Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.21.41
Dobrý den, někde jsem četl, že při křížení těchto dvou barev se dá podle barvy holoubat poznat už brzy jejich pohlaví. Mám červenopásového holuba x černou holubici - mají červenokapraté holoubě. Může mi někdo znalý genetiky barev poradit?
Děkuji, Radek
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.46.80
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Dobrý den, někde jsem četl, že při křížení těchto dvou barev se dá podle barvy holoubat poznat už brzy jejich pohlaví. Mám červenopásového holuba x černou holubici - mají červenokapraté holoubě. Může mi někdo znalý genetiky barev poradit?
Děkuji, Radek
Dobrý den, kombinace červenopruhý holub x černá holubice není zrovna případ dědičnosti křížem, ale opačně by to fungovalo na 99 procent. Takže z tohoto spojení získáte všechna holoubata popelavě červená nebo popelavě červeně kapratá. Pokud červenopruhý samec má po těle černé pigmentové skvrnky tzv. pepření, je štěpitelný na černou a můžete díky tomu získat 1/4 holoubat černých nebo modrých - to zase záleží na tom, jestli samice je homozygotní v SS a nebo heterozygotní Ss. Černá a nebo modrá holoubata pak budou vždy holubičky.
S chovatelským pozdravem Juraj Kafka
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.21.41
Děkuji za odpověď. Jak jste myslel, že opačně by to fungovalo na 99%, prosím? Když už otravuji s těmi barvami, mám malý chov bílých PH -pokud budu chtít použít vynikajícího jedince na přilití krve, jaké by měl být barvy abych úplně neztratil původní bílou?
Radek
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.46.80
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Děkuji za odpověď. Jak jste myslel, že opačně by to fungovalo na 99%, prosím? Když už otravuji s těmi barvami, mám malý chov bílých PH -pokud budu chtít použít vynikajícího jedince na přilití krve, jaké by měl být barvy abych úplně neztratil původní bílou?
Radek
Tam na tom moc nezáleží. Možné je, že recesívní bílý x barevný holub = barevný holub, nebo strak. Použitím těchto potomků zpět na bílé by už mohlo hodit i bílé holoubě, ale to je pouze hrubý odhad.
Juraj Kafka
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.47.79
Příteli,někdy mám pocit,že té genetice díky Vašim příspěvkům začínám trochu rozumět,ale nejde mě do hlavy kolik potomků musí mít holubí pár,aby došlo k naplnění genetické předpovědi.Příkladmo, králice má třeba osm mláďat z toho dle předpokladu tři černá,tři bílá a dvě strakatá.Naproti tomu mají holubi maximálně dvě holoubata,to znaména,že předpoklad např.bezpruhosti nastane až v následných odchovech téhož páru?
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.46.80
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Příteli,někdy mám pocit,že té genetice díky Vašim příspěvkům začínám trochu rozumět,ale nejde mě do hlavy kolik potomků musí mít holubí pár,aby došlo k naplnění genetické předpovědi.Příkladmo, králice má třeba osm mláďat z toho dle předpokladu tři černá,tři bílá a dvě strakatá.Naproti tomu mají holubi maximálně dvě holoubata,to znaména,že předpoklad např.bezpruhosti nastane až v následných odchovech téhož páru?
Ano, přesně tak. Holub to dožene počtem hnízdění. Pravdou je, že čím větší počet potomků, tím přesnější štěpné poměry. Takže pokud necháte pár spolu osum let, a sledujete za tu dobu celý počet získaných potomků, bude to vycházet přesněji, než když je to třeba jen pět hnízdění za rok a potom pár přepáříte. Za ideál pro přesné spočtení se bere minimálně 70 potomků.
Ale protože to bychom asi dále nepostoupili, musíme se spokojit i třeba s těmi třemi hnízdy(méně plodná plemena) za rok. A štěpný poměr odhadnout. Prostě laicky řečeno - pokud je něco dominantního, zpravidla to v hnízdě najdete spíš a nebo víckrát než pokud je něco recesívního.
To že se mi zrovna v hnízdě francouzů objevily obě recesívně žlutá holoubata, může znamenat, že v příštích hnízdech už žádná další žlutá nebudou. Prostě s pětadvaceti procentní pravděpodobností se potkalo vajíčko nesoucí malé e se spermií nesoucí taky malé e a jejich splynutím vznikla zygota ee. A povedlo se to i druhému vajíčku, které holubice snesla. Příští vajíčko může nést v sobě E a tím je jasno, že z toho nebude rec. žluté holoubě a nebo přestože bude nést opět e, potká spermii s E a taky z toho nebude recesívně žluté holoubě.
Eště to podám jinak, dávejte pozor, představte si, že vaječník heterozygotní holubice štěpitelné na rec. červenou tedy Ee produkuje za její celý život dvojí vajíčka, zpravidla ve stejných počtech pro obě možnosti, tj 50% E a 50% e. Vaječník tvoří hrozen tvořících se vajíček, kde vajíčka E nejsou červená a vajíčka e červená jsou, to dozraje a libovolně padá po dvojicích do vejcovodu takže se může stát, že ve vejcovodu jsou vždy dvě vajíčka čekající na spermie. Jedno vajíčko rec. červené(e) a druhé jiné barvy (E). No a holub heterozygot štěpící na rec. červenou tedy Ee produkuje miliony spermií a půl milionu spermií je E a druhá půlka je e, a teď se páří a vpraví do kloaky holubice směs těchto červeno-nečervených spermií. A tyto různé spermie spěchají k vajíčkům. No ted už je to o tom, kdo je první, jak známo a například vajíčko červené e potká spermie mající taky e, buňky nesoucí jednu sádku chromozomů splynou v nového jedince - zygotu, která má již dvojí sádku chromozomů tak jako každý živý exemplář holuba tedy v tomto případě ee a je to recesívní homozygot - v tomto případě červený, čistokrevný, v daném znaku na nic neštěpící. Druhé vajíčko E potká spermie taky E a je z toho EE. Tedy nečervený holub, který je dominantně homozygotní, čistý neštěpí v éčkách, takže je na barvu čistokrevný. No ale pak jsou tady ty 50% procentní možnosti, že vajíčko e potká spermie E a vajíčko E potká spermie e a jsou z toho rovnocení heterozygoti Ee kteří jsou, protože E je alela dominantní, jsou né červení. Promiňte mi mé né zrovna české výrazivo, ale jak mám jednoduše odlišit červeného jedince od jinak zbarveného - nečervení jedinci mohou být jakkoli zbarvení jen ne červeně. Černí, modří, hnědí atd. Ale to nás nemusí zajímat, když řešíme jen alelu e. Tak proto výraz "nečervená".
V případě bílých a barevných holubů se ovšem výsledky mohou rozcházet díky různým podílům strakatosti. Ať už se jedná o bělokosost, či jen jednu letku bílou, pštrosí, či anglickou kresbu nebo bílého holuba s barevnou skvrnkou na kostřeci a pod.
Juraj Kafka
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.46.80
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Děkuji za odpověď. Jak jste myslel, že opačně by to fungovalo na 99%, prosím? Když už otravuji s těmi barvami, mám malý chov bílých PH -pokud budu chtít použít vynikajícího jedince na přilití krve, jaké by měl být barvy abych úplně neztratil původní bílou?
Radek
A pardon přehlédl sem Vaši první otázku, odpověď naleznete zde:
https://www.ifauna.cz/holubi/forum/r/detail/706707/punetovy-ctverce-pro-pedra-i-pro-ostatni
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.47.79
Příteli též děkuji za odpověď a začínám chápat,že jsem mnohdy zbytečně přepařoval v dobré víře nemít každoročně stejná holoubata (vizuelně).,od stejného páru.Ovšem nyní mám v hlavě další otázku,je selekce v chovu,podle exteriéru (vady,které zrakově vnímáme) správná ?Jde o to,že v případě kvalitních rodičů lze očekávat výborný genetický základ,jež není vidět. Zjednodušeně řečeno,výletek má vadu,ale pochází z kvalitních rodičů.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.46.80
Řeknu to takhle budu tím citovat kamaráda pštrosaře Edu Prexla, že "šampion nedává šampiony". "Důležité jsou chovnostní znaky". Tedy to co holub umí předávat dál a ne jak sám vypadá.
Populaci určitého plemene a rázu tvoří jedinci průměrní - těch je nejvíc, ale taky podprůměrní a nadprůměrní. Všichni jsou pro tu danou populaci důležití. Ale my děláme selekci a vše podprůměrné vyřadíme. Necháme raději jedince nadprůměrné a tím posuneme hranici kritérií. I ti nadprůměrní jedinci totiž produkují svoji laťku, kde zase jsou podprůměrní průměrní a nadprůměrní jedinci, ale ti podprůměrní mohou být celkově lepší než ti podprůměrní předtím. To je metoda plemenitby, kdy provádíte negativní výběr ale i pozitivní. Do dalšího chovu necháváte ty nejlepší, nadprůměrné. Průměrné jedince prodáte. Pokud je takto veden chov několik sezon, ten kdo si ty průměrné holuby koupí, až tak neprohloupí. Protože mu dají i nějaké nadprůměrné jedince kromě průměrných a podprůměrných. Blbý je pokud je ten člověk netrpělivý a hned po první líhni, kdy nejsou holoubata nic moc(podprůměrná), zklamán pár roztrhne, v horším případě vyřadí úplně. Proto platí známé: nachovat víc ať je z čeho vybírat. Koupí-li si šampiony, je často výledkem potomků zklamán, protože vše inklinuje k průměrnosti a proto se častěji vylíhnou průměrní jedinci. Blbý je když šampionka nenese anebo šampion pro samou drezůru ani neví co je holubice. Úmyslně přeháním.
Takže každý koupený holub je otazníkem, musí se nejdřív otestovat co umí předávat. Jestli je někdo takový borec, že to ví už pohledem na holuba v kleci, budiž. Nevím. Ale kombinovaním různých znaků vzniká vždy originál, který se v tom a tom podobá otci a v tom a tom podobá matce případně prarodičům, ale jako celek je originál. Pokud měl slušné předky a sám zrovna nevypadá na 1 A, může přinést slušné věci. Stejně jako měl-li vadné předky, objeví se vady. Úroveň chovu je neustálá sinusoida jednou jsi dole jednou nahoře a je to tím, že průměrní dávají šampióny a šampióni zase průměrné. Jedou sledujeme toto podruhé ono a potřetí nám něco zas uteče, takže furt je co vylepšovat, a o tom to je. Doufám, že jsem to moc nezamotal.
Juraj Kafka
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.159.147
Prosím o radu mám holuba modrého sedlatého a holubici červenou plnobarevnou,měli by z toho být i holoubata černé bělohroté.Jsou to PKR.Nebo co by z toho mělo být.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.0.70
Zdravím všechny spisovatele. Do chovu bílých pošťáků můžete použít cokoliv barevného a už v první generaci můžete mít krásné bílé odchovy, genetika negenetika. Co se týče té kvality..... základní pravidlo je nedávat holuby se stejnými vadami k sobě, přednosti jednoho by měly vyrovnávat nedostatky druhého, co se týče šampionů.... je pravda, že šampioni dávají šampiony, ale musíte vědět s kým je zapářit! Proto pracujeme nejenom se šampiony, ale také s různými pracovními holuby. A nakonec, i když to nikdo nepřipouští, po deseti a více letech chovu je většina kvalitních chovů do určité míry příbuzná, zpravidla vystavená na jednom, dvou párech, které dávají nejlepší odchovy. Do určité míry je příbuznost žádoucí, aby se utužily vynikající znaky. Časem je potřeba ale přidat cizí krev nebo celou linii. AHOJ