně již nic ????

nene jak jsem začinal bylo to zjara a postupně jsem holuby sháněl a z65 mi zbylo 20 poštáku a 10 kotrláku

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
nene jak jsem začinal bylo to zjara a postupně jsem holuby sháněl a z65 mi zbylo 20 poštáku a 10 kotrláku

už se mi daří holuby i prodávat nejen krmit dravce ten prvni rok jsem si myslel že to zabalím ale pak se to obrátilo a ještě bych chtěl říct že si holuby zvykli na to že když je na dvorku pohyb když je tam člověk tak se nebojí ato pak jsou venku

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
už se mi daří holuby i prodávat nejen krmit dravce ten prvni rok jsem si myslel že to zabalím ale pak se to obrátilo a ještě bych chtěl říct že si holuby zvykli na to že když je na dvorku pohyb když je tam člověk tak se nebojí ato pak jsou venku

Mám podobnou zkušenost, už jsem myslel že takových holubářů zbyla v republice jen hrstka. Myslím že pokud o tom takto budeme psát, těm méně zkušeným dokážeme že to jde !!!! Přibude holubářů co chovají na volno, ani tak nejde o plemeno, pokud je holub létavý, stačí dvě generace a výsledek se dostaví. A vsaďte se že holubi budou zdravější a plodní. A jestli to někomu připadne jako krok zpátky, tak jo, je to tak. Aspoň trošku zpátky k přírodě. Budeme mít trošku škaredší a menší holuby,no a co.Držím ostatním palce, začněte a pište!!!! Čůry můry fuk. Pedro

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Mám podobnou zkušenost, už jsem myslel že takových holubářů zbyla v republice jen hrstka. Myslím že pokud o tom takto budeme psát, těm méně zkušeným dokážeme že to jde !!!! Přibude holubářů co chovají na volno, ani tak nejde o plemeno, pokud je holub létavý, stačí dvě generace a výsledek se dostaví. A vsaďte se že holubi budou zdravější a plodní. A jestli to někomu připadne jako krok zpátky, tak jo, je to tak. Aspoň trošku zpátky k přírodě. Budeme mít trošku škaredší a menší holuby,no a co.Držím ostatním palce, začněte a pište!!!! Čůry můry fuk. Pedro

kdyz nekdo chova holuby na volno tak stim musi pocitat ze mu to jestrab obcas proredi...ale na druhou stranu si myslim ze pak v chovu zustanou ti lepsi jedinci kteri jsou ostraziti a dokazou se dravci vyhnout nebo spis uniknout,ale kolikrat ani ten sebeostrazitejsi jedinec neunikne...chovam anglicke paviky takze s jestrabem atp. nemam problem jelikoz mam volierovy chov ale pisu tady o zkusenostech z minulych let.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
kdyz nekdo chova holuby na volno tak stim musi pocitat ze mu to jestrab obcas proredi...ale na druhou stranu si myslim ze pak v chovu zustanou ti lepsi jedinci kteri jsou ostraziti a dokazou se dravci vyhnout nebo spis uniknout,ale kolikrat ani ten sebeostrazitejsi jedinec neunikne...chovam anglicke paviky takze s jestrabem atp. nemam problem jelikoz mam volierovy chov ale pisu tady o zkusenostech z minulych let.

zapomel sem na podpis:-)martin s.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
zapomel sem na podpis:-)martin s.

Myslím si, že kto choval holuby navolno, ťažko sa zmieri s volierou. Volne lietajúci kŕdel - tomu sa nič nevyrovná. Podľa mňa je najkrajšie, keď mladé začnú vo vzduchu šantiť a blbnúť. Kto má aspoň trochu možnosť, tomu to doporučujem. Straty samozrejme sú, ale s tým sa treba zmieriť. A má to aj velký ozdravný účinok. Chce to ale velkú trpezlivosť. Nedajte sa odradiť rečami o braku a chorobách. Myslím si , že 99 % diskusií o chorobách sa týka voliérových chovov. A čo sa týka vzhľadu, treba reálne zhodnotiť svoje ambície. Povedzme si reálne, aké asi percento chovateľov vystavuje. AK poviem 20 %, tak je to asi vela. A koľko z tých 20 % si o sebe myslí, že sú úspešní? A aký je to vlastne´úspech?

Pre takúto fatamorgánu sme ochotní holubov zavrieť a prepchávať liečivami?

Teda 80 percent z nás chová pre potešenie. A preto neberte výstavu ake jediné kritérium hodnotenia vášho chovu.

Hrajme sa, zabávajme sa, a ak sa nám podarí takouto cestou odchovať holuba, ktorý obstojí aj na výstave, tak je to iba ďalšie plus a môžete byť na seba dvojnásobne hrdý. Som rád, že sa takéto hlasy ozývajú stále viac.
JM

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Myslím si, že kto choval holuby navolno, ťažko sa zmieri s volierou. Volne lietajúci kŕdel - tomu sa nič nevyrovná. Podľa mňa je najkrajšie, keď mladé začnú vo vzduchu šantiť a blbnúť. Kto má aspoň trochu možnosť, tomu to doporučujem. Straty samozrejme sú, ale s tým sa treba zmieriť. A má to aj velký ozdravný účinok. Chce to ale velkú trpezlivosť. Nedajte sa odradiť rečami o braku a chorobách. Myslím si , že 99 % diskusií o chorobách sa týka voliérových chovov. A čo sa týka vzhľadu, treba reálne zhodnotiť svoje ambície. Povedzme si reálne, aké asi percento chovateľov vystavuje. AK poviem 20 %, tak je to asi vela. A koľko z tých 20 % si o sebe myslí, že sú úspešní? A aký je to vlastne´úspech?

Pre takúto fatamorgánu sme ochotní holubov zavrieť a prepchávať liečivami?

Teda 80 percent z nás chová pre potešenie. A preto neberte výstavu ake jediné kritérium hodnotenia vášho chovu.

Hrajme sa, zabávajme sa, a ak sa nám podarí takouto cestou odchovať holuba, ktorý obstojí aj na výstave, tak je to iba ďalšie plus a môžete byť na seba dvojnásobne hrdý. Som rád, že sa takéto hlasy ozývajú stále viac.
JM

.....ten kdo má doopravdy zkušenosti s dravci-ten se jen pousměje nad tím, co zde píšete !!! Letos jsem poprve nechal přes zimu venku asi 15 létavých holubů-na noc, nebo když se něco šustlo zalétávali do holubníku! Dnes tam přátelé není ani jeden! Všude bílo, všude půl metru sněhu a každý den tam byl koláč peří a krev! A když ho chytnete, je tam za dva dny jiný!! Tam kde jsou dravci-pomůže přes zimu jedině voliera-takže a to mě věřte na dravce jsou všechny vaše rady k ničemu!

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Myslím si, že kto choval holuby navolno, ťažko sa zmieri s volierou. Volne lietajúci kŕdel - tomu sa nič nevyrovná. Podľa mňa je najkrajšie, keď mladé začnú vo vzduchu šantiť a blbnúť. Kto má aspoň trochu možnosť, tomu to doporučujem. Straty samozrejme sú, ale s tým sa treba zmieriť. A má to aj velký ozdravný účinok. Chce to ale velkú trpezlivosť. Nedajte sa odradiť rečami o braku a chorobách. Myslím si , že 99 % diskusií o chorobách sa týka voliérových chovov. A čo sa týka vzhľadu, treba reálne zhodnotiť svoje ambície. Povedzme si reálne, aké asi percento chovateľov vystavuje. AK poviem 20 %, tak je to asi vela. A koľko z tých 20 % si o sebe myslí, že sú úspešní? A aký je to vlastne´úspech?

Pre takúto fatamorgánu sme ochotní holubov zavrieť a prepchávať liečivami?

Teda 80 percent z nás chová pre potešenie. A preto neberte výstavu ake jediné kritérium hodnotenia vášho chovu.

Hrajme sa, zabávajme sa, a ak sa nám podarí takouto cestou odchovať holuba, ktorý obstojí aj na výstave, tak je to iba ďalšie plus a môžete byť na seba dvojnásobne hrdý. Som rád, že sa takéto hlasy ozývajú stále viac.
JM

....a dodám hrajme sa a zabávajme, ale nekrmme zbytečně dravce ! Oni to holubi tři měsíce ve volieře vydrží! Vloni jsem se domníval, že to lze /na volno/-ale nebyla žádná zima a sněhu pomálu! Tím, že vám dravec vybere ty nejlepší, nejlétavější a nejostražitější se přeci nemůžete smířit! B.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
....a dodám hrajme sa a zabávajme, ale nekrmme zbytečně dravce ! Oni to holubi tři měsíce ve volieře vydrží! Vloni jsem se domníval, že to lze /na volno/-ale nebyla žádná zima a sněhu pomálu! Tím, že vám dravec vybere ty nejlepší, nejlétavější a nejostražitější se přeci nemůžete smířit! B.

Holubi chovám volně od dětství,ale poslední tři roky je přes zimu pouštím až v 15hod a mám klid jakmile se začnou vracet zpěvní ptáci jdou ven od rána zatím mi to takto funguje.Takové kraťasy jako z voliery nikdy mít nebudu no a co dokud to bude jen trochu možné budou moji holubi mít možnost létat.Josef

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Holubi chovám volně od dětství,ale poslední tři roky je přes zimu pouštím až v 15hod a mám klid jakmile se začnou vracet zpěvní ptáci jdou ven od rána zatím mi to takto funguje.Takové kraťasy jako z voliery nikdy mít nebudu no a co dokud to bude jen trochu možné budou moji holubi mít možnost létat.Josef

Samozrejme že to ide, A ponúkate tu aj niekoško návodov (a zdá sa mi ýe dokonca s rovnakým plemenom). Ale sú ludia, ktorí len hladajú dôkazy ako sa to nedá. Potrebujú si skrátka obhájiť svoje stanoviská a spôsoby sami pred sebou. Pre. mňa to nieje dôkaz, že sa to nedá, ale, že to nevieme. A že jastrab vybral najlepších, najlietavejších - to hovoríme my., že sú najlepší a najkrajší. Príroda ich vyhodnotila ako neschopných a nás ako neschopných zaoberať sa takýmito pokusmi. A ich hodnotenie na výstavách ?- pre 80% chovateľov nepodstatné. Neberte to prosím ako napádanie

Takže opakujem znovu, nedajte sa odradiť.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Samozrejme že to ide, A ponúkate tu aj niekoško návodov (a zdá sa mi ýe dokonca s rovnakým plemenom). Ale sú ludia, ktorí len hladajú dôkazy ako sa to nedá. Potrebujú si skrátka obhájiť svoje stanoviská a spôsoby sami pred sebou. Pre. mňa to nieje dôkaz, že sa to nedá, ale, že to nevieme. A že jastrab vybral najlepších, najlietavejších - to hovoríme my., že sú najlepší a najkrajší. Príroda ich vyhodnotila ako neschopných a nás ako neschopných zaoberať sa takýmito pokusmi. A ich hodnotenie na výstavách ?- pre 80% chovateľov nepodstatné. Neberte to prosím ako napádanie

Takže opakujem znovu, nedajte sa odradiť.

Jestřáb a nedej Bože sdokol, jsou predátoři, kteří jistě do přírody patří. Stejně tak tam patří rys, medvěd, liška...Nedávno jsem shlédl dokument o medvědech u nás, kde zasvěcený ochránce a hajní z Moravsko-Slovenského pomezí, hovořili velmi zasvěceně a rozumně o populaci medvěda u nás. Velmi si cenili toho, že žere pouze mršiny a jinak je všežravec. Ovšem, pokud některý jedinec příjde do styku s člověkem a pozře jinou, než jeho přirozenou potravu, je to kus na odstřel. Důvodem je jeho změna chování, neboť medvěd je zvíře plaché, všežravé a jen velmi těžko jej lze u nás v přírodě pozorovat a jak říkali všichni, dá jim hodně práce, aby měli možnost medvěda vidět. Jedinec, který ztratí plachost, začne být nebezpečný a je nutný odstřel. Protože holubařím více jak 50 let, mohu srovnávat. I před 50 léty u nás byli dravci, ale chovali se tak jak ten medvěd v přírodě. Pokud se však přiblížili k vesnicícm, bylo nutné je odstřeli, aby nedělali škodu. Pak vše bylo v rovnováze, drobná zvěř, dravci a holuby létaly do polí. V současné době je jestřáb téměř \"domácí mazlíček\", hnízdí ve městech a protože je přemnožený, nemá přirozenou potravu a tak se živý holuby, napadá drůbež...To, že se jestřáb usídlil i v Polabské nížině a v jiných místech, kde se vyskytoval téměř nulově, je zapřičiněno nepromyšleným přístupem jeho ochrany. A tam, kde byl vždycky doma, tam volný chov holubů je prakticky vyloučený. Se zájmem jsem několik let pozoroval hejno \"věžáků\", kteří jsou plně odkázáni sami na sebe. Mohu říci, že hejno na podzim mělo odhadem tak 300 kusů. Na jaře, ve stejné lokalitě (opuštěná budova kotelny), se vyskytovalo tak asi 20 kusů a to nevím, zda někteří noví holubi nepřibyli odjinud. Útoky dravců byli denní a chodili si do tohoto teritória, jak do samoobsluhy. I já jsem musel začít holuby vypouštět jen omezeně v mé přítomnosti. A mohu říci, že se mi i několikrát vymstila moje nedůslednost, kdy jsem odběhl na chvíli ze dvora a už jsem byl opět o jednoho holuba chudší. Takže možná ti co píší, že volný chov je možný bez omezení, zapomněli připsat informaci, kde holubaří...Josef

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Jestřáb a nedej Bože sdokol, jsou predátoři, kteří jistě do přírody patří. Stejně tak tam patří rys, medvěd, liška...Nedávno jsem shlédl dokument o medvědech u nás, kde zasvěcený ochránce a hajní z Moravsko-Slovenského pomezí, hovořili velmi zasvěceně a rozumně o populaci medvěda u nás. Velmi si cenili toho, že žere pouze mršiny a jinak je všežravec. Ovšem, pokud některý jedinec příjde do styku s člověkem a pozře jinou, než jeho přirozenou potravu, je to kus na odstřel. Důvodem je jeho změna chování, neboť medvěd je zvíře plaché, všežravé a jen velmi těžko jej lze u nás v přírodě pozorovat a jak říkali všichni, dá jim hodně práce, aby měli možnost medvěda vidět. Jedinec, který ztratí plachost, začne být nebezpečný a je nutný odstřel. Protože holubařím více jak 50 let, mohu srovnávat. I před 50 léty u nás byli dravci, ale chovali se tak jak ten medvěd v přírodě. Pokud se však přiblížili k vesnicícm, bylo nutné je odstřeli, aby nedělali škodu. Pak vše bylo v rovnováze, drobná zvěř, dravci a holuby létaly do polí. V současné době je jestřáb téměř \"domácí mazlíček\", hnízdí ve městech a protože je přemnožený, nemá přirozenou potravu a tak se živý holuby, napadá drůbež...To, že se jestřáb usídlil i v Polabské nížině a v jiných místech, kde se vyskytoval téměř nulově, je zapřičiněno nepromyšleným přístupem jeho ochrany. A tam, kde byl vždycky doma, tam volný chov holubů je prakticky vyloučený. Se zájmem jsem několik let pozoroval hejno \"věžáků\", kteří jsou plně odkázáni sami na sebe. Mohu říci, že hejno na podzim mělo odhadem tak 300 kusů. Na jaře, ve stejné lokalitě (opuštěná budova kotelny), se vyskytovalo tak asi 20 kusů a to nevím, zda někteří noví holubi nepřibyli odjinud. Útoky dravců byli denní a chodili si do tohoto teritória, jak do samoobsluhy. I já jsem musel začít holuby vypouštět jen omezeně v mé přítomnosti. A mohu říci, že se mi i několikrát vymstila moje nedůslednost, kdy jsem odběhl na chvíli ze dvora a už jsem byl opět o jednoho holuba chudší. Takže možná ti co píší, že volný chov je možný bez omezení, zapomněli připsat informaci, kde holubaří...Josef

Nezabudli, je to tam jasne napísané - na samote. A čo sa týka zemepisu, je to vlastne jedno, lebo ako ste sám uviedol, dravci sú už v podstate všade. A myslím si, že ani nejde radikálne o úplne volný chov.Považujem váš názor za správny. Treba holubom pomôcť, chce to len trochu trpezlivosti, viac času a odovzdávať si skúsenosti s takým chocvom. Ako som už uviedol, pár nápadov je tu už predložených.
Myslím, že v tejto diskusii ako už v mnohých predchádzajúcich ide skôr o prístup. Uvádzanie horeuvedených katastrofických príkladov ako dôvod celoročného chovu vo voliére je neopodstatnené.
JM

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
reaguji na diskusi která už tu probíhá déle holuby jsem choval už jako kluk pak jsem je ale musel zrišit kvuli sousedum no ated už konečně bydlím na samotě aholuby chovám už 3 sezonu a mužu říct že jsem si z dravci užil muj názor a skušenost je ta že pokud se holuby naučí být pozorní tak jso ztráty minimální první rok jsem přišel o 45 holubu druhý rok asi o15 a letošní zimu zatím jen o dva ato mám holu by stále puštěné a bydlím kousek od lesa

Dobrý den.Včera jsem narazil na polském alegru na zajímavost.Je to sprej proti dravcům.Stojí to 38zlotých a je to nějaká růžová barva která se ze vzdálenosti asi 15cm nastříká na vrchní část zad křídel a ocasu.Po zaschnutí vydrží 6měsíců. Odstranit prý jde benzínem nebo vodou a mýdlem.Sprej údajně vystačí na 30 až 50 holubů. Nemáte s tím někdo nějaké zkušenosti? P.Rabas.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Dobrý den.Včera jsem narazil na polském alegru na zajímavost.Je to sprej proti dravcům.Stojí to 38zlotých a je to nějaká růžová barva která se ze vzdálenosti asi 15cm nastříká na vrchní část zad křídel a ocasu.Po zaschnutí vydrží 6měsíců. Odstranit prý jde benzínem nebo vodou a mýdlem.Sprej údajně vystačí na 30 až 50 holubů. Nemáte s tím někdo nějaké zkušenosti? P.Rabas.

Zdravím tuto barvu hojně v Polsku využívají chovatelé poštovních holubů ,mnoho si jich tuto barvu nemůže vynachválit ,já s ní bohužel osobní zkušenost nemám .Ještě vás musím opravit že barva se nanáší na spodní stranu křídel.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Dobrý den.Včera jsem narazil na polském alegru na zajímavost.Je to sprej proti dravcům.Stojí to 38zlotých a je to nějaká růžová barva která se ze vzdálenosti asi 15cm nastříká na vrchní část zad křídel a ocasu.Po zaschnutí vydrží 6měsíců. Odstranit prý jde benzínem nebo vodou a mýdlem.Sprej údajně vystačí na 30 až 50 holubů. Nemáte s tím někdo nějaké zkušenosti? P.Rabas.

dobrý den s tímto sprejem skušenosti nemám ale už jsem slišel že to není taky nicmoc a já si to taky myslím nebod chovám nejen holuby ale ipapoušky celoročně venku a už jsem několikrát pozoroval jak jestřáb nalétával na voliéri kde mám roseli kakariki ajiné barevné ptáky takže si myslím že mu na barvě moc nezáleží .R.švung

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
dobrý den s tímto sprejem skušenosti nemám ale už jsem slišel že to není taky nicmoc a já si to taky myslím nebod chovám nejen holuby ale ipapoušky celoročně venku a už jsem několikrát pozoroval jak jestřáb nalétával na voliéri kde mám roseli kakariki ajiné barevné ptáky takže si myslím že mu na barvě moc nezáleží .R.švung

je to dobré mít venku voliéru papouši jakmile zpozorují dravce tak začnou křičet alítat jak šílení hlavně rosely takže mojí holuy začnou okamžitě mizet v holubníku je to taky jeden z duvodu proč nemám téměř žádné stráty ato mám les asi 50 metru od domu R.švung

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
je to dobré mít venku voliéru papouši jakmile zpozorují dravce tak začnou křičet alítat jak šílení hlavně rosely takže mojí holuy začnou okamžitě mizet v holubníku je to taky jeden z duvodu proč nemám téměř žádné stráty ato mám les asi 50 metru od domu R.švung

Možno ani nejde o to, či je to ružové, možno to má iný účinok - UV spektrum alebo niečo podobné. Treba to vyskúšať.

Podobne ako papagáje reagujú aj perličky, ale to je taký rachot, že je to riešenie skôr na samotu u lesa. Ja som ich ale choval pre zdravé vajcia, Lenže im treba strihať krídla, pretože inak lietajú široko ďaleko a ešte si zvyknú spávať na najvyššom strome v okolí. Tak zdiveli , že som ich nakoniec musel "pozbierať" malorážkou. Ale kto má chuť a prostriedky doporučujem to vyskúšať. Možno sa k tomu aj ja vrátim, pre mňa to bola zábava, len neviem čo na to povedia susedia.
JM

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Samozrejme že to ide, A ponúkate tu aj niekoško návodov (a zdá sa mi ýe dokonca s rovnakým plemenom). Ale sú ludia, ktorí len hladajú dôkazy ako sa to nedá. Potrebujú si skrátka obhájiť svoje stanoviská a spôsoby sami pred sebou. Pre. mňa to nieje dôkaz, že sa to nedá, ale, že to nevieme. A že jastrab vybral najlepších, najlietavejších - to hovoríme my., že sú najlepší a najkrajší. Príroda ich vyhodnotila ako neschopných a nás ako neschopných zaoberať sa takýmito pokusmi. A ich hodnotenie na výstavách ?- pre 80% chovateľov nepodstatné. Neberte to prosím ako napádanie

Takže opakujem znovu, nedajte sa odradiť.

...příroda vyhodnotila-já vyhodnotil -najlepší-nenajlepší-schopní- neschopní.....faktem zůstává, že jsou v čudu!!!!!!

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Jestřáb a nedej Bože sdokol, jsou predátoři, kteří jistě do přírody patří. Stejně tak tam patří rys, medvěd, liška...Nedávno jsem shlédl dokument o medvědech u nás, kde zasvěcený ochránce a hajní z Moravsko-Slovenského pomezí, hovořili velmi zasvěceně a rozumně o populaci medvěda u nás. Velmi si cenili toho, že žere pouze mršiny a jinak je všežravec. Ovšem, pokud některý jedinec příjde do styku s člověkem a pozře jinou, než jeho přirozenou potravu, je to kus na odstřel. Důvodem je jeho změna chování, neboť medvěd je zvíře plaché, všežravé a jen velmi těžko jej lze u nás v přírodě pozorovat a jak říkali všichni, dá jim hodně práce, aby měli možnost medvěda vidět. Jedinec, který ztratí plachost, začne být nebezpečný a je nutný odstřel. Protože holubařím více jak 50 let, mohu srovnávat. I před 50 léty u nás byli dravci, ale chovali se tak jak ten medvěd v přírodě. Pokud se však přiblížili k vesnicícm, bylo nutné je odstřeli, aby nedělali škodu. Pak vše bylo v rovnováze, drobná zvěř, dravci a holuby létaly do polí. V současné době je jestřáb téměř \"domácí mazlíček\", hnízdí ve městech a protože je přemnožený, nemá přirozenou potravu a tak se živý holuby, napadá drůbež...To, že se jestřáb usídlil i v Polabské nížině a v jiných místech, kde se vyskytoval téměř nulově, je zapřičiněno nepromyšleným přístupem jeho ochrany. A tam, kde byl vždycky doma, tam volný chov holubů je prakticky vyloučený. Se zájmem jsem několik let pozoroval hejno \"věžáků\", kteří jsou plně odkázáni sami na sebe. Mohu říci, že hejno na podzim mělo odhadem tak 300 kusů. Na jaře, ve stejné lokalitě (opuštěná budova kotelny), se vyskytovalo tak asi 20 kusů a to nevím, zda někteří noví holubi nepřibyli odjinud. Útoky dravců byli denní a chodili si do tohoto teritória, jak do samoobsluhy. I já jsem musel začít holuby vypouštět jen omezeně v mé přítomnosti. A mohu říci, že se mi i několikrát vymstila moje nedůslednost, kdy jsem odběhl na chvíli ze dvora a už jsem byl opět o jednoho holuba chudší. Takže možná ti co píší, že volný chov je možný bez omezení, zapomněli připsat informaci, kde holubaří...Josef

Budu se opakovat už se to tu několikrát přetřásalo. Pokud není dosti potravy, dravci nemohou být přemnožení. To je nesmysl. Ať byste holubařil třeba sto let. Pokud vím, tak co je mnohem horší nebezpečí pro rovnováhu v přírodě, o kterém se tu nepíše protože se holubů netýká, jsou přemnožené straky a sojky. Ty vyplení s chutí každé hnízdo s vejci či mláďaty a pak snadno není potrava pro ptakožravé dravce. A když není tato pochoutka, tak se tito pěvci spokojí s rostlinou stravou či odpadky, o které v civilizaci není nikdy nouze. Zatímco dravci jsou odkázaní pouze na živou potravu.
Také bych rád věděl, ve kterých městech a na jakých místech hnízdí dravci nebezpeční holubům? Předpokládám, že poštolky to nebudou.
Jsem zastánce voliérového chovu ale přes zimu. Kdo má holuby puštěné pořád, musí počítat se ztrátami často značnými a pokud prostě dravce nepřinutí jít o dům dál, tak ho tam má i dosti hluboko do jara.
Jestřábí pár má údajně teritorium velké 50 km čtverečních. Pokud jednoho jedince zastřelíme, jeho partner tam bude létat dokud ho taky nestřelíme. Proto se nám zdá, že po zlikvidování jednoho okamžitě obsadí další. Příležitostně to může být mladý od tohoto páru, který ještě nebyl vyhnán z teritoria starých. A pokud zlikvidujete tyto, tak na jeho místo nastoupí krahujčí samice a zase si myslíme, že je tam další. Jak jsem psal dříve, u mě byl před dvěma lety jestřáb. Krahulík nebyl. Teď dvě zimy není jestřáb a je tu zase krahulík. "Dravci jsou strašně přemnožení"!
Nemyslete si, já kolikrát plakal nad tou spouští. A nejsem rád ani když se to stane někomu druhému viz. pan Autrata a jeho birminghami s kachničkami. Je to smůla. Já ted klepu na dřevo a dravec tu nebyl už druhý měsíc. Zatímco z kraje zimy mi vzala krahulice tři kusy. Holuby jsem nemilordně zavřel na tak dlouho až ani vrabce nikdo nelovil. Teď uprostřed zimy jsou holubi každý den venku, ale moc se tam nezdržují. Zatím - klepu na zuby - dobrý.
Co mi však dělá starosti, jestli to někoho potěší, je kuna, která odloupla asi 5 cm silnou třísku z dvířek a na níž zanechala 4 vpichy po zubech. Trnu každou noc a proti tomuto problému ani ti nejbystřejší holubi odolní nejsou. To musí zajistit chovatel.
Juraj Kafka

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Možno ani nejde o to, či je to ružové, možno to má iný účinok - UV spektrum alebo niečo podobné. Treba to vyskúšať.

Podobne ako papagáje reagujú aj perličky, ale to je taký rachot, že je to riešenie skôr na samotu u lesa. Ja som ich ale choval pre zdravé vajcia, Lenže im treba strihať krídla, pretože inak lietajú široko ďaleko a ešte si zvyknú spávať na najvyššom strome v okolí. Tak zdiveli , že som ich nakoniec musel "pozbierať" malorážkou. Ale kto má chuť a prostriedky doporučujem to vyskúšať. Možno sa k tomu aj ja vrátim, pre mňa to bola zábava, len neviem čo na to povedia susedia.
JM

Perličky si vůbec ničeho nemusí všimnout a nebo řvou ale pozdě. To už dravec dávno sedí na holubovi pod keřem na druhé straně baráku. Perličky podle mě nejsou všespasitelné. I když neříkám, že v tomto směru zcela neužitečné.
Juraj Kafka

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Perličky si vůbec ničeho nemusí všimnout a nebo řvou ale pozdě. To už dravec dávno sedí na holubovi pod keřem na druhé straně baráku. Perličky podle mě nejsou všespasitelné. I když neříkám, že v tomto směru zcela neužitečné.
Juraj Kafka

Ono je to možná všude jinak,protože tady u nás loví jak jestřábi,tak krahujci,tak i nějaké potvory,které neumím ani určit (větší jak krahujec a dlouhé úzké zalomené křídla)a všechno na jednom území,přímo nad dědinů.Bydlím na Moravě poblíž Uherského Hradiště v malém \"městečku \"a les mám na dohled.Během dvou měsíců tady dravci zdecimovali hejno hrdliček o minimálním počtu 100ks.Některé příspěvky tady na iFauně jsou přeci jen k něčemu dobré,takže jsem začal holuby pouštět hladové k proletu až odpoledne,a jen pod dozorem.Mám na holubníku České rejdiče.A jak uslyším,že vrabci a jiná havěť stichne,tak je stáhnu do holubníku.Zatím jsem měl dva útoky,jeden úspěšný a jeden neúspěšný.Holubi se po těch útocích stali velmi ostražití a na výše zmíněné podněty už dokáží reagovat i sami.Já si na rozdíl od Juraje myslím,že přemnožení jsou a díky nedostatku potravy v lese se stahují do měst a vesnic,kde mají dostatek stravy a díky tomu padá i teritoriální chování.Toto jsou má pozorování,s kterými jsem začal po prvním útoku tady u nás.Když teď vkročíte do lesa,je tam mrtvo.A k těm strakám,ano,tak tři čtyři roky naspátek bylo strak opravdu hodně,toho si nešlo nevšimnout.Ale tento rok jsem viděl jeden jediný pár.O sojkách ani nemluvím.Ani si nepamatuju,kdy jsem ji naposled slyšel,natož viděl.A to do přírody a lesa chodím často.Jiří Jackiv

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Ono je to možná všude jinak,protože tady u nás loví jak jestřábi,tak krahujci,tak i nějaké potvory,které neumím ani určit (větší jak krahujec a dlouhé úzké zalomené křídla)a všechno na jednom území,přímo nad dědinů.Bydlím na Moravě poblíž Uherského Hradiště v malém \"městečku \"a les mám na dohled.Během dvou měsíců tady dravci zdecimovali hejno hrdliček o minimálním počtu 100ks.Některé příspěvky tady na iFauně jsou přeci jen k něčemu dobré,takže jsem začal holuby pouštět hladové k proletu až odpoledne,a jen pod dozorem.Mám na holubníku České rejdiče.A jak uslyším,že vrabci a jiná havěť stichne,tak je stáhnu do holubníku.Zatím jsem měl dva útoky,jeden úspěšný a jeden neúspěšný.Holubi se po těch útocích stali velmi ostražití a na výše zmíněné podněty už dokáží reagovat i sami.Já si na rozdíl od Juraje myslím,že přemnožení jsou a díky nedostatku potravy v lese se stahují do měst a vesnic,kde mají dostatek stravy a díky tomu padá i teritoriální chování.Toto jsou má pozorování,s kterými jsem začal po prvním útoku tady u nás.Když teď vkročíte do lesa,je tam mrtvo.A k těm strakám,ano,tak tři čtyři roky naspátek bylo strak opravdu hodně,toho si nešlo nevšimnout.Ale tento rok jsem viděl jeden jediný pár.O sojkách ani nemluvím.Ani si nepamatuju,kdy jsem ji naposled slyšel,natož viděl.A to do přírody a lesa chodím často.Jiří Jackiv

Jastrab a krahulec boli kedysi (a nie tak dávno) škodná. V bažantniciach sa strielali dokonca celoročne. Myslím že aj ochranári musia uznať, že bez regulácie to už nejde. A hlavne u predátorov. Lenže oni to budú riešiť až keď bude vykynožený nejaký druh spevavcov alebo niečo podobné. U nás napríklad ochrana kormoránov (a pritom sa jedná o nepôvodný druh) dospela do takého štádia, že hejná kormoránov dokázali vyribniť celé rieky Až tak, že niektoré vzácne druhy rýb uplne vymizli. Myslím, že podobná situácia je aj na Morave. Lenže rybári na to upozorňovali už dávno predtým. Ale ochranárov zobudilo ich až vymiznutie spomínaných druhov rýb. Podobne je to s líškami a medveďmi. A preto zastávam názor, že ak odstrániš krahulca, ktorý ti chodí na dvor ako do špajze - nič tým nepokazíš a nemusíš mať žiadne výčitky svedomia. Určite sa nemusíš báť, že narušíš rovnováhu v prírode a možno tým vytvoríš miesto pre vzácnejší druh dravca.
JM

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Jastrab a krahulec boli kedysi (a nie tak dávno) škodná. V bažantniciach sa strielali dokonca celoročne. Myslím že aj ochranári musia uznať, že bez regulácie to už nejde. A hlavne u predátorov. Lenže oni to budú riešiť až keď bude vykynožený nejaký druh spevavcov alebo niečo podobné. U nás napríklad ochrana kormoránov (a pritom sa jedná o nepôvodný druh) dospela do takého štádia, že hejná kormoránov dokázali vyribniť celé rieky Až tak, že niektoré vzácne druhy rýb uplne vymizli. Myslím, že podobná situácia je aj na Morave. Lenže rybári na to upozorňovali už dávno predtým. Ale ochranárov zobudilo ich až vymiznutie spomínaných druhov rýb. Podobne je to s líškami a medveďmi. A preto zastávam názor, že ak odstrániš krahulca, ktorý ti chodí na dvor ako do špajze - nič tým nepokazíš a nemusíš mať žiadne výčitky svedomia. Určite sa nemusíš báť, že narušíš rovnováhu v prírode a možno tým vytvoríš miesto pre vzácnejší druh dravca.
JM

Jsem pánové rád, že vedeme tuto debatu. Vždycky budou reakce různé, podle podmínek jak který holubář má. Když si je budeme sdělovat, zefektivníme svou práci a každý si z toho vybere co mu vyhovuje. Já jsem pro to, abychom i pojmenovali, která plemena jsou dnes vůbec schopná volného chovu, vyměňujme si chovný materiál a geneticky znovu zakódujme tyto vlastnosti. Před 30lety mi Moravští pštrosi polařili jak urvaní, nemluvě o čejkách. Dnes mnou chovaný slezský barevnohlávek potřeboval dvě generace na obnovu před 20ti lety proklamované odolnosti proti dravcům. Vím že holubařím v extrémních podmínkách a že mi to většina z vás nebude věřit - v blízkosti lesovny dvě hnízda sokola, každý den , fakt každý den útok jestřába či krahujce a přece jsem se dopracoval ke 13 párům relativně odolných holubů. Pedro

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Jsem pánové rád, že vedeme tuto debatu. Vždycky budou reakce různé, podle podmínek jak který holubář má. Když si je budeme sdělovat, zefektivníme svou práci a každý si z toho vybere co mu vyhovuje. Já jsem pro to, abychom i pojmenovali, která plemena jsou dnes vůbec schopná volného chovu, vyměňujme si chovný materiál a geneticky znovu zakódujme tyto vlastnosti. Před 30lety mi Moravští pštrosi polařili jak urvaní, nemluvě o čejkách. Dnes mnou chovaný slezský barevnohlávek potřeboval dvě generace na obnovu před 20ti lety proklamované odolnosti proti dravcům. Vím že holubařím v extrémních podmínkách a že mi to většina z vás nebude věřit - v blízkosti lesovny dvě hnízda sokola, každý den , fakt každý den útok jestřába či krahujce a přece jsem se dopracoval ke 13 párům relativně odolných holubů. Pedro

Vivat Pedro!

Dostal si ma na kolená. Ja som sa dal na cestu osvety, lebo som to už nemohol počúvať, samé choroby, skracovanie, nutnosti čohosi už ani neviem čoho, a že kto chce vystavovať ten musí atď atd. Snažím sa tu argumentovať a logicky vysvetlovať a ty dvomi príspevkami plnými optimizmu a jednoduchosti ukážeš v čom je radosť z holubárenia a zo života vôbec. Až mám podozrenie, že nemôžeš byť taký starý, že tridsať rokov holubáriš.

Som rád, že si.
JM

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Vivat Pedro!

Dostal si ma na kolená. Ja som sa dal na cestu osvety, lebo som to už nemohol počúvať, samé choroby, skracovanie, nutnosti čohosi už ani neviem čoho, a že kto chce vystavovať ten musí atď atd. Snažím sa tu argumentovať a logicky vysvetlovať a ty dvomi príspevkami plnými optimizmu a jednoduchosti ukážeš v čom je radosť z holubárenia a zo života vôbec. Až mám podozrenie, že nemôžeš byť taký starý, že tridsať rokov holubáriš.

Som rád, že si.
JM

PS.
Musím ešte povedať, že sa v tejto diskusii zišla celkom zaujímavá partička "dobrodruhov". To by stálo za založenie klubu.
JM

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
PS.
Musím ešte povedať, že sa v tejto diskusii zišla celkom zaujímavá partička "dobrodruhov". To by stálo za založenie klubu.
JM

Kamoš chovatel PH závodí. Každý den už 35 let pouští holuby na prolet a každý den ůtok dravce. Takže hoši žádní za 35 let odolní v chovu proti dravci. To máte nějaký líný dravce? Nebo co JM?

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Kamoš chovatel PH závodí. Každý den už 35 let pouští holuby na prolet a každý den ůtok dravce. Takže hoši žádní za 35 let odolní v chovu proti dravci. To máte nějaký líný dravce? Nebo co JM?

Takže ten váš kámoš přijde ročně o 365 holubů?No že se na to nevykašle takle krmit dravce.Jackiv

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
PS.
Musím ešte povedať, že sa v tejto diskusii zišla celkom zaujímavá partička "dobrodruhov". To by stálo za založenie klubu.
JM

Myslím že nemusíme zakládat klub, postačí když svoje poznatky budeme zveřejňovat. Mně by stačilo, kdyby se nad tím zamyslel někdo z ÚOK přes holuby. Když si začínající chovatel prostuduje vzorník, bere to jako mustr pro svůj chov. Pak navštíví výstavu, uvidí pár pěkných holubů a snaží se mít taky takové. Samozřejmě nechci po chovateli parukářů aby zkoušel volný chov, ale dříve létavá plemena by ozdravení potřebovala jako sůl. Exteriérové požadavky na holuby přímo nutí chovatele k voliérovému chovu. Třeba u chovu společenských plemen psů už odborníci používají termín "Týrání chovem", což není nic jiného než přehánění určitých znaků až na hranici životaschopnosti jedince. Separovat se od ostatních nic dobrého nepřinese, diskutujme a nechme trošku fungovat přírodu. Pedro

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Myslím že nemusíme zakládat klub, postačí když svoje poznatky budeme zveřejňovat. Mně by stačilo, kdyby se nad tím zamyslel někdo z ÚOK přes holuby. Když si začínající chovatel prostuduje vzorník, bere to jako mustr pro svůj chov. Pak navštíví výstavu, uvidí pár pěkných holubů a snaží se mít taky takové. Samozřejmě nechci po chovateli parukářů aby zkoušel volný chov, ale dříve létavá plemena by ozdravení potřebovala jako sůl. Exteriérové požadavky na holuby přímo nutí chovatele k voliérovému chovu. Třeba u chovu společenských plemen psů už odborníci používají termín "Týrání chovem", což není nic jiného než přehánění určitých znaků až na hranici životaschopnosti jedince. Separovat se od ostatních nic dobrého nepřinese, diskutujme a nechme trošku fungovat přírodu. Pedro

Poštovní holuby jsem už jednou nedoporučoval k takovémuto volnému chovu, holubi pod extrémním tlakem dravců létají nízko a moc často nekrouží .Poštovní holubáři je pěstují na extrémní výkon v letu domů, a tréning proletu potřebují, taky je většina pošťákářů v zimě uzavře až do příletu vlaštovek. Ztráty při závodech mají velké. V sokolím hnízdě najdete převážně jen poštovní kroužky, proto mě sokol nesebral ještě ani jednoho. Pedro

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Poštovní holuby jsem už jednou nedoporučoval k takovémuto volnému chovu, holubi pod extrémním tlakem dravců létají nízko a moc často nekrouží .Poštovní holubáři je pěstují na extrémní výkon v letu domů, a tréning proletu potřebují, taky je většina pošťákářů v zimě uzavře až do příletu vlaštovek. Ztráty při závodech mají velké. V sokolím hnízdě najdete převážně jen poštovní kroužky, proto mě sokol nesebral ještě ani jednoho. Pedro

To máte pravdu Pedro. Ano skoro každý den přijde o jeden kus pánové. Jak tady psal JM že vybere všechny ryby. Když to funguje u holubů proč nejsou taky ryby ostražitější za tu dobu? A jak vidíte žádný nemocný vezme to komlet. 35 let si myslim že je dostačující argument k tomu že se žádná ostražitost nevybuduje To je můj názor a zkušenost. Chovejte každý jak umíte to asi bude nejlepší. Zkoušet se musí všechno to je taky pravda.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
To máte pravdu Pedro. Ano skoro každý den přijde o jeden kus pánové. Jak tady psal JM že vybere všechny ryby. Když to funguje u holubů proč nejsou taky ryby ostražitější za tu dobu? A jak vidíte žádný nemocný vezme to komlet. 35 let si myslim že je dostačující argument k tomu že se žádná ostražitost nevybuduje To je můj názor a zkušenost. Chovejte každý jak umíte to asi bude nejlepší. Zkoušet se musí všechno to je taky pravda.

Myslím si, že je potřeba mít více času na holuby. A kdo tam dravce má, tak prostě holuby nepouští dokud tam ten dravec je. Pokud si udělá čas je hlídat, tak je pustí před večerem prolétnout a po zavolání je dostane hromadně do holubníku, kde jim nasype. S tím pouštěním hladových jsem to taky dělal a fungovalo to.
Nevím, asi mám letos štěstí, že ten krahulík odtáhl nebo ho někdo zkolil (já nemám čím). Sokoli tu nikdy nebyli, nemají kde hnízdit. S př. Standou Tomanem jsme se shodli, když byl u mne, že tu mám ideální podmínky pro útok dravce. Taky jsem mu to líčil jak a kudy u mě dravci nejčastěji přepadávají. Je tu spousta rozptýlených stromů, dříví, ploty a jiné věci a toho zálohoví dravci typu jestřáb - krahujec plně využívají. Na přepadový let nestačí holubi včas reagovat a i když vylétnou, je to takový "švung", že se nestačím dívat. Nyní tu je klid a holubi jsou pouštěni přes celý den. Je pravdou, že nikam nelítají, neboť je všude sníh.
Co se týče těch kormoránů, není to tak zcela nepůvodní druh. Před sto lety byly na Vltavě v Praze normálně.
Co podle mě mnohem více škodí vzácným rybám, je kvalita vody. Splachy solí, hnojiv a jiných půmyslových látek a odpadů do toků. Kdo je akvarista, jistě ví, co to je za vrásky udělat takovou vodu, aby se v ní ryby cítily dobře anebo dokonce se vytřely . Pomalé, v těle vysoké kapry chytí kormorán jako nic. Kapr tady nemá co dělat. Patří do černomořského úmoří.
Holub domácí nemá co v poli dělat, nepatří do přírody. Je to domácí zvíře a bude vždy pomalejší. Holub skalní je v přírodě v pozici kořist. Co má být jeho pestrobarevný domácí bratr? Naučme naše holuby zacházet se zbraněmi, ověnčeme je patrony jako v počítačové hře a zvítězme nad zlou přírodou!
U nás je sojek a strak, že je to hrůza. Na Plzeňsku celé klany. Dravec je samotář nebo žijící v páru. Nemůže vykynožit druh. To je můj názor.
Juraj Kafka

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Myslím si, že je potřeba mít více času na holuby. A kdo tam dravce má, tak prostě holuby nepouští dokud tam ten dravec je. Pokud si udělá čas je hlídat, tak je pustí před večerem prolétnout a po zavolání je dostane hromadně do holubníku, kde jim nasype. S tím pouštěním hladových jsem to taky dělal a fungovalo to.
Nevím, asi mám letos štěstí, že ten krahulík odtáhl nebo ho někdo zkolil (já nemám čím). Sokoli tu nikdy nebyli, nemají kde hnízdit. S př. Standou Tomanem jsme se shodli, když byl u mne, že tu mám ideální podmínky pro útok dravce. Taky jsem mu to líčil jak a kudy u mě dravci nejčastěji přepadávají. Je tu spousta rozptýlených stromů, dříví, ploty a jiné věci a toho zálohoví dravci typu jestřáb - krahujec plně využívají. Na přepadový let nestačí holubi včas reagovat a i když vylétnou, je to takový "švung", že se nestačím dívat. Nyní tu je klid a holubi jsou pouštěni přes celý den. Je pravdou, že nikam nelítají, neboť je všude sníh.
Co se týče těch kormoránů, není to tak zcela nepůvodní druh. Před sto lety byly na Vltavě v Praze normálně.
Co podle mě mnohem více škodí vzácným rybám, je kvalita vody. Splachy solí, hnojiv a jiných půmyslových látek a odpadů do toků. Kdo je akvarista, jistě ví, co to je za vrásky udělat takovou vodu, aby se v ní ryby cítily dobře anebo dokonce se vytřely . Pomalé, v těle vysoké kapry chytí kormorán jako nic. Kapr tady nemá co dělat. Patří do černomořského úmoří.
Holub domácí nemá co v poli dělat, nepatří do přírody. Je to domácí zvíře a bude vždy pomalejší. Holub skalní je v přírodě v pozici kořist. Co má být jeho pestrobarevný domácí bratr? Naučme naše holuby zacházet se zbraněmi, ověnčeme je patrony jako v počítačové hře a zvítězme nad zlou přírodou!
U nás je sojek a strak, že je to hrůza. Na Plzeňsku celé klany. Dravec je samotář nebo žijící v páru. Nemůže vykynožit druh. To je můj názor.
Juraj Kafka

Mám ca 10let birminghamské rolery a nově vysokoletce. Rolery pouštím každý den , když je trochu jasno .Od podzimu jsem přišel o dva ptáky, mladého chytla krahulice, starej se zabil o střechu. Po vypuštění jdou hned do výšky a tam vydrží okolo hodiny, (dost času aby si jich všiml dravec z nedalekého lesa) potom nastane krizová fáze proletu, pár nízkých koleček nad střechou stodoly, když už někteří třepotají na přistání je to správné načasování pro dravce. V létě neútočí a ted není listí a je to přehlednější, takže jsem viděl spoustu neúspěšných pokusú. Asi se už dobře znají. Jinak jsem i myslivec a ztotožnuju se s panem Kafkou, že ohromnej problém je sojka a straka(invaze). Více než lovná zvěř mě přirostlo k srdci drobné ptactvo, ale častěji vidím u řeky lednáčka než u baráku pěnkavu. Na jaře jsem pozoroval v malejch smrčkách hnízdo kvíčaly, dokud se nevyklubaly O.K, ale při krmení si pískly jen jednou. Sojka má v tu dobu taky rodinku a pěkně hladovou. Otravují i mladé sýkorky když vyskáčou z budek a dutin než získají obratnost. Kubíček.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Myslím si, že je potřeba mít více času na holuby. A kdo tam dravce má, tak prostě holuby nepouští dokud tam ten dravec je. Pokud si udělá čas je hlídat, tak je pustí před večerem prolétnout a po zavolání je dostane hromadně do holubníku, kde jim nasype. S tím pouštěním hladových jsem to taky dělal a fungovalo to.
Nevím, asi mám letos štěstí, že ten krahulík odtáhl nebo ho někdo zkolil (já nemám čím). Sokoli tu nikdy nebyli, nemají kde hnízdit. S př. Standou Tomanem jsme se shodli, když byl u mne, že tu mám ideální podmínky pro útok dravce. Taky jsem mu to líčil jak a kudy u mě dravci nejčastěji přepadávají. Je tu spousta rozptýlených stromů, dříví, ploty a jiné věci a toho zálohoví dravci typu jestřáb - krahujec plně využívají. Na přepadový let nestačí holubi včas reagovat a i když vylétnou, je to takový "švung", že se nestačím dívat. Nyní tu je klid a holubi jsou pouštěni přes celý den. Je pravdou, že nikam nelítají, neboť je všude sníh.
Co se týče těch kormoránů, není to tak zcela nepůvodní druh. Před sto lety byly na Vltavě v Praze normálně.
Co podle mě mnohem více škodí vzácným rybám, je kvalita vody. Splachy solí, hnojiv a jiných půmyslových látek a odpadů do toků. Kdo je akvarista, jistě ví, co to je za vrásky udělat takovou vodu, aby se v ní ryby cítily dobře anebo dokonce se vytřely . Pomalé, v těle vysoké kapry chytí kormorán jako nic. Kapr tady nemá co dělat. Patří do černomořského úmoří.
Holub domácí nemá co v poli dělat, nepatří do přírody. Je to domácí zvíře a bude vždy pomalejší. Holub skalní je v přírodě v pozici kořist. Co má být jeho pestrobarevný domácí bratr? Naučme naše holuby zacházet se zbraněmi, ověnčeme je patrony jako v počítačové hře a zvítězme nad zlou přírodou!
U nás je sojek a strak, že je to hrůza. Na Plzeňsku celé klany. Dravec je samotář nebo žijící v páru. Nemůže vykynožit druh. To je můj názor.
Juraj Kafka

Zdravím. Čtu to tady a říkám si " nech toho a vydrž " ,ale nedá mi něco přidat. Jak jsem již tady několikrát uvedl, přestěhoval jsem se na starý jihočeský statek, mimochodem splnil se mi sen a začal jsem v podstatě od začátku, neboť z Bavorova jsem si přivezl 11 holubů- staváků, kteří mi zůstali po návštěvě kuny. Nejprve jsem musel samozžejmě udělat bydlení, ale bez holubů, slepic, králíků a ptáků jsem nemohl vydržet, použil jsem starou maštal jako kurník, holubárnu a i místo, kam jsem nacpal králíkárny. Akorát ptáky jsem dal do místnosti, která se u nás na jihu jmenuje vejminek. Prostě prázdná místnost pro dožití staré selské generace. Z té maštale jsem měl docela strach, jak to tam bude vypadat, jak se to tam srovná. Maštal je asi 35 metrů dlouhá a 6 metrů široká. Jsou do ní dvoje široké dveře a nad nima podlouhlá okna. Holuby mám na volno po celý rok. Věřím tomu, že se holuby naučí a když ne, tak to prostě odnesou. Jakmile přiletí dravec, teda alespoň u mě hned neútočí. prostě on si potřebuje zalovit se vším všudy, i s tou parádou ve vzduchu. Ti holubi, co jsou poserové se nacpou do maštale, ale protože to okno nade dveřmi je asi 120 cm široké, tak jim to nedělá problém. No a ti borci, ti vyletí do vzduchu a těch už moc není. Fakt to brzy poznali- asi a jsou z nich poserové. Vím, že každý nemá takovéto možnosti co já, ale asi fakt bych se klonil k tomu zavírání. Fuj nejde mi to přes pysky, ale asi jo. Teď stejně je střecha plná sněhu a dvůr taky a tak co by tam dělali. Teď k tomu střídání dravců. Mám vyzkoušeno, že loví vždycky jenom jeden jedinec. Buď samec a nebo samice. Když přiletí jestřáb, tak je jedno, zda samec a nebo samice. Zrovna tak je to se samicí krahulíka. Těmto třem kámošům se to snažím vždycky velice důrazně vysvětlit, že ke mě nesmí. Když se mi to podaří a oni přestanou, tak čekám co bude dál. Jakmile přiletí krahulčí samec, mám vyhráno. To je pro mě jistota, že holubi přežijou . Jsou teda furt ve střehu, zvednou se nade dvorem, ale neubývají. Co píše Jura o strakách a sojkách. Podle mě jsou to stejní pradátoři, jako ti s těma zahnutejma zobákama, ale nám, jako chovatelům a spotřebitelům našich výpěstků, teda vlastně výchovků neujídají z talíře či holubníků a kurníků, tak to tak nevadí. Jsou stejně tak přemnoženi, ale proč.? Sojka je celoročně chráněna a straka má dobu lovu. Toť nová vyhláška o době lovu. No a protože nežijí skrytým způsobem života, motají se kolem domů a zahrad a upozorňují na sebe hlasem ,tak se nám zdají, že je jich moc. Je, já to vím a tak se snažím jim to taky vysvětlovat. Je to složitý a každý máme částečnou pravdu podloženou svojí zkušeností a praxi. Myslím si že toto forum nám dává možnost si o tomto problému popovídat a i někdy poradit. Zdraví St. Toman

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Zdravím. Čtu to tady a říkám si " nech toho a vydrž " ,ale nedá mi něco přidat. Jak jsem již tady několikrát uvedl, přestěhoval jsem se na starý jihočeský statek, mimochodem splnil se mi sen a začal jsem v podstatě od začátku, neboť z Bavorova jsem si přivezl 11 holubů- staváků, kteří mi zůstali po návštěvě kuny. Nejprve jsem musel samozžejmě udělat bydlení, ale bez holubů, slepic, králíků a ptáků jsem nemohl vydržet, použil jsem starou maštal jako kurník, holubárnu a i místo, kam jsem nacpal králíkárny. Akorát ptáky jsem dal do místnosti, která se u nás na jihu jmenuje vejminek. Prostě prázdná místnost pro dožití staré selské generace. Z té maštale jsem měl docela strach, jak to tam bude vypadat, jak se to tam srovná. Maštal je asi 35 metrů dlouhá a 6 metrů široká. Jsou do ní dvoje široké dveře a nad nima podlouhlá okna. Holuby mám na volno po celý rok. Věřím tomu, že se holuby naučí a když ne, tak to prostě odnesou. Jakmile přiletí dravec, teda alespoň u mě hned neútočí. prostě on si potřebuje zalovit se vším všudy, i s tou parádou ve vzduchu. Ti holubi, co jsou poserové se nacpou do maštale, ale protože to okno nade dveřmi je asi 120 cm široké, tak jim to nedělá problém. No a ti borci, ti vyletí do vzduchu a těch už moc není. Fakt to brzy poznali- asi a jsou z nich poserové. Vím, že každý nemá takovéto možnosti co já, ale asi fakt bych se klonil k tomu zavírání. Fuj nejde mi to přes pysky, ale asi jo. Teď stejně je střecha plná sněhu a dvůr taky a tak co by tam dělali. Teď k tomu střídání dravců. Mám vyzkoušeno, že loví vždycky jenom jeden jedinec. Buď samec a nebo samice. Když přiletí jestřáb, tak je jedno, zda samec a nebo samice. Zrovna tak je to se samicí krahulíka. Těmto třem kámošům se to snažím vždycky velice důrazně vysvětlit, že ke mě nesmí. Když se mi to podaří a oni přestanou, tak čekám co bude dál. Jakmile přiletí krahulčí samec, mám vyhráno. To je pro mě jistota, že holubi přežijou . Jsou teda furt ve střehu, zvednou se nade dvorem, ale neubývají. Co píše Jura o strakách a sojkách. Podle mě jsou to stejní pradátoři, jako ti s těma zahnutejma zobákama, ale nám, jako chovatelům a spotřebitelům našich výpěstků, teda vlastně výchovků neujídají z talíře či holubníků a kurníků, tak to tak nevadí. Jsou stejně tak přemnoženi, ale proč.? Sojka je celoročně chráněna a straka má dobu lovu. Toť nová vyhláška o době lovu. No a protože nežijí skrytým způsobem života, motají se kolem domů a zahrad a upozorňují na sebe hlasem ,tak se nám zdají, že je jich moc. Je, já to vím a tak se snažím jim to taky vysvětlovat. Je to složitý a každý máme částečnou pravdu podloženou svojí zkušeností a praxi. Myslím si že toto forum nám dává možnost si o tomto problému popovídat a i někdy poradit. Zdraví St. Toman

Snažím sa vyjadrovať k veciam o ktorých mám prehlad. Preto som si dovolil uviesť ako príklad kormorána. Takže fakty - kormorán veľký je na väčšine územia SR (ale aj ČR) nepôvodný druh, dnes už dokonca označovaný ako invázny. V súčasnosti sú s nim vážne problémy, ktoré riešia dokonca najvyššie orgány- hromadné odstrely. Zimujúce hejná dokážu vyčistiť menšiu rieku (napr.Orava) do posledného grundla. Čistota vody -práve naopak stúpa - inak by na to doplácali najviac práve kormorány - vrchol potravinového reťazca (základná poučka).
Prosím vás nestrielajte od pása, aby sme sa nezdržovali vysvetlovaním takýchto základných vecí.Skúste si najskôr vaše dohady overiť, chce to len pár kliknutí.
A prečo som uviedol kormorána ako príklad. Pretože z toho úplne jednoznačne vyplýva, že nikto nevie (ani ochranári) aké stavy dravcov alebo hocičoho iného naša kultúrna krajina unesie. A teda že regulácia je nutná. A garantujem vám, že ochranári nikdy nepoukážu ako prvý, že tento druh sa premnožil a treba znížiť stavy na prijatelnä mieru.
A k stavom dravcov znova pár faktov -dlhoročný a neustály početný rast jastraba a krahulca v celej Europe, okrem lesa začínajú osídlovať remízky a dokonca mestské parky - znova stačí pír kliknutí.
Takže aké dohady, či ich je moc alebo málo.. Pre óchranárov ich bude stále málo, pre mňa sa rozširovanie ich teritória končí pri mojom plote, tak ako pre medveďa, kunu, líšku atď.
To nie je boj s prírodou - práve naopak sú to princípy enviromentalistiky, trvalo udržateľného rozvoja atd.atd. A čudujem sa že takúto vec počujem od pána Kafku, pretože si vás vážim ako odborníka a rád by som vás získal na svoju stranu.
JM

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Snažím sa vyjadrovať k veciam o ktorých mám prehlad. Preto som si dovolil uviesť ako príklad kormorána. Takže fakty - kormorán veľký je na väčšine územia SR (ale aj ČR) nepôvodný druh, dnes už dokonca označovaný ako invázny. V súčasnosti sú s nim vážne problémy, ktoré riešia dokonca najvyššie orgány- hromadné odstrely. Zimujúce hejná dokážu vyčistiť menšiu rieku (napr.Orava) do posledného grundla. Čistota vody -práve naopak stúpa - inak by na to doplácali najviac práve kormorány - vrchol potravinového reťazca (základná poučka).
Prosím vás nestrielajte od pása, aby sme sa nezdržovali vysvetlovaním takýchto základných vecí.Skúste si najskôr vaše dohady overiť, chce to len pár kliknutí.
A prečo som uviedol kormorána ako príklad. Pretože z toho úplne jednoznačne vyplýva, že nikto nevie (ani ochranári) aké stavy dravcov alebo hocičoho iného naša kultúrna krajina unesie. A teda že regulácia je nutná. A garantujem vám, že ochranári nikdy nepoukážu ako prvý, že tento druh sa premnožil a treba znížiť stavy na prijatelnä mieru.
A k stavom dravcov znova pár faktov -dlhoročný a neustály početný rast jastraba a krahulca v celej Europe, okrem lesa začínajú osídlovať remízky a dokonca mestské parky - znova stačí pír kliknutí.
Takže aké dohady, či ich je moc alebo málo.. Pre óchranárov ich bude stále málo, pre mňa sa rozširovanie ich teritória končí pri mojom plote, tak ako pre medveďa, kunu, líšku atď.
To nie je boj s prírodou - práve naopak sú to princípy enviromentalistiky, trvalo udržateľného rozvoja atd.atd. A čudujem sa že takúto vec počujem od pána Kafku, pretože si vás vážim ako odborníka a rád by som vás získal na svoju stranu.
JM

Neutíkejte od tématu. Tady se řešilo že holubi se dají časem vycvičit k ostražitosti. Já tvrdím že to nefunguje. Když si koupím holuba za x tisíc tak ho budu zkošet jestli je ostražitý?Chlapi to se může zkoušet s holubem z trhu za stovku i toho je škoda

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Neutíkejte od tématu. Tady se řešilo že holubi se dají časem vycvičit k ostražitosti. Já tvrdím že to nefunguje. Když si koupím holuba za x tisíc tak ho budu zkošet jestli je ostražitý?Chlapi to se může zkoušet s holubem z trhu za stovku i toho je škoda

S panem JM naprosto souhlasím.No a k tématu.Dovezl jsem si domů holuby z volierového chovu.Dlouho jsem trpěl,protože ty nekňubové vyletěli na střechu a mohl se kolem nich proháně krahujec i jestřáb,a oni jen seděli a rozhlíželi se kolem.Hrdličky a ostatní havěť se mohla zbláznit a oni nic.Až do té doby,než si jednoho dravec odnesl.Vletěl mezi ně jak do kantýny,jednoho popad a letěl pryč.Od té doby jsou ostražití.Pak následoval druhý útok,jeden holub to odnesl roztrženou kůží pod křídlem,ale přežil.A teď,když sedí náhodou na střeše (moc příležitostí jim k tomu nedávám)tak sotva vidí,že hrdličky prchají do všech stran,jdou okamžitě do vzduchu, nejdřív padnou k zemi jak kámen a pak se zatáčkami prudce vzhůru.Uplně jiný druh startu,než když se letí proletět jen tak.Instinkt zvítězilnad volierou.Jenže dravec je dravec,takže mi je jasné,že ztrátám se zabránit nedá,jen doufám,že tou ostražitostí ty ztráty budou minimální a ne tak drastické,jak tady někteří píší.Ještě na jednu věc jsem zapomněl.Oni nebyli zvyklí létat.Zaprvé to byli mlaďoši a za druhé voliera k tomu nedává moc prostoru.Na podzim,když foukal vítr,tak létali nejraději a skoušeli co všechno vlastně ve vzduchu dovedou.Takže holub,kterého vypustíme k proletu jen občas,nemůže s dravci absolutně soupeřit co do letové obratnosti.Takový nemá šanci žádnou. J.Jackiv

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
S panem JM naprosto souhlasím.No a k tématu.Dovezl jsem si domů holuby z volierového chovu.Dlouho jsem trpěl,protože ty nekňubové vyletěli na střechu a mohl se kolem nich proháně krahujec i jestřáb,a oni jen seděli a rozhlíželi se kolem.Hrdličky a ostatní havěť se mohla zbláznit a oni nic.Až do té doby,než si jednoho dravec odnesl.Vletěl mezi ně jak do kantýny,jednoho popad a letěl pryč.Od té doby jsou ostražití.Pak následoval druhý útok,jeden holub to odnesl roztrženou kůží pod křídlem,ale přežil.A teď,když sedí náhodou na střeše (moc příležitostí jim k tomu nedávám)tak sotva vidí,že hrdličky prchají do všech stran,jdou okamžitě do vzduchu, nejdřív padnou k zemi jak kámen a pak se zatáčkami prudce vzhůru.Uplně jiný druh startu,než když se letí proletět jen tak.Instinkt zvítězilnad volierou.Jenže dravec je dravec,takže mi je jasné,že ztrátám se zabránit nedá,jen doufám,že tou ostražitostí ty ztráty budou minimální a ne tak drastické,jak tady někteří píší.Ještě na jednu věc jsem zapomněl.Oni nebyli zvyklí létat.Zaprvé to byli mlaďoši a za druhé voliera k tomu nedává moc prostoru.Na podzim,když foukal vítr,tak létali nejraději a skoušeli co všechno vlastně ve vzduchu dovedou.Takže holub,kterého vypustíme k proletu jen občas,nemůže s dravci absolutně soupeřit co do letové obratnosti.Takový nemá šanci žádnou. J.Jackiv

Ak niekto cez zuby vyprskne pár nesúvislých viet bez hlavy a päty, je to v poriadku. Ak si dá niekto tolko práce, že sa snaží na to aspoň trocha logicky reagovať a argumentovať, tak je to mimo témy. Ale nebojte sa, miesta je tu dosť a kto si myslí, že je to od veci a že zdržujem, nech to nečíta. Ale moje odpovede nie sú v podstate určené vám, pretože vy už máte vyhranený názor, za ktorým si stojíte a ťažko vás už niekto presvedčí o opaku. Ale sú tu aj taký, ktorý si vypočujú aj reakciu druhej strany, aby si mohli vybrať ak váhajú. Možno ich získam na našu stranu a možno sa aspoň zamyslia. Skrátka lobujem za svoj názor, velebím ludí, ktorí to dotiahli tak daleko ako Pedro, chválim tých, ktorí sa vybrali týmto smerom.

A teraz by som mohol povedať, že vy odbočujete od témy, pretože tu sa už nerieši, či sa niečo dá – o tom tu už mnohí podali jasné dôkazy, ktoré ste asi nečítal. Teraz sa tu už riešia postupy, vymieňajú sa skúsenosti, prezentuje sa tu akými spôsobmi a s akými plemenami sa to dá dosiahnuť.
A teda musím znova povedať, je to o prístupe. Ja s mojimi názormi by som vám poradil, zatvorte toho drahého holuba a vyskúšajte to aspoň s jeho odchovom. A keď budete mať od neho dosť odchovaného vyskúšajte aj jeho ale opatrne, aby ste oňho neprišli. Ale podľa vaších reakcií odhadujem, že vy už máte pre neho aj jeho odchov pripravené doživotie.
JM

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
S panem JM naprosto souhlasím.No a k tématu.Dovezl jsem si domů holuby z volierového chovu.Dlouho jsem trpěl,protože ty nekňubové vyletěli na střechu a mohl se kolem nich proháně krahujec i jestřáb,a oni jen seděli a rozhlíželi se kolem.Hrdličky a ostatní havěť se mohla zbláznit a oni nic.Až do té doby,než si jednoho dravec odnesl.Vletěl mezi ně jak do kantýny,jednoho popad a letěl pryč.Od té doby jsou ostražití.Pak následoval druhý útok,jeden holub to odnesl roztrženou kůží pod křídlem,ale přežil.A teď,když sedí náhodou na střeše (moc příležitostí jim k tomu nedávám)tak sotva vidí,že hrdličky prchají do všech stran,jdou okamžitě do vzduchu, nejdřív padnou k zemi jak kámen a pak se zatáčkami prudce vzhůru.Uplně jiný druh startu,než když se letí proletět jen tak.Instinkt zvítězilnad volierou.Jenže dravec je dravec,takže mi je jasné,že ztrátám se zabránit nedá,jen doufám,že tou ostražitostí ty ztráty budou minimální a ne tak drastické,jak tady někteří píší.Ještě na jednu věc jsem zapomněl.Oni nebyli zvyklí létat.Zaprvé to byli mlaďoši a za druhé voliera k tomu nedává moc prostoru.Na podzim,když foukal vítr,tak létali nejraději a skoušeli co všechno vlastně ve vzduchu dovedou.Takže holub,kterého vypustíme k proletu jen občas,nemůže s dravci absolutně soupeřit co do letové obratnosti.Takový nemá šanci žádnou. J.Jackiv

Holubařím s 50 ks PH pro radost .A jsem taky sokolník. Dravci ,ale i jiní živočichové se nemohou prakticky ve fungující přírodě přemnožit. Je jich pouze tolik,kolik se jim nabízí potravy. My holubům sypeme do krmítek,nemusejí létat kilometry za potravou,jako divocí a pak ještě hledat vodu. Přírodní výběr přestává fungovat. Možná si ani neuvědomujete,že i mezi dravci (mezi druhy i uvnitř druhu)panuje obrovská konkurence. Z hnízda jestřába se např. dalšího roku dožije 1 mládě,ostatní neuloví a pojdou hlady nebo je něco sežere. Přemnožení strak je zpúsobené také tím,že dnes hnízdí ve městech,kde na ně nikdo nemůže. Kolem létají hejna s desítkami kusů.
Holuby mám celý rok volně a sem tam o nějakého přijdu. Holubi jsou ostražití,sledují ptáky v okolí a vylétají do výšky včas.
Hrdliček jsou tu mraky - pokud někde mizí,určitě je krahulík(díky leteckým dovednostem) nevyloví. Jen z míst,kde se objevuje často,odlétnou jinam. Stejně tak i divocí holubi ve městech. Tam,kde byli vysazeni sokoli,se stala místní populace věžáků ostražitá a hlavně ji nebylo moc vidět. Sokoli odletěli jinam a holubů bylo najednou všude plno.
Mrzí mne,že z řady plemen děláme střešní povaleče. Když si přečtu starší knihu o holubech,tak tam všichni létají , polaří ostošest. Dravec se chová jako člověk(a naopak). Proč by se honil za dobře létajícím hejnem a unavoval zbytečnými útoky,když se na střeše válí m. pštros nebo p. rys,jehož jedinou denní činností je nažrat se a dolétnout na střechu. Hlavně,že ho rozhodčí na výstavě posoudil jako výborného.
Každý normální živočich se strará o zachování svého druhu - nažrat se a zplodit potomstvo.
Jo a možná by jste si měli přečíst pár "závěrů" našich "ochránců přírody". jestřábi a krahujci jsou v nich u nás na vymření,krahujec je silně ohrožený a jestřáb pouze ohrožený. Uvědomte si,prosím,že tito lidé jsou placeni za tyto závěry a pokud bude v přírodě všechno OK,pak o tu práci přijdou. Takže straší a straší. Mirek

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Holubařím s 50 ks PH pro radost .A jsem taky sokolník. Dravci ,ale i jiní živočichové se nemohou prakticky ve fungující přírodě přemnožit. Je jich pouze tolik,kolik se jim nabízí potravy. My holubům sypeme do krmítek,nemusejí létat kilometry za potravou,jako divocí a pak ještě hledat vodu. Přírodní výběr přestává fungovat. Možná si ani neuvědomujete,že i mezi dravci (mezi druhy i uvnitř druhu)panuje obrovská konkurence. Z hnízda jestřába se např. dalšího roku dožije 1 mládě,ostatní neuloví a pojdou hlady nebo je něco sežere. Přemnožení strak je zpúsobené také tím,že dnes hnízdí ve městech,kde na ně nikdo nemůže. Kolem létají hejna s desítkami kusů.
Holuby mám celý rok volně a sem tam o nějakého přijdu. Holubi jsou ostražití,sledují ptáky v okolí a vylétají do výšky včas.
Hrdliček jsou tu mraky - pokud někde mizí,určitě je krahulík(díky leteckým dovednostem) nevyloví. Jen z míst,kde se objevuje často,odlétnou jinam. Stejně tak i divocí holubi ve městech. Tam,kde byli vysazeni sokoli,se stala místní populace věžáků ostražitá a hlavně ji nebylo moc vidět. Sokoli odletěli jinam a holubů bylo najednou všude plno.
Mrzí mne,že z řady plemen děláme střešní povaleče. Když si přečtu starší knihu o holubech,tak tam všichni létají , polaří ostošest. Dravec se chová jako člověk(a naopak). Proč by se honil za dobře létajícím hejnem a unavoval zbytečnými útoky,když se na střeše válí m. pštros nebo p. rys,jehož jedinou denní činností je nažrat se a dolétnout na střechu. Hlavně,že ho rozhodčí na výstavě posoudil jako výborného.
Každý normální živočich se strará o zachování svého druhu - nažrat se a zplodit potomstvo.
Jo a možná by jste si měli přečíst pár "závěrů" našich "ochránců přírody". jestřábi a krahujci jsou v nich u nás na vymření,krahujec je silně ohrožený a jestřáb pouze ohrožený. Uvědomte si,prosím,že tito lidé jsou placeni za tyto závěry a pokud bude v přírodě všechno OK,pak o tu práci přijdou. Takže straší a straší. Mirek

Cheche ,jojo je to tak Mirku, jenom aby ten dnešní rys či pštros na tu střechu vůbec vyletěl.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Cheche ,jojo je to tak Mirku, jenom aby ten dnešní rys či pštros na tu střechu vůbec vyletěl.

Hezký den pánové.

Můj bývalý kolega si před cca 20 lety pořídil Moravské pštrosy na chatku do zahrádkářské kolonie za městem. Jeden za druhým mu mizel - dravec je bral přímo ze střechy.

Následně si pořídil pošťáky, ale by-li to lenoši, kteří se drželi jenom doma a mizeli taky. Když mu zase zmizela nějaká holubička, tak se vypravil na "věžáky" ve fabrice kde hnízdili. Podařilo se mu sundat holubičku z vajíčak a spářit se svým holubem. Když měla holoubátka, tak už ji pustil navolno. Nejenom že nějakým zázrakem neulítla, ale postupně mu rozpohybovala i jeho původní holuby a teď mu vše polaří a je ostražité - i když nějaké ztráty taky občas má. Jirka T.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Hezký den pánové.

Můj bývalý kolega si před cca 20 lety pořídil Moravské pštrosy na chatku do zahrádkářské kolonie za městem. Jeden za druhým mu mizel - dravec je bral přímo ze střechy.

Následně si pořídil pošťáky, ale by-li to lenoši, kteří se drželi jenom doma a mizeli taky. Když mu zase zmizela nějaká holubička, tak se vypravil na "věžáky" ve fabrice kde hnízdili. Podařilo se mu sundat holubičku z vajíčak a spářit se svým holubem. Když měla holoubátka, tak už ji pustil navolno. Nejenom že nějakým zázrakem neulítla, ale postupně mu rozpohybovala i jeho původní holuby a teď mu vše polaří a je ostražité - i když nějaké ztráty taky občas má. Jirka T.

Jednou mi vyprávěl kamarád, že s věžáky normálně závodil, když si prohlédnete dnešního poštovního holuba třeba linie Jansen tak to fakt nemá k věžákovi daleko, a je to borec letu, pošťákáři jistě to přirovnání prominou. Pánové furt mi chybí výčet plemen dle vašeho mínění ještě dnes schopných volného chovu!!!! Pedro

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Jednou mi vyprávěl kamarád, že s věžáky normálně závodil, když si prohlédnete dnešního poštovního holuba třeba linie Jansen tak to fakt nemá k věžákovi daleko, a je to borec letu, pošťákáři jistě to přirovnání prominou. Pánové furt mi chybí výčet plemen dle vašeho mínění ještě dnes schopných volného chovu!!!! Pedro

Ve starých knížkách píši ledacos.Po staru se nedá žít. Kam sahala Praha např. 1950 ? Kam sahá dnes. Změnil se životní styl a s ním vše ostatní. S polařením je konec. Dnes by ani holubi na poli nic nenašli,jaká je technika. Bezorební secí stroje. Bezestrátova sklizen atd.A když chci holubařit tak musím zvolit plemeno mým možnostem. A hlavně které se mi líbí. A věznění ve voliérách. Jak si někdo myslí? Dnes jsou materiály co tu nikdy nebyly. Já mám holubník 6x3 m a voliěru 6,5x3m světlý vzdušný. V něm mám 12 chovných párů. Nepozoruji u nich nějaké strádání. Souhlasím ,že péče je náročnější a že jim musím dodat to co by si ve volné přírodě našli sami. Ale proto je přece chovám a trávím u nich volný čas. Uklízím 2x týdně. Beru je často do ruky. Mám je krotké,ochočené. Jejich exteriér nedovoluje,aby byli volně puštěny. To by škodná měla hostinu. Takto jsem se rozhodl já. A aby mě to kradl jestřáb a měl jen samé zklamaní ? To bych raději chodil na náměstí sypat městským holubům. PZ

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Ve starých knížkách píši ledacos.Po staru se nedá žít. Kam sahala Praha např. 1950 ? Kam sahá dnes. Změnil se životní styl a s ním vše ostatní. S polařením je konec. Dnes by ani holubi na poli nic nenašli,jaká je technika. Bezorební secí stroje. Bezestrátova sklizen atd.A když chci holubařit tak musím zvolit plemeno mým možnostem. A hlavně které se mi líbí. A věznění ve voliérách. Jak si někdo myslí? Dnes jsou materiály co tu nikdy nebyly. Já mám holubník 6x3 m a voliěru 6,5x3m světlý vzdušný. V něm mám 12 chovných párů. Nepozoruji u nich nějaké strádání. Souhlasím ,že péče je náročnější a že jim musím dodat to co by si ve volné přírodě našli sami. Ale proto je přece chovám a trávím u nich volný čas. Uklízím 2x týdně. Beru je často do ruky. Mám je krotké,ochočené. Jejich exteriér nedovoluje,aby byli volně puštěny. To by škodná měla hostinu. Takto jsem se rozhodl já. A aby mě to kradl jestřáb a měl jen samé zklamaní ? To bych raději chodil na náměstí sypat městským holubům. PZ

Tak jste se rozhodl, tak budete chovat, proč bychom vám do toho kecali. Ale nechápu tedy proč odpovídáte na můj příspěvek. Já to beru jinak, mám jiné ambice a proto o tom diskutuji. Pedro

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Tak jste se rozhodl, tak budete chovat, proč bychom vám do toho kecali. Ale nechápu tedy proč odpovídáte na můj příspěvek. Já to beru jinak, mám jiné ambice a proto o tom diskutuji. Pedro

Mirkovi
Závidím, krásny koníček. Údaje ktoré som uviedol sú zo stránok ochranárov.: krahulec –status-najmenej ohrozený, populačný trend v EÚ –mierny nárast, hniezdiacich párov do 2000, zimujúcich jedincov do 8000, jastrab veľký - status-najmenej ohrozený, populačný trend v EÚ -mierny nárast, hniezdiacich párov do 1800, zimujúcich jedincov do 5000,sokol myšiar, myšiak lesný podobne. Ak je niekoľko rokov (desaťročí) mierny nárast kedy bude dosť? A všimnite si údaje o počtoch zimujúcich jedincov a k tomu vám pridám kaňa sivá – 0 hniezdiacich párov, 5500 !!! zimujúcich jedincov. Ja len dúfam, že si zobrali k nám na zimu so sebou aj dosť potravy. Tie údaje o rozširovaní teritória až do mestských parkov (z mojho predchádzajúceho príspevku) sú tiež zo správy ochranárov. A na záver len pre porovnanie Fínsko 5 mil. obyv. – čistá prírodná krajina 70 % lesov – 80 krahulcov na 1000 km2 lesa, Slovensko 5 mil. obyv. - 40 % lesov -100 krahulcov na 1000 km.2 lesa. A to ešte tých fínskych krahulcov celú zimu krmime my. A stavím sa, že aj vo Finsku majú ochranárov. A chránia a chránia.

A k tvojmu koníčku – u nás ochranári svojimi zákonmi dohnali sokoliarov až k demonštrácii pred úradom vlády. Keby im to vyšlo, tak si bez koníčka. Takto sa získavajú sympatie ludí pre ochranu prírody.

JM

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Mirkovi
Závidím, krásny koníček. Údaje ktoré som uviedol sú zo stránok ochranárov.: krahulec –status-najmenej ohrozený, populačný trend v EÚ –mierny nárast, hniezdiacich párov do 2000, zimujúcich jedincov do 8000, jastrab veľký - status-najmenej ohrozený, populačný trend v EÚ -mierny nárast, hniezdiacich párov do 1800, zimujúcich jedincov do 5000,sokol myšiar, myšiak lesný podobne. Ak je niekoľko rokov (desaťročí) mierny nárast kedy bude dosť? A všimnite si údaje o počtoch zimujúcich jedincov a k tomu vám pridám kaňa sivá – 0 hniezdiacich párov, 5500 !!! zimujúcich jedincov. Ja len dúfam, že si zobrali k nám na zimu so sebou aj dosť potravy. Tie údaje o rozširovaní teritória až do mestských parkov (z mojho predchádzajúceho príspevku) sú tiež zo správy ochranárov. A na záver len pre porovnanie Fínsko 5 mil. obyv. – čistá prírodná krajina 70 % lesov – 80 krahulcov na 1000 km2 lesa, Slovensko 5 mil. obyv. - 40 % lesov -100 krahulcov na 1000 km.2 lesa. A to ešte tých fínskych krahulcov celú zimu krmime my. A stavím sa, že aj vo Finsku majú ochranárov. A chránia a chránia.

A k tvojmu koníčku – u nás ochranári svojimi zákonmi dohnali sokoliarov až k demonštrácii pred úradom vlády. Keby im to vyšlo, tak si bez koníčka. Takto sa získavajú sympatie ludí pre ochranu prírody.

JM

Pane JM , neozval by jste se mi na mail jjackiv@seznam.cz Děkuji J. Jackiv

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Mirkovi
Závidím, krásny koníček. Údaje ktoré som uviedol sú zo stránok ochranárov.: krahulec –status-najmenej ohrozený, populačný trend v EÚ –mierny nárast, hniezdiacich párov do 2000, zimujúcich jedincov do 8000, jastrab veľký - status-najmenej ohrozený, populačný trend v EÚ -mierny nárast, hniezdiacich párov do 1800, zimujúcich jedincov do 5000,sokol myšiar, myšiak lesný podobne. Ak je niekoľko rokov (desaťročí) mierny nárast kedy bude dosť? A všimnite si údaje o počtoch zimujúcich jedincov a k tomu vám pridám kaňa sivá – 0 hniezdiacich párov, 5500 !!! zimujúcich jedincov. Ja len dúfam, že si zobrali k nám na zimu so sebou aj dosť potravy. Tie údaje o rozširovaní teritória až do mestských parkov (z mojho predchádzajúceho príspevku) sú tiež zo správy ochranárov. A na záver len pre porovnanie Fínsko 5 mil. obyv. – čistá prírodná krajina 70 % lesov – 80 krahulcov na 1000 km2 lesa, Slovensko 5 mil. obyv. - 40 % lesov -100 krahulcov na 1000 km.2 lesa. A to ešte tých fínskych krahulcov celú zimu krmime my. A stavím sa, že aj vo Finsku majú ochranárov. A chránia a chránia.

A k tvojmu koníčku – u nás ochranári svojimi zákonmi dohnali sokoliarov až k demonštrácii pred úradom vlády. Keby im to vyšlo, tak si bez koníčka. Takto sa získavajú sympatie ludí pre ochranu prírody.

JM

V to je právě ten vtip. U nás ochranáři tvrdí,že populace klesají(díky "záchranám" tam mají práci .-) ). V EU jsou snad mnohem nezávislejší v hodnoceních. To,že máme krahujců atd. víc než třeba ve Finsku klidně může být způsobeno úživností krajiny. Nemají tolik dostupné kořisti,mortalita je pak větší. Ve Finsku asi nebude tolik holubářů s domestikovanými jedinci. Každopádně,pokud by fakt byli tak skvělí lovci,pak je uživí kolonie holubů věžáků ve městě v pohodě. Jenže ti jsou vylétaní a ostražití,laciné úlovky se nabízejí u domů a v zahradách. Finských krahujců se přilétne naprosté minimum - jako ornitofágní druh se klidně uživí doma. Ze severu také přilétají i druhy dropbného ptactva a zimují u nás(jinak by to skoro nic nebylo).
U nás je jestřáb,káně a spol. přísně chráněný a např. v sousedním Rakousku běžně povolují odstřel - skoro u našich hranic.
Jinak - moje ztráty během zimy jsou z 50 ks PH cca 5 ks vesměs holubiček, v létě nula. Dravec pozná slabšího z páru a orientuje se na něj.
Taky jsem se nikde nedozvěděl,ke kterému datu chtějí ochranáři "návrat původní krajiny". 100 , 500 nebo 10000 let nazpět??? Pokaždé tu ale byla jiná příroda a jiné druhy. Jak chtějí třeba zamezit šakalům,aby se sem v teple nezačali natahovat z Balkánu? V těch starých knížkách se např. dočtete,že plemena dnes skoro nelétající tehdy právě tehdy polařila a odolávala predačním tlakům. Mirek

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
V to je právě ten vtip. U nás ochranáři tvrdí,že populace klesají(díky "záchranám" tam mají práci .-) ). V EU jsou snad mnohem nezávislejší v hodnoceních. To,že máme krahujců atd. víc než třeba ve Finsku klidně může být způsobeno úživností krajiny. Nemají tolik dostupné kořisti,mortalita je pak větší. Ve Finsku asi nebude tolik holubářů s domestikovanými jedinci. Každopádně,pokud by fakt byli tak skvělí lovci,pak je uživí kolonie holubů věžáků ve městě v pohodě. Jenže ti jsou vylétaní a ostražití,laciné úlovky se nabízejí u domů a v zahradách. Finských krahujců se přilétne naprosté minimum - jako ornitofágní druh se klidně uživí doma. Ze severu také přilétají i druhy dropbného ptactva a zimují u nás(jinak by to skoro nic nebylo).
U nás je jestřáb,káně a spol. přísně chráněný a např. v sousedním Rakousku běžně povolují odstřel - skoro u našich hranic.
Jinak - moje ztráty během zimy jsou z 50 ks PH cca 5 ks vesměs holubiček, v létě nula. Dravec pozná slabšího z páru a orientuje se na něj.
Taky jsem se nikde nedozvěděl,ke kterému datu chtějí ochranáři "návrat původní krajiny". 100 , 500 nebo 10000 let nazpět??? Pokaždé tu ale byla jiná příroda a jiné druhy. Jak chtějí třeba zamezit šakalům,aby se sem v teple nezačali natahovat z Balkánu? V těch starých knížkách se např. dočtete,že plemena dnes skoro nelétající tehdy právě tehdy polařila a odolávala predačním tlakům. Mirek

Pánové je to pro mně již 7let výzva, vůbec bych o tom tady nediskutoval a klidně bych si vařil svoji polívčičku doma. Ale potřebuji nepříbuzné holuby. On totiž přežívá třeba jen jeden kmen a jsem zase v prdeli. Proto vás prosím o spolupráci, o ničem jiném to není. Potřebuji do budoucna něco vyměnit. A pokud naštvu nějakého volieráka tak sorry, nic nikomu nevnucuji. Když vidím že mně to jde ,tak se snažím přesvědčit i další lidi. A snažím se chování dravců pochopit a přizpůsobit se , nadávat mi nepomůže. Sokola jsem vyřešil, a věřte mi že to půjde i u jestřába. Pedro

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Pánové je to pro mně již 7let výzva, vůbec bych o tom tady nediskutoval a klidně bych si vařil svoji polívčičku doma. Ale potřebuji nepříbuzné holuby. On totiž přežívá třeba jen jeden kmen a jsem zase v prdeli. Proto vás prosím o spolupráci, o ničem jiném to není. Potřebuji do budoucna něco vyměnit. A pokud naštvu nějakého volieráka tak sorry, nic nikomu nevnucuji. Když vidím že mně to jde ,tak se snažím přesvědčit i další lidi. A snažím se chování dravců pochopit a přizpůsobit se , nadávat mi nepomůže. Sokola jsem vyřešil, a věřte mi že to půjde i u jestřába. Pedro

Tak nevím, po zahradě se potuluje malá skupinka kosů. Máme tady vzrostlý hloh, kde je jedině něco k snědku (plody), něco je u slepic. Od minulého týdne je tam za plotem kolečko peří z kosa. Jinak nic. Mezi holuby klídek. Klepu na dřevo samozřejmě. Stopy po kuně byly jen ty s tou třískou na dvířkách minulý víkend. Vyčkávám. Doufám, že až budu holuby poprvé pouštět spárované na jaře, že bude klid. Ale březen bývá nejkritičtější období. Ještě tu není ptactvo a hlad vrcholí. Je-li bez sněhu, holubi se prolétají i dále od domu a prostě na sebe ze samé radosti upozorňují. Kuny začínají mít mladé.
Juraj Kafka

Pane, vy vydíte? Já vidím.....