Pro milovníky predátorů

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
jj presne tak a my jim to muzem rikat porad akorat nejaci chytraci to furt nechapou ze dravcu j nadbytek a skodi tak rovnovaze.

Jsem rád, že mě berete za chytráka. Podle mě dravci přemnoženi nejsou, jsou v naprosté rovnováze s přírodou a to, že chybí drobní pěvci či koroptve je především zásluhou nás lidí, nikoliv dravců. Jarda Pokorný

Pane pokorny musim vas ujistit ze dravci na stavu zpevneho ptactva bazantu koroptvi a zajicu naji vetsi vliv nez clovek. Martin Kajnar

Pro p. Pokorného. Jak léta běžela, vždy se pronásledoval dravec např. jestřáb, liška v okolí lidsých příbytků a dokonce i v lese. Každý hajný věděl, kolik kterých predátorů uživý jeden hektar honitby (lesa, polí..), aby byla rovnovha a tím i drobní pěvci, drobná zvěř atd. To byla ta správná ochrana přírody. V tu dobu byl skutečně např. jestřáb, jestřábem lesním a bylo jej možné pozorovat v lesích a to dost obtížně, neboť byl plachý a to platilo i v době rozooraných mezí a začínajících monokultur. A i přesto se predátorům dařilo přežívat a slušně množit, takže se muselo přistupovat i k odstřelům. Po nástupu tkzv. ochránců přírody, kteří a to nemyslím ty neplacené nadšence, kteří podlehli nesmyslným argumentacím, se stali spíše škodnou. Je to velmi podobné, jako s akcí zelená úsporám. Z prostředků, které by měly sloužit ke zlepšení životního prostředí, je dobře živena armáda úředníků, kteří pochopitelně nikam nepospíchají a spíše vymýšlejí, jak něco přibrzdit, jen aby je někdo nezrušil...Beran J.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Pane pokorny musim vas ujistit ze dravci na stavu zpevneho ptactva bazantu koroptvi a zajicu naji vetsi vliv nez clovek. Martin Kajnar

Trošku už mě to brečení o nadbytku dravců začíná nasírat! Dravec se prostě přemnožit fakt nemůže. Denně mám u lesovny jestřába i krahujce, každý rok je v okolí několik hnízd sokola. Pokud bych jako pako furt brečel že mi berou holuby, co by mi to pomohlo. Ujišťuji vás všechny, že pokud nebudete aspoň trošičku ctít zákonitosti přírody, budete volně pouštět přešlechtěné holuby, pro dravce jsou tito jelimánci signálem že jde o nemocné jedince a zaměří se na ně a zlikviduje vám celý chov, nechovají se totiž normálně.Už jsem to tady na fóru několikrát opakoval, vyšlechtěte si plemeno a jedince co tlak dravců ustojí a přestaňte podsouvat orlu mořskému škody na drobné zvěři a holubech. Možná by si smlsnul na vyhynulém blbounu nejapném, kteréhož mi těmito trapnými diskuzemi připomínáte. Pedro

Čau Pedro, jak vidíš, tak když něčemu nerozumím, tak do toho nekecám, ale jak to, když jsme jako kluci viděli dravce, tak jsme koukali, jak utržení - zatím co teď to sedí na každém sloupu a po zahradě konají letecké dni? Kde se stala chyba, nebo je to tak dobře?? Beda

Přátelé , mně zaujala ta teorie o posunu predátorů od lidských příbytků.Vzpomínam jak jsem je hnal z Kačerova na Háje později na Šeberov.Rozkoš,Průnonice,Jesenice za Říčany na Benešov.Ty hodně odehnáné pravděpodobně pozoruje přítel Beda na zahradě,tak je nežeńte zpět na Prahu.Dík.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Čau Pedro, jak vidíš, tak když něčemu nerozumím, tak do toho nekecám, ale jak to, když jsme jako kluci viděli dravce, tak jsme koukali, jak utržení - zatím co teď to sedí na každém sloupu a po zahradě konají letecké dni? Kde se stala chyba, nebo je to tak dobře?? Beda

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Pane pokorny musim vas ujistit ze dravci na stavu zpevneho ptactva bazantu koroptvi a zajicu naji vetsi vliv nez clovek. Martin Kajnar

Pane kajnare, musím Vás ujistit, že já mám názor naprosto opačný než Vy, ale ten Váš Vám neberu. Žiju na vesnici už 50 let a v mládí jsem se taky snažil lovit jestřáby. Vždycky přijde další. A já dnes beru jestřába a krahujce spolu například se stehlíkem jako nejkrásnější ptáky na světě. Člověk prostě je součástí přírody a měl by se přizpůsobovat tomu jestřábovi a své holuby si chránit. Mám nelétavé plemeno, tak mám volieru. Když mám nějaké přebytky holubů např. s nepřípustnou vadou, tak ho odnesu za vesnici do pastvin a dravec si ho tam odloví. I ten dravec jde cestou nejsnadnější. Zatímco my jedeme radši nakoupit hnusný, ale laciný jídlo do supermarketu, než abysme jeli pro kvalitu a zároveň podpořili údržbu krajiny u českého statkáře nebo rolníka. Tak i ten dravec má jednodušší lovit u nás na dvoře. Ještě něco. Teď v zimě k nám za okno na krmítko létá minimálně 10 druhů ptáčků a vnučky už většinou poznají o jakého jde. Takže je to otázka pohledu dnešního člověka. Vidí to, co chce vidět. Omlouvám se za svůj názor chovatelům vysokoletců, tiplerů, atd. Jejich práci obdivuji stejně jako ty dravce. Ještě víc se omlouvám Bedovi, sleduji jeho marný boj s predátory a držím mu palce, je to silnej chlap.
Jarda Pokorný

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Pane kajnare, musím Vás ujistit, že já mám názor naprosto opačný než Vy, ale ten Váš Vám neberu. Žiju na vesnici už 50 let a v mládí jsem se taky snažil lovit jestřáby. Vždycky přijde další. A já dnes beru jestřába a krahujce spolu například se stehlíkem jako nejkrásnější ptáky na světě. Člověk prostě je součástí přírody a měl by se přizpůsobovat tomu jestřábovi a své holuby si chránit. Mám nelétavé plemeno, tak mám volieru. Když mám nějaké přebytky holubů např. s nepřípustnou vadou, tak ho odnesu za vesnici do pastvin a dravec si ho tam odloví. I ten dravec jde cestou nejsnadnější. Zatímco my jedeme radši nakoupit hnusný, ale laciný jídlo do supermarketu, než abysme jeli pro kvalitu a zároveň podpořili údržbu krajiny u českého statkáře nebo rolníka. Tak i ten dravec má jednodušší lovit u nás na dvoře. Ještě něco. Teď v zimě k nám za okno na krmítko létá minimálně 10 druhů ptáčků a vnučky už většinou poznají o jakého jde. Takže je to otázka pohledu dnešního člověka. Vidí to, co chce vidět. Omlouvám se za svůj názor chovatelům vysokoletců, tiplerů, atd. Jejich práci obdivuji stejně jako ty dravce. Ještě víc se omlouvám Bedovi, sleduji jeho marný boj s predátory a držím mu palce, je to silnej chlap.
Jarda Pokorný

Zdravim pane pokorny, ano je to jak rikate vy s tema nazorama 100 lidi 100chuti 100 nazoru a to si nekteri neuvedomujou proste to tak je bylo a bude s pozdravem Martin Kajnar.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Zdravim pane pokorny, ano je to jak rikate vy s tema nazorama 100 lidi 100chuti 100 nazoru a to si nekteri neuvedomujou proste to tak je bylo a bude s pozdravem Martin Kajnar.

Díky za rozumný a klidný názor. Mějte se, Jarda Pokorný

No sláva, konečně někdo kdo tomu rozumí a ví o čem mluví, tak tedy přestaňme už konečně chovat přešlechtěné mrzáky, utraťme všechny kotrláky, ti létají opravdu špatně, na těch dravec okamžitě pozná, že jsou nemocní, utraťme staváky, vlastně, proč to rozepisovat, utraťme všechny holuby se zvláštním letem, zahoďme práci předchozích generací a vraťme se k holubu skalnímu, toto je rada nejen pro chovatele rejdičů, ale pro chovatele všech létavých plemen, ať už čejek, hýlů, skřivanů, káníků atd. tito holubi zase mají nepřirozenou barvu. Děkujeme za radu. Možná by jste mohl poradit i chovatelům ovcí, kteří si stěžují na vlky, ať utratí ty jejich přešlechtěné chudáky a dají se znovu do chovu muflonů a divokých koz. No a ještě rada pro chovatele drůbeže. Chodí k vám liška? Kuna? Nebo dokonce někteří dravci vypuštění ochranáři na svobodu? Jako mýval, sobol a jiní, opatřete si kura bankivského a kachnu březňačku ti jsou přírodní a dokáží dravcům uniknout. Děkujeme za radu, jo jo, dobrá rada nad zlato.
Neubauer

Předchozí příspěvek je samozřejmě pro Pedra.
Neubauer

Přečtěte si ten článek na novinkách.cz pořádně, neni tam nic o přemnožení dravých ptáků.

Pokud jste slušný člověk, a chcete dodržovat zákony, nic jiného než přispůsobit se vám nezbývá. Chovám holuby na volno ale vím že hlavou zeď neprorazím. Chci ale holubařit tak chovám plemeno odpovídající prostředí. Přítel Frank mi kdysi napsal : " Se sokolem za humny zapomeň na tipplera". A to já respektuji. Obrácená strana mince je ale snaha zavírat kdysi létající plemena do voliér, vymlouvat se na dravce, a sledovat jen jediný , ve voliéře rychleji dosažitelný cíl, a to totální orientaci na výstavní úspěch. A to je podle mého likvidace chovatelského úsilí našich předků. Predátoři byli i tehdy, od starých holubářů jsem slýchal, že střelili jestřába a za týden tam byl další. Pedro

P.S. Nikdy jsem nikomu neradil aby se lidstvo vrátilo zpátky na stromy.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Přečtěte si ten článek na novinkách.cz pořádně, neni tam nic o přemnožení dravých ptáků.

další ochrance

Pro Pedra. Souhlasím s vámi, že zavírat ,dříve dobře létající plemena, do voliér a udělat z nich pouze výstavní exempláře je špatně. Ale právě pro přemnožené dravce, se u mnohých musí volit kompromis, omezené prolety, pod dohledem chovatele. Sám jsem musel přejít na tento způsob, i když nerad, neboť dravci nemají potřebu být ve střehu u lidských obydlí a tomu se velmi rychle přizpůsobili. V této diskusi jsem popsal své více jak 50 leté zkušenosti z podhůří Krkonoš, kam jistě jestřáb vždy patřil, ale byl skutečně ptákem lesním a ne "vesnickým", či dokonce městským. A to nemluvím o Polabí, kde před třeba 30 léty byl velkou raritou. Tam co bydlí Pedro, t.j. v lesovně na samotě u lesa a v horách, tam jistě musí počítat s vlivy predátorů, naprosto objektivně. Mě to ochranářství, tedy to, co je povýšeno na úřad a zabývá se váce, či méně samo sebou, připadá tak jako bych měl 5 krav a pozemek na jejich obživu o velikosti 50 a, kde jsou za ohradníkem. Co se stane, když spasou trávu, dostanou hlad? Ohradník, neohradník, přejdou na sousedovu louku. A to je i s těmi diskutovanými predátory. Pokud jich je tolik, že se v přírodě nemohou uživit, pak se živí u sousedů, jako ty krávy. A proto, podle mého názoru, je nutné nejdříve chránit jejich potravu-drobnou zvěř, zpěvné ptactvo a podle toho regulovat jejich počet. A ono se to děje přesně obráceně a ještě se tomu říká ochrana přírody a nás chovatele, se snaží přesvědčit, že je to tak dobře. A vrátím se opět k těm kravám. Jak majitel těch krav přesvědčí souseda, že prostě krávy měly hlad a tak si šli pro potravu k němu? Určitě každý může mít svůj názor a své zkušenosti. Nikomu nechci nic vnucovat, ale je potřeba se zamýšlet a používat zdravý selský rozum. Beran J.

p. Beran má rozumný názor- ochrana přirozené kořisti, ale myslím, že v této době je už pozdě,ubývání přirozeného krytu(drobné ptactvo), nárůst populace div.prasat,nezanedbatelný počet zvěře zahyne pod koly aut, hlavní problém zemědělství, kukuřice řepka šmakuje prasatum , pro bažanta zajíce likvidační a srnčí má po řepce akorát sra.čku.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Pokud jste slušný člověk, a chcete dodržovat zákony, nic jiného než přispůsobit se vám nezbývá. Chovám holuby na volno ale vím že hlavou zeď neprorazím. Chci ale holubařit tak chovám plemeno odpovídající prostředí. Přítel Frank mi kdysi napsal : " Se sokolem za humny zapomeň na tipplera". A to já respektuji. Obrácená strana mince je ale snaha zavírat kdysi létající plemena do voliér, vymlouvat se na dravce, a sledovat jen jediný , ve voliéře rychleji dosažitelný cíl, a to totální orientaci na výstavní úspěch. A to je podle mého likvidace chovatelského úsilí našich předků. Predátoři byli i tehdy, od starých holubářů jsem slýchal, že střelili jestřába a za týden tam byl další. Pedro

P.S. Nikdy jsem nikomu neradil aby se lidstvo vrátilo zpátky na stromy.

Vy třeba bydlíte v lese, nebo u lesa, to chápu, tam se nějaký predátor vyskytovat musí, tam by jsem rejdiče také nechoval, ale u nás je les poměrně daleko , krahujec hnízdí přímo v obci a jestřáb si chodí do vesnice jen zalovit, protože v přírodě prostě nemá co, známý choval barevnohlávky a že ti uměli létat, přesto je chytal, nic jiného mu nezbývá. Jeden můj známý, myslivec mi říkal, jeden den vypustili 200 bažantů a druhý den střelili 10 kusů, a nacházeli na každém kroku spoustu koleček z peří, vše ulovili ať už pozemní, nebo létající predátoři. Jistě je možné namítnout, že bažanti byli odchováni ve voliéře a samozřejmě po vypuštění se nedokázali orientovat v přírodě, ale stejně, vezměte si, kolik těch predátorů muselo být, když je dokázali až takto redukovat za nějakých 30 hodin. A ještě k tomu dodržování zákonů, ne každý zákon, musí být nutně dobrý, záleží na tom, kdo a za jakým účelem ho prosadil, kdo a u koho loboval a v čí zájmu byl odhlasován, myslím, že v dnešní době si už málokdo myslí, že zákony vznikají ve prospěch celku, vždy je nutno se ptát, komu ku prospěchu.
Neubauer

28. 10.2010 jsem byl na hřbitově.Bylo tam 12 koroptví o vánocích už jen 7.Před týdnem už jen 4. Pokorný,je to vinen člověk? Co škodí patří za mříže.Benda.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Vy třeba bydlíte v lese, nebo u lesa, to chápu, tam se nějaký predátor vyskytovat musí, tam by jsem rejdiče také nechoval, ale u nás je les poměrně daleko , krahujec hnízdí přímo v obci a jestřáb si chodí do vesnice jen zalovit, protože v přírodě prostě nemá co, známý choval barevnohlávky a že ti uměli létat, přesto je chytal, nic jiného mu nezbývá. Jeden můj známý, myslivec mi říkal, jeden den vypustili 200 bažantů a druhý den střelili 10 kusů, a nacházeli na každém kroku spoustu koleček z peří, vše ulovili ať už pozemní, nebo létající predátoři. Jistě je možné namítnout, že bažanti byli odchováni ve voliéře a samozřejmě po vypuštění se nedokázali orientovat v přírodě, ale stejně, vezměte si, kolik těch predátorů muselo být, když je dokázali až takto redukovat za nějakých 30 hodin. A ještě k tomu dodržování zákonů, ne každý zákon, musí být nutně dobrý, záleží na tom, kdo a za jakým účelem ho prosadil, kdo a u koho loboval a v čí zájmu byl odhlasován, myslím, že v dnešní době si už málokdo myslí, že zákony vznikají ve prospěch celku, vždy je nutno se ptát, komu ku prospěchu.
Neubauer

No dá se říct že jako lesníka zabývající se myslivostí profesionálně mi těžko kdo o myslivosti cokoliv nabulíkuje. Na netu i v tisku jsou obě strany zmítány různými tendencemi a polopravdami dle blbosti novinářů a různých tiskových mluvčích. Vždy jsou to polopravdy, je zbytečné se tím zabývat. Zákony se tvoří přesně tak jako popisujete, to je fakt. Nic mi ale nezabránilo vychovat si celkem odolný chov holubů, neléčím ,nevakcinuji pravda ani nevystavuji-protože to bych musel očkovat a mám holuby pro radost a co nezbaští dravci, zbaštím já a ještě něco do chovu zbude. Tak to vaše brečení je mi k smíchu, určitě nechováte holuby v tak extrémních podmínkách. Myslím že většina holubářů se nechce přispůsobit, chce mít krásné holuby dnes již i různých exotických plemen, úspěchy na výstavách a kruh se uzavírá a řešení je v nedohlednu. Možná že krok zpátky by byl vlastně kilometr dopředu. Pedro

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
No dá se říct že jako lesníka zabývající se myslivostí profesionálně mi těžko kdo o myslivosti cokoliv nabulíkuje. Na netu i v tisku jsou obě strany zmítány různými tendencemi a polopravdami dle blbosti novinářů a různých tiskových mluvčích. Vždy jsou to polopravdy, je zbytečné se tím zabývat. Zákony se tvoří přesně tak jako popisujete, to je fakt. Nic mi ale nezabránilo vychovat si celkem odolný chov holubů, neléčím ,nevakcinuji pravda ani nevystavuji-protože to bych musel očkovat a mám holuby pro radost a co nezbaští dravci, zbaštím já a ještě něco do chovu zbude. Tak to vaše brečení je mi k smíchu, určitě nechováte holuby v tak extrémních podmínkách. Myslím že většina holubářů se nechce přispůsobit, chce mít krásné holuby dnes již i různých exotických plemen, úspěchy na výstavách a kruh se uzavírá a řešení je v nedohlednu. Možná že krok zpátky by byl vlastně kilometr dopředu. Pedro

Chápu, Váš rozdílný názor pramení z rozdílného vztahu k holubům, nechci hodnotit, zda lepšího nebo horšího, prostě jiného, to Vám nijak nevyčítám, to pouze konstatuji. Pokud by jste se snažil holuby šlechtit a nemohl je držet ve voliéře ( rejdiči), dravec by Vám sebral holuba, s kterým počítáte do chovu, Váš názor by se jistě změnil. a jen díky generacím holubářů, kteří šlechtili a chránili holuby před dravci, můžete mít plemeno které máte, v opačném případě by jste choval holuba skalního.
Neubauer

Každé plemeno holubů je velkým uměleckým dílem, které tvořili generace umělců holubářů, je to jako obraz, který nenamaloval jeden umělec, ale byl malován nejméně 4000 let a každá generace umělců udělala jeden tah štětcem, za 4000 let vznikl krásný obraz, který budou další generace stále malovat a dotvářet do krásy. Je to jako staré obrazy dávno mrtvých malířů, také je chráníme proti predátorům (molům, roztočům) a nikdo se nehádá, že tito predátoři také mají právo na život, ano všechna zvířata včetně hmyzu přece mají právo žít, ale umělecká díla musíme před nimi chránit. Pokud by jsme to nedělali, a nechránili, to co generace pře námi šlechtili, byl by holub skalní, což by zase taková katastrofa pro lidstvo nebyla, ale také by jsme měli kura bankivského se snáškou 15 vajec za rok, muflona bez vlny, pratura s dojivostí takovou, že by stačila jen pro jeho mládě, divoké prase, kde výkrm do 100 kg. by trval více než rok, pšenici jednozrnku a její jedno jediné zrnko v klasu, kukuřici tak drobnou jako jsou semena plané trávy, rajská jablíčka velikosti lesních jahod, jablka jako třešně, brambory ve velikosti buráků, to všechno a mnohé další, naši předkové šlechtili, chránili před predátory a mi dnes díky nim můžeme využívat.
Neubauer

Přátelé, člověk si podmanil přírodu a začal z ní těžit.
Z počátku jen sem tam odebral přebytek ( maso , rostliny) , později se rozrostl a chtěl těch přebytků získat víc. Pak už přebytka nestačily,počty začaly mizet a on se je snažil zvyšovat chovem - domácí zvířata + pomoc divokým( přikrmování zvěře , odchov a vypouštění jednců -třeba kachny a bažanti). Něco za něco. Zvířata sice dávala více masa,mléka,...,ale začala být pomalejší a snáze podléhala chorobám. Takže začal hubit ty,kteří se s ním o to chtěli dělit( mikroby i predátory, škůdce).
Kde se chcete zastavit ? Na kytce,která chcípne bez umělé výživy,na bažantech,kteří bez krmení v zimě pojdou - neumějí už přežít. Na holubech,kteří jsou sice krásní s nečekanými rychle vyšlechtěnými vlastnostmi(příroda šlechtí tisíce let , člověku stačí let pár i za cenu příbuzenské plemenitby),leč nekrmících mladé,nelétajících,bez dodané potravy umírajících?
Dnešní výživa a péče je už doslova chemie.
Dravce nikdo nešlechtil,takže berou to nejsnazší,co najdou. Jako člověk , taky cestou nejmenší námahy.
Proč asi nevyhynou holubi věžáci ? Nejsou vyhubitelní a jejich počty by bez zásahu člověka stále rostly .
Protože jsou životaschopní! Mirek

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Pro Pedra. Souhlasím s vámi, že zavírat ,dříve dobře létající plemena, do voliér a udělat z nich pouze výstavní exempláře je špatně. Ale právě pro přemnožené dravce, se u mnohých musí volit kompromis, omezené prolety, pod dohledem chovatele. Sám jsem musel přejít na tento způsob, i když nerad, neboť dravci nemají potřebu být ve střehu u lidských obydlí a tomu se velmi rychle přizpůsobili. V této diskusi jsem popsal své více jak 50 leté zkušenosti z podhůří Krkonoš, kam jistě jestřáb vždy patřil, ale byl skutečně ptákem lesním a ne "vesnickým", či dokonce městským. A to nemluvím o Polabí, kde před třeba 30 léty byl velkou raritou. Tam co bydlí Pedro, t.j. v lesovně na samotě u lesa a v horách, tam jistě musí počítat s vlivy predátorů, naprosto objektivně. Mě to ochranářství, tedy to, co je povýšeno na úřad a zabývá se váce, či méně samo sebou, připadá tak jako bych měl 5 krav a pozemek na jejich obživu o velikosti 50 a, kde jsou za ohradníkem. Co se stane, když spasou trávu, dostanou hlad? Ohradník, neohradník, přejdou na sousedovu louku. A to je i s těmi diskutovanými predátory. Pokud jich je tolik, že se v přírodě nemohou uživit, pak se živí u sousedů, jako ty krávy. A proto, podle mého názoru, je nutné nejdříve chránit jejich potravu-drobnou zvěř, zpěvné ptactvo a podle toho regulovat jejich počet. A ono se to děje přesně obráceně a ještě se tomu říká ochrana přírody a nás chovatele, se snaží přesvědčit, že je to tak dobře. A vrátím se opět k těm kravám. Jak majitel těch krav přesvědčí souseda, že prostě krávy měly hlad a tak si šli pro potravu k němu? Určitě každý může mít svůj názor a své zkušenosti. Nikomu nechci nic vnucovat, ale je potřeba se zamýšlet a používat zdravý selský rozum. Beran J.

Příteli Berane, Váš příměr svobodných dravců ke kravám v zajetí a chodících k sousedovi, asi není vhodný. Když vaše krávy dostanou hlad, tak je to váš problém a neměl jste si je pořizovat. U souseda nemají co dělat. Vaše svoboda totiž končí tam, kde začíná svoboda toho souseda. Svá zvířata si musíme ohlídat. Ten jestřáb je svůj, svobodný a buďme rádi, že máme ve volné přírodě ještě stále dost druhů zvěře. Žrát musí, aby přežili. Neznají hranice pozemků, krajů ani států. A je jich jenom tolik, kolik jich přežije. Někdy bohužel i díky našim holubům. Když mi holuba sebere jestřáb, je to moje chyba. Když mi ho sebere sousedův pes u souseda na dvoře, je to moje chyba. Když mi ho sebere sousedův pes u mě, je to chyba souseda. Jak správně píšete, každý může mít svůj názor. Jarda Pokorný

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Přátelé, člověk si podmanil přírodu a začal z ní těžit.
Z počátku jen sem tam odebral přebytek ( maso , rostliny) , později se rozrostl a chtěl těch přebytků získat víc. Pak už přebytka nestačily,počty začaly mizet a on se je snažil zvyšovat chovem - domácí zvířata + pomoc divokým( přikrmování zvěře , odchov a vypouštění jednců -třeba kachny a bažanti). Něco za něco. Zvířata sice dávala více masa,mléka,...,ale začala být pomalejší a snáze podléhala chorobám. Takže začal hubit ty,kteří se s ním o to chtěli dělit( mikroby i predátory, škůdce).
Kde se chcete zastavit ? Na kytce,která chcípne bez umělé výživy,na bažantech,kteří bez krmení v zimě pojdou - neumějí už přežít. Na holubech,kteří jsou sice krásní s nečekanými rychle vyšlechtěnými vlastnostmi(příroda šlechtí tisíce let , člověku stačí let pár i za cenu příbuzenské plemenitby),leč nekrmících mladé,nelétajících,bez dodané potravy umírajících?
Dnešní výživa a péče je už doslova chemie.
Dravce nikdo nešlechtil,takže berou to nejsnazší,co najdou. Jako člověk , taky cestou nejmenší námahy.
Proč asi nevyhynou holubi věžáci ? Nejsou vyhubitelní a jejich počty by bez zásahu člověka stále rostly .
Protože jsou životaschopní! Mirek

Ano, to je pravda, jen úhel pohledu může být jiný, zatímco dravec se stále zlepšoval v technice lovu, kořist se neustále zlepšovala v úniku a obraně, ptáci rychleji létali, naučili se kličkovat při úniku, kopytníci se zlepšovali v běhu, někteří drobní savci se přeorientovali na noční život, aby unikli dravcům, někteří, kteří nebyli ani rychlí, ani velcí museli hledat úskoky, jak predátorům uniknout, neměli ani drápy, ani kopyta, ani špičáky, jen poměrně šikovné přední končetiny a místo, aby se vyvíjeli do velikosti, rychlosti a síly, uchopili klacek a zjistili, že ne síla, ale vynalézavost jim zajistí přežití. Neměli drápy, otloukli kámen do špičky, neměli rychlé nohy, vyrobili oštěp a luk, nebyli vybíraví, živili se naprosto vším, byla jim zima, ovládli oheň, měli hlad, pěstovali obilí, chovali zvířata, byli nemocní, hledali způsoby léčby, starali se o své nemocné a slabé, jako jediná zvířata nalezli empatii. Nezapomeňme, že i mi jsme zvířata, pouze jsme v určitém okamžiku, zvolili jinou strategii přežití. Je v pořádku, šlechtit zvířata a rostliny, je v pořádku využívat dary přírody, fungovalo to tisíce let a příroda byla zdravá, pravda, vyhynulo spousta živočišných druhů, to se dělo vždycky, také bychom možná vyhynuli, kdyby jsme zvolili jinou strategii, dinosauři a mnoho dalších vyhynulo bez našeho přispění, jejich místo rychle zaujali jiní, včetně nás. To až moderní doba vše změnila, ale ne to že máme stroje, je dobré mít stroje, ani to, že se snažíme o pohodlnější život není špatné, ruku na srdce, kdo by se chtěl vrátit do nejistoty lovců a sběračů. To chamtivost je to co ničí přírodu, ukázat, že máme víc, než naši sousedi a to nemyslím jen jednotlivce, ale celé národy, musíme uzurpovat, podmanit, stačí se podívat, co se děje kvůli ropě, kolik miliónů tun jedovatých látek skončí nakonec v moři, kolik miliónů tun odpadků každoročně zaplaví zemi, nebo myslíte, že se to odváží na jinou planetu? Jak se ničí deštné lesy, jen proto, abychom měli mahagonový stůl nebo obložení z jiného drahého dřeva, sousedi to nemají. cha chá! Stavíme na odiv zbytečné paláce na úkor přírody, drancujeme moře, kvůli plechovce olejovek taháme vlečné sítě kterými ničíme ekosystém mořského dna a narušujeme přírodní rovnováhu na celém světě, to jsou ty skutečné problémy, a ne, jestli někdo načapal dravce na holubníku a přetáhnul ho lopatou, vidíte, jak je to směšné v porovnáním s tím, co jsem napsal před tím? Sami z ničení přírody máme minimum, to jsou úplně jiní lidé, kteří hromadí nesmyslné majetky, ti nechodí na ifaunu. No a mi se tu hádáme, kvůli jednomu dravci, taková malichernost, proti všemu tomu co se s přírodou děje, ale tak je to správně, budeme se hádat kvůli malichernostem, ochránci přírody budou proti chovatelům, nekuřáci proti kuřákům ekoaktivisté proti zemědělcům, všichni to myslíme dobře a ti co skutečně škodí, se jen smějí a poňoukají nás proti sobě, v klidu ničí přírodu, vždy to dokáží odůvodnit potřebami lidstva. Také si všichni co se tu dohadujete připadáte trapně? Jako já.
Neubauer

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
28. 10.2010 jsem byl na hřbitově.Bylo tam 12 koroptví o vánocích už jen 7.Před týdnem už jen 4. Pokorný,je to vinen člověk? Co škodí patří za mříže.Benda.

Pane Bendo, v tomto konkrétním případě to může být jestřáb, pes, kočka, liška atd. Možná i člověk. Ale v dlouhodobém pohledu je to dozajista člověk, naše chování k přírodě. Rušíme přirozené prostředí a upravujeme si ho k obrazu svému. Tak se i ty jednotlivé zvířecí druhy přizpůsobují. Na druhou stranu... Pár kilometrů od nás jsou kamzíci, teď byl zjištěn i rys. Nádherná zvířata a zjištění, že tomu, co jsme sprasili svým jednáním se dá zase pomoci. A opět, každý z nás tu může svobodně a bez urážek sdělit svůj názor a tím nás všechny obohatit. Jarda Pokorný

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Pane Bendo, v tomto konkrétním případě to může být jestřáb, pes, kočka, liška atd. Možná i člověk. Ale v dlouhodobém pohledu je to dozajista člověk, naše chování k přírodě. Rušíme přirozené prostředí a upravujeme si ho k obrazu svému. Tak se i ty jednotlivé zvířecí druhy přizpůsobují. Na druhou stranu... Pár kilometrů od nás jsou kamzíci, teď byl zjištěn i rys. Nádherná zvířata a zjištění, že tomu, co jsme sprasili svým jednáním se dá zase pomoci. A opět, každý z nás tu může svobodně a bez urážek sdělit svůj názor a tím nás všechny obohatit. Jarda Pokorný

Pane Jardo, pár kilometrů od nás jsou zase ohromné plochy skleněných rámů -elektráren a vzhledem k tomu, že již u nás nejsou lesy a začíná to zde pěkně profukovat tak budeme mít ještě všude ty vrtule - elektrárny !Heč- akomíny z Temelína jsou již vidět odevšad! A elektřinu tu máme nejdražší v republice! Heč! Takže se vážně té přírodě pomoci dá!! Beda

Vážení přátelé. Tato diskuze je reakcí na úvodní článek. Při procházení příspěvků mám u některých diskutujících pocit, že četli pouze nadpis ,,Na některých českých polích je více orlů mořských než koroptví". Ten je ale pouze konstatováním současného stavu. Skutečné příčiny úbytku jsou popsány v článku. Jistě by se dala najít řada dalších souvislostí, mnohdy si je člověk ani neuvědomuje. To by ale bylo na delší povídání.. Pro upřesnění uvedu jen několik dat. V článku se píše, že v dané honitbě se neloví koroptve od roku 1961 /podobně tomu bylo v celé republice/. První jedinci orlů mořských byli v republice vysazováni v letech 1978 až 1985 v počtu 9 kusů. První pár orlů mořských úspěšně vyhnízdil v roce 1986. V článku se také uvádí, že k poklesu stavu bažantů a zajíců dochází od 80. let minulého století. Tento termín je ale nepřesný. Na většině území republiky došlo k totálním zhroucení populací obou druhů již v polovině 70. let. Kolaps nastal rychle, během dvou let se stavy snížily asi na desetinu. Za příčinami úbytku tedy nehledejme tzv. zahnuté zobáky, ale obecně jeden silně přemnožený druh, hrdě se nazývající, Homo sapiens, který si pod sebou i ostatními druhy neuvěřitelně rychle podřezává větev. A.Werner.

Přátelé, zlatí jestřábi,celá Austrálie třesese před kasuárem přilbovým největším ptačím nebezpečím současné éry.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Vážení přátelé. Tato diskuze je reakcí na úvodní článek. Při procházení příspěvků mám u některých diskutujících pocit, že četli pouze nadpis ,,Na některých českých polích je více orlů mořských než koroptví". Ten je ale pouze konstatováním současného stavu. Skutečné příčiny úbytku jsou popsány v článku. Jistě by se dala najít řada dalších souvislostí, mnohdy si je člověk ani neuvědomuje. To by ale bylo na delší povídání.. Pro upřesnění uvedu jen několik dat. V článku se píše, že v dané honitbě se neloví koroptve od roku 1961 /podobně tomu bylo v celé republice/. První jedinci orlů mořských byli v republice vysazováni v letech 1978 až 1985 v počtu 9 kusů. První pár orlů mořských úspěšně vyhnízdil v roce 1986. V článku se také uvádí, že k poklesu stavu bažantů a zajíců dochází od 80. let minulého století. Tento termín je ale nepřesný. Na většině území republiky došlo k totálním zhroucení populací obou druhů již v polovině 70. let. Kolaps nastal rychle, během dvou let se stavy snížily asi na desetinu. Za příčinami úbytku tedy nehledejme tzv. zahnuté zobáky, ale obecně jeden silně přemnožený druh, hrdě se nazývající, Homo sapiens, který si pod sebou i ostatními druhy neuvěřitelně rychle podřezává větev. A.Werner.

No vidíte to, tady pár příspěvků stejně jako ten Váš ukazuje jak to doopravdy je, a když to napíšu já jen trochu jinými slovy, tak mám hned těžké ráno, že maxime.

Jinak včera mi krahulík chytil holubičku, včera dopoledne za obstojného počasí holubi lítali jak to jen umí. Jen jsem vytah paty z domu a jel pro krmení do Blatné, cca po půl hodině jsem se vrátil a už z auta vidím na zahradě bílý flek a uprostřed toho stojí tmavší pták. Tak jsem tam došel a ani se v celku nebál, chtěl to odnést ale nepodařilo so. Poodlétl pár metrů a usadil se na plaňce od plotu. Mohl jsem ho i vyfotit, ale byl jsem líný. Holubice byla ještě teplá. Bohužel už bez masa a "trubek" na krku a taky spodku hlavy. Takže jsem ji doškubal a vykuchal a bude polévka. Pták se však na místo činu několikrát vracel. Po té když zjistil, že je kořist pryč, zmizel a do večera se už neobjevil. Zaujalo mně zbarvení krahujce bylo dosti tmavé svrchu a vlnky na hrudi a bradě byli do rezava. Tak jsem myslel, že je to terček, no velikostí však to bylo na samici. Ale ta bývá celkově světleji šedohnědá. Alespoň ta co tu byla vloni byla světlejší. Tak nevím jestli to byl přerostlý samec a nebo prostě nějaká tmavší forma samice. Třeba protahující někam dál na sever. Do té doby tu byl klid. Celý prosinec i leden holubi volně poletovali venku. Takže zase holuby zavřu a dokud nepřiletí ptactvo, holt budou dřepět. A krahulík může kolem třeba hlady šílet. Víc udělat nemůžu a ani nechci. Střílet neumím a než bych někoho zavolal, krahulík by byl ten tam. Jak říkám mohl jsem ho několikrát vyfotit už kvůli tomu zbarvení, ale nevyfotil no.
Juraj Kafka

Tiše tiše maxim spí, kdo ho vzbudí toho sní.
p.š.