DRAVEC

Tři holuby za rok není moc,ale tři holuby za měsíc to už je dost.=to=

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Tři holuby za rok není moc,ale tři holuby za měsíc to už je dost.=to=

Tak to ano ,on psal 3za rok. Bejt to každý měsíc ,tož to musím dávat dohromady každý rok nový chov A dravce neodhcytávám, ale odlovuji

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Tři holuby za rok není moc,ale tři holuby za měsíc to už je dost.=to=

asi jsem to špatně pochopil -četl , tento rok - to sedí ,omluva

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
PROSIM O RADU TEDA JESTLI NEJAKA JE? PORATˇTE MNE NĚKDO JAK ODPUDIM DRAVCE.SAMICE KRAHULCE MNE JEN TENTO ROK ZLIKVIDOVALA 3HOLUBI.CHOVAM STAVAKY NA VOLNO. SLYŠEL JSEM O NĚJAKYCH ZRCADKACH ROZVĚŠENYCH OKOLO HOLUBNIKU A DOMU POMAHATO?

Příteli, pokud jsi přišel za rok ve volném chovu staváků o 3 holuby, co řešíš ! Ber to jako daň za to že vůbec můžeš chovat holuby na volno. To dnes může jen málokdo. Napiš nám raději i to, kolik ti uhynulo holoubat na trichomoniády atd.
Pak to porovnej a poznáš co je vlastně tvůj největší nepřítel. Třeba se mýlím, ale většinou i těm nejdůslednějším chovatelům na nemoc nějaké to holoubě odejde. Je to stejně přirozené, jako to, že dravec občas něco sebere.Co bych za takové tři holuby ztracené za rok dal. A nejen já !!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!! I tak však zkus ty CD. Není to všelék, ale alespoň částečně by to pomoci mohlo.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Příteli, pokud jsi přišel za rok ve volném chovu staváků o 3 holuby, co řešíš ! Ber to jako daň za to že vůbec můžeš chovat holuby na volno. To dnes může jen málokdo. Napiš nám raději i to, kolik ti uhynulo holoubat na trichomoniády atd.
Pak to porovnej a poznáš co je vlastně tvůj největší nepřítel. Třeba se mýlím, ale většinou i těm nejdůslednějším chovatelům na nemoc nějaké to holoubě odejde. Je to stejně přirozené, jako to, že dravec občas něco sebere.Co bych za takové tři holuby ztracené za rok dal. A nejen já !!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!! I tak však zkus ty CD. Není to všelék, ale alespoň částečně by to pomoci mohlo.

Příteli, za tento rok ! Taky jsem se ošálil ,hned nad tebou . Tento je tento ,takže letos ???

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Příteli, za tento rok ! Taky jsem se ošálil ,hned nad tebou . Tento je tento ,takže letos ???

Tři holubi není moc, to je fakt. Nebudu ani psát o kolik jsem přišel loni já. Cédéčka jsem zkoušel,vypadá to jako u blbejch ve čtyři ráno a funguje to tak týden. Dá se použít sprej který se nastříká na spodní stranu křídel, používají ho pošťákáři hlavně v Polsku. Ale zkušenost s tím nemám protože nasprejovaný oranžový holub vypadá taky blbě. Vydrží to skoro půl roku a prodává ho už i Bezecný. Chovám jen na holubech co dravce ustojí, a je to selekce krutá. Pedro

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Tři holubi není moc, to je fakt. Nebudu ani psát o kolik jsem přišel loni já. Cédéčka jsem zkoušel,vypadá to jako u blbejch ve čtyři ráno a funguje to tak týden. Dá se použít sprej který se nastříká na spodní stranu křídel, používají ho pošťákáři hlavně v Polsku. Ale zkušenost s tím nemám protože nasprejovaný oranžový holub vypadá taky blbě. Vydrží to skoro půl roku a prodává ho už i Bezecný. Chovám jen na holubech co dravce ustojí, a je to selekce krutá. Pedro

Nečteš pozorně příteli,ale to nevadí Stříkat holubi něčím podobným rozhodně nebudu ,nikdy to vím jistě

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
PROSIM O RADU TEDA JESTLI NEJAKA JE? PORATˇTE MNE NĚKDO JAK ODPUDIM DRAVCE.SAMICE KRAHULCE MNE JEN TENTO ROK ZLIKVIDOVALA 3HOLUBI.CHOVAM STAVAKY NA VOLNO. SLYŠEL JSEM O NĚJAKYCH ZRCADKACH ROZVĚŠENYCH OKOLO HOLUBNIKU A DOMU POMAHATO?

Tento rok to znamená za leden 2011? Já osobně holuby jakmile se objeví první dravčí útok, zavírám na tak dlouho, až dravec odtáhne jinam. Řada krahujců a jestřábů je tažných a proto někteří putují jinam a jiní přilétají. Krahujec nejprve vychytá pomalé mladé vrabce a pak zkusí i něco většího, dokud dělá jen ty vrabce, jsem klidný. Po uzavření holubů krahulík dochytá ten zbytek vrabců a zůstanou ti opravdu 2 - 3 nejopatrnější, pak odtáhne jinam.
Eště velké nebezpečí útoků je v době před příletem špačků, pak už to většinou je dobré, pozornost dravce je rozptýlena přiletivším ptactvem.
JK.

psal jsem tři holubi TENTO ROK to je za 1 měsic!!!!!!!!

dobry den holubi mam zavřene tak tři mesice určitě snad i čtyři,od prvniho utoku.nechaval jsem je jednou tydně prolitnout a vždy to jeden odnesl.tedˇjsou chudaci zavřeni už delši dobu e nemohu je pustit protože dravec jde občas vidět na nějake okolni střeše a čeka až je je pustim.jsem bezmocnej.vim že tady jedna možnost je ale to bych nechal snad asi jako posledni možnost.jinak na tricho mne padlo asi 4 holoubata když se ptate.a s 48holoubat to zas neni tak nejak do nebe volajici.to ten dravec děla daleko větši uhyny! a kolikrat na chovnych holubech!

Co to tady vůbec řešíte? Dravci jsou přemnožení, škodí přírodě i naším chovům, u nás už téměř nejsou zpěvní ptáci, a že jich bylo, dokud se stavy dravců udržovaly na přijatelné úrovni. Dravce zlikvidujte a zbavte se ho, odneste ho mimo váš pozemek nebo ho spalte. Pomáhejme naší přírodě!!!

A jéje zas jeden PŘÍRODOVĚDEC !!

Nesmysl, dravci nejsou přemnožení a už vůbec nemohou za pokles stavu zpěvného ptactva, v loňském čísle časopisu Myslivost byl grav stavu dravích ptáků na našem území, za posledních 30let je pokles populace o 40% krom snad jenom kánětě lesního kde je populace vyrovnaná.
Jsem holubář a milovník přírody, dravci tu byli dřív než já a mí holuby.
Za ubytek ptactva a jiné přirozené kořisti pro dravce můžeme jenom mi lidé.
Jako chovatel je potřeba se přizpůsobyt, v případě, že chovám třeba jako já holuby u lesa,vyberu plemena volierová,nebo schopná úniku sl.barevnohlávky, dají se eliminovat ůtoky i barvou plemene , dravci nemají rádi černě zbarvené ptáky,dá se použít i u slepic.

Možná že dravci přemnožený nejsou ale je jich dost.To že na černý ptáky nejdou je pěknej nesmysl v loni mi jestřáb vzal krásnou černou holubičku když předváděla sloupový let.Sousedům 12 černých slepic.Taky pozoruju že jsou moc vybíravý nebo líní na dvůr mi lítá přes padesát vrabců skoro stejný počet zvonků nějaký sýkorky,stehlíci,čížkové a neviděl jsem jediný útok až když pustím holubi jsou tam a do nich.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Nesmysl, dravci nejsou přemnožení a už vůbec nemohou za pokles stavu zpěvného ptactva, v loňském čísle časopisu Myslivost byl grav stavu dravích ptáků na našem území, za posledních 30let je pokles populace o 40% krom snad jenom kánětě lesního kde je populace vyrovnaná.
Jsem holubář a milovník přírody, dravci tu byli dřív než já a mí holuby.
Za ubytek ptactva a jiné přirozené kořisti pro dravce můžeme jenom mi lidé.
Jako chovatel je potřeba se přizpůsobyt, v případě, že chovám třeba jako já holuby u lesa,vyberu plemena volierová,nebo schopná úniku sl.barevnohlávky, dají se eliminovat ůtoky i barvou plemene , dravci nemají rádi černě zbarvené ptáky,dá se použít i u slepic.

Za úbytek přirozené kořistí můžeme my lidé a také my lidé kteří ji lovíme.Proč tedy,když má dravec přírozené kořistí málo,mu ji veselé odlovíme na honosných honech a jěště honosnějších výřadech.Proč jim ty zajíce nenechame běhat,ať mají na jaře co lovit a tím bažantím kohoutkem by taky určitě nepohrdli a nelákali by je tolik obydlené části s hojností potravy/domácích zvířat/,kterou jim v jejích přirozeném prostředí vyjíme /pardon,vlastně odlovíme za účelem regulace stavů/.Pak je alespoň nad čím lamentovat a kreslit katastrofické grafy.Nezbýva jiná možnost,než domestikovat havrany,pokud jsou jěště tady,ať zbytečně jednu sezonu nepromrháme. =to=

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Možná že dravci přemnožený nejsou ale je jich dost.To že na černý ptáky nejdou je pěknej nesmysl v loni mi jestřáb vzal krásnou černou holubičku když předváděla sloupový let.Sousedům 12 černých slepic.Taky pozoruju že jsou moc vybíravý nebo líní na dvůr mi lítá přes padesát vrabců skoro stejný počet zvonků nějaký sýkorky,stehlíci,čížkové a neviděl jsem jediný útok až když pustím holubi jsou tam a do nich.

tak to je logické chování divokeho zvirete vybrat si nejsnazsi korist

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Za úbytek přirozené kořistí můžeme my lidé a také my lidé kteří ji lovíme.Proč tedy,když má dravec přírozené kořistí málo,mu ji veselé odlovíme na honosných honech a jěště honosnějších výřadech.Proč jim ty zajíce nenechame běhat,ať mají na jaře co lovit a tím bažantím kohoutkem by taky určitě nepohrdli a nelákali by je tolik obydlené části s hojností potravy/domácích zvířat/,kterou jim v jejích přirozeném prostředí vyjíme /pardon,vlastně odlovíme za účelem regulace stavů/.Pak je alespoň nad čím lamentovat a kreslit katastrofické grafy.Nezbýva jiná možnost,než domestikovat havrany,pokud jsou jěště tady,ať zbytečně jednu sezonu nepromrháme. =to=

Nejsou Vaše řádky tak trochu proti myslivcům ? A proč se tedy dravci neloví, když tak škodí ? A kčemu by Vám byl havran ?

To je logika. A proč se neloví lidi, když škodí nejvíc Jarda Pokorný

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
To je logika. A proč se neloví lidi, když škodí nejvíc Jarda Pokorný

ALE JDĚTE ,TROŠKU JSTE TO OBRÁTIL

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
To je logika. A proč se neloví lidi, když škodí nejvíc Jarda Pokorný

Asi Vám někdo chodí na holubi ?

Dokud myslivci budou lovit, musí také redukovat počet dravců kterým berou jejich přirozenou kořist. Ochráncům se to ochraňuje, když jim dravce krmíme, buď se bude chránit všechno, to znamená bažanti, koroptve, zajíci , králíci atd. potom se můžou chránit i dravci, nebo se bude lovit a pak se musí dravci také redukovat. Jak jsem psal, chraňme naši přírodu, tím jsem myslel, chraňme ji před ochranáři, to že dravci nejdou na černé ptáky, je naprostá blbost, tím pádem jsem kosy u nás asi sežral já, když tu skoro žádní nejsou, a pokud se tu náhodou nějaký objeví, za chvíli najdu na zahradě jenom kolečko peří.

A já to obrátím úplně, co kdybyste se zaměřili na odolnost holubů vůči dravcům? Chovali plemena která to měla kdysi ve vínku a pro samou krásu už ani nelétají. Já jsem to zkusil a jde to. Mám ztráty, jasně, ale za ten pohled na střechu mi to stojí. Taky zatnu zuby když mi sebere holubici před snáškou, ale zatím jsem to vždy nšjak nahradil, prostě šlechtím holuby na toto. Samozřejmě hledím aby vypadali jakž takž ale první kritérium je odolnost.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Dokud myslivci budou lovit, musí také redukovat počet dravců kterým berou jejich přirozenou kořist. Ochráncům se to ochraňuje, když jim dravce krmíme, buď se bude chránit všechno, to znamená bažanti, koroptve, zajíci , králíci atd. potom se můžou chránit i dravci, nebo se bude lovit a pak se musí dravci také redukovat. Jak jsem psal, chraňme naši přírodu, tím jsem myslel, chraňme ji před ochranáři, to že dravci nejdou na černé ptáky, je naprostá blbost, tím pádem jsem kosy u nás asi sežral já, když tu skoro žádní nejsou, a pokud se tu náhodou nějaký objeví, za chvíli najdu na zahradě jenom kolečko peří.

No pamatuju dobu,kdy co mělo zahnutý zobák muselo k zemi ,taky se používala výrovka. Období hájení dravců,lov byl povolen jen v bažantnicích . Dnes jsou dravci celoročně chránění. Uměle se odchovávají a čipují pro sokolničení i vypouštění do přírody. Dravec pokaždé neuloví z útoku kořist,mnohdy až na několik pokusů, a taky dokáže si vybrat slabší kus ,raněný, nemocný . Je pravda že v zimním období se pouští do míst, kde bežně neloví. Kolem hospodářských stavení ,kde se více drží vrabci a hlodavci díky krmení. Hlad je mocný a houb nebo drůbež ,zejména pokud je sníh dravce přiláká a vyprovokuje k útokům. Pak stojíme s kroužkovaným jedincem v ruce a je nám do ,mnohdy zbyde jen chuchvalec peří. Tak to bylo , je a snad i bude, bohužel takové ztráty jsou snad lepší (i když bolestné )než nějaká nemoc v chovech.

Přátelé, neberte následující jako humor,ale mě chrání staváky pes v tom smyslu,že by dravec musel s uloveným holubem na zem na zahradu.Od štěněte se holuba nedotknul, vše ostatní až nepříčetně vyháněl a vyhání včetně potkana.Nepodloženě se domnívám, že dravec si je tohoto rizika vědom a raději skomírá hlady.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Přátelé, neberte následující jako humor,ale mě chrání staváky pes v tom smyslu,že by dravec musel s uloveným holubem na zem na zahradu.Od štěněte se holuba nedotknul, vše ostatní až nepříčetně vyháněl a vyhání včetně potkana.Nepodloženě se domnívám, že dravec si je tohoto rizika vědom a raději skomírá hlady.

Já mám taky staváky i pesany ,ale dravce neohlídají, když zaůtočí na hohuba sedícího na ploché střeše. Tam ho oškube pokud ho něco nevyruší , a i když hafanky začnou štěkat už je pozdě. Útok je rychlej a pokud pes někde není poblíž,nebo odpočívá je stejně pozdě. Pak si holuba dravec klidně odnese .

PSA MAM TAKY ! A JAKO BY TAM NEBYL. A TEN PES CHYTL I KUNU! A NEKOLIK POTKANU. MUSIM PŘIZNAT ŽE I NĚKOLIK VOLAČU NEŽ JSE TO ODNAUČIL . JETO MUJ DOBRY POMOCNÍK ,CO SE TYČE RŮZNE HAVĚTĚ ALE DRAVCE NEODRADI. DRAVEC SEJME HOLUBA NA STŘEŠE A LETÍ HODOVAT NA KLIDNE MISTO KDE ZBYDE S HOLUBA JEN TORZO!!

U mě je to podobné , jakmile pustím holubi , musím pustit i čubu ( N O ) která je musí mít stále na očích a nejraději dva metry od holubníku .Neexistuje , že by si šla někam lehnout nebo utekla za barák . Naopak ,jak holubi krouží nad holubníkem , čuba běhá kolečka pod nima hlava nehlava - záhon nezáhon . Zatím dva útoky dravce , a vždy na černého . Při druhém útoku dravec sklepnul holubici na zem a čuba u ní byla dřív než dravec , který další zájem ztratil . Jinak o drobném ptactvu si myslím , že velký podíl na úbytku mají sojky a straky , které vybírají hnízda a budky . Na vlastní oči jsem viděl , jak sojka vytahovala ze sejkorníku malé vrabčáky a od té doby nedávám pod vletový otvor žádné bidýlko . Sýkory ,vrabci i špačci to bez bidla zvládají a sojky se k otvoru nedostanou . Atˇse vám daří , Joska.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Dokud myslivci budou lovit, musí také redukovat počet dravců kterým berou jejich přirozenou kořist. Ochráncům se to ochraňuje, když jim dravce krmíme, buď se bude chránit všechno, to znamená bažanti, koroptve, zajíci , králíci atd. potom se můžou chránit i dravci, nebo se bude lovit a pak se musí dravci také redukovat. Jak jsem psal, chraňme naši přírodu, tím jsem myslel, chraňme ji před ochranáři, to že dravci nejdou na černé ptáky, je naprostá blbost, tím pádem jsem kosy u nás asi sežral já, když tu skoro žádní nejsou, a pokud se tu náhodou nějaký objeví, za chvíli najdu na zahradě jenom kolečko peří.

Redukovat dravce-to už tu bylo kdy v 60,70letech se použivalo DDT a takřka došlo k vyhynutí sokolů,rarohů a pod. na našem uzemí,obdivuji píly sokolníků kteří se zasloužili o znovuvysazení původních druhů. Ekosistém je na tyto zásahy moc křechký.
Na množství drobné pernaté a srstnaté se projevuje spousta proměných, hlavně počasí které v posledních letech moc nepřeje, dlouhá tuhá zima,vlhké jaro ,suché horké léto, pak nárůst koček které se potulují kolem vsí, větší množství strak které jsou schopny ulovit malého zajíce,kuře bažanta a pod.
Jo straka je problém, moc inteligentí pták, špatně lovitelný, dobře přispůsobytelný prostředí.
Podívejte se třeba na chudáky rybáře s kormoránama, to jsou škody.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Redukovat dravce-to už tu bylo kdy v 60,70letech se použivalo DDT a takřka došlo k vyhynutí sokolů,rarohů a pod. na našem uzemí,obdivuji píly sokolníků kteří se zasloužili o znovuvysazení původních druhů. Ekosistém je na tyto zásahy moc křechký.
Na množství drobné pernaté a srstnaté se projevuje spousta proměných, hlavně počasí které v posledních letech moc nepřeje, dlouhá tuhá zima,vlhké jaro ,suché horké léto, pak nárůst koček které se potulují kolem vsí, větší množství strak které jsou schopny ulovit malého zajíce,kuře bažanta a pod.
Jo straka je problém, moc inteligentí pták, špatně lovitelný, dobře přispůsobytelný prostředí.
Podívejte se třeba na chudáky rybáře s kormoránama, to jsou škody.

No o tom ani nepiš, ochranáři rádi chrání mnohdy nepůvodní druhy apak to tak dopadá.

Samozřejmě, používat k regulaci dravců jedy je holý nesmysl a doufám že tento způsob už je v dnešní době naprosto nepřijatelný. Pamatuji doby, kdy se dravci regulovali odstřelem nebo se chytali do jestřábích košů. Kolem polí létala až padesátihlavá hejna koroptviček, večer co večer se ozýval křik bažantů když se chystali hřadovat, potkat zajíce nebyl problém, můj děda chytal stehlíky, zvonohlíky a hýly, aniž by se tím vystavoval nějakému riziku ze strany zákona a takových chytačů zpěvného ptactva bylo víc a nemělo to vliv na počet ptáků, sýkorek bylo tolik, že je nestačil pouštět z chytačky, kam dědovi chodili na návnadu, konipasy létali kolem kravínů, kde i hnízdili. Pravdou je, že nemít doma ochočenou straku, ani bych ji neznal, ve volné přírodě se jen málokdy ukázala a v obcích už vůbec, sojku jsem nikdy jako kluk neviděl, pouze slyšel. Poštolek a káňat bylo všude plno a dobře jsem znal i krahujce a jestřába, když se v létě začalo stmívat, ozývali se kulíškové a bylo je možné vidět posedávat na střechách, v blízké stodole hnízdila sova pálená. V alejích na jabloních hnízdili stehlíci, zvonci a zvonohlíci, skřivani každé jaro obsadili pole, jejich zpěv byl slyšet doslova na každém kroku, v blízké mokřině hnízdily čejky, kterým jsem pro jejich volání říkal knihy, vrabců bylo tolik, že je každý střílel, kukání kukačky bylo naprosto běžné a křik krutihlava jsem slýchal denně, v blízkém lesíku jsem pozoroval křivky, kolem lesíku protékal potůček, v pobřežních křovinách hnízdili králíčci, v zimě jsem jako kluk chytal celá hejna zvonků a strnadů, dával jsem jim na nohy barevné bužírky a pouštěl je, další rok jsem se těšil, kolik kroužkovaných se vrátí a vždy jsem alespoň dva našel, kosové běžně hnízdili v zahradách a navzdory všudypřítomným kočkám se jim dařilo náramně, jiřiček a vlaštovek byla plná obloha a na baráku jsme měli alespoň 15 hnízd jiřiček, dnes žádné a mnoho a mnoho dalších ptáků jsem znal a viděl. Není to zas tak dávno, 30let, bylo to v době, kdy přírodu nikdo nechránil, dravci se stříleli a příroda byla zdevastovaná. Jsem rád, že ty doby jsou pryč a přírodu konečně chráníme, pravda už skoro nic z toho co jsem popsal nemáme, pouze ty dravce, ale není náhodou smyslem ochrany přírody vše zlikvidovat ponechat pouze dravce, kteří nakonec stejně vyhynou, až všichni zavřeme holuby a drůbež do voliér. Řeknu vám, co je hlavním smyslem ochránců přírody, jejich hlavním smyslem je získávat peníze od státu v pohodě si je rozdělovat, občas napsat nějaký nesmysl, šikanovat chovatele, kteří brání své chovy a udržovat přírodu ve špatném stavu vždyť na co by byli, kdyby příroda byla zdravá, byli by k ničemu a přišli by o své dobré živobytí.
Josef Neubauer

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Samozřejmě, používat k regulaci dravců jedy je holý nesmysl a doufám že tento způsob už je v dnešní době naprosto nepřijatelný. Pamatuji doby, kdy se dravci regulovali odstřelem nebo se chytali do jestřábích košů. Kolem polí létala až padesátihlavá hejna koroptviček, večer co večer se ozýval křik bažantů když se chystali hřadovat, potkat zajíce nebyl problém, můj děda chytal stehlíky, zvonohlíky a hýly, aniž by se tím vystavoval nějakému riziku ze strany zákona a takových chytačů zpěvného ptactva bylo víc a nemělo to vliv na počet ptáků, sýkorek bylo tolik, že je nestačil pouštět z chytačky, kam dědovi chodili na návnadu, konipasy létali kolem kravínů, kde i hnízdili. Pravdou je, že nemít doma ochočenou straku, ani bych ji neznal, ve volné přírodě se jen málokdy ukázala a v obcích už vůbec, sojku jsem nikdy jako kluk neviděl, pouze slyšel. Poštolek a káňat bylo všude plno a dobře jsem znal i krahujce a jestřába, když se v létě začalo stmívat, ozývali se kulíškové a bylo je možné vidět posedávat na střechách, v blízké stodole hnízdila sova pálená. V alejích na jabloních hnízdili stehlíci, zvonci a zvonohlíci, skřivani každé jaro obsadili pole, jejich zpěv byl slyšet doslova na každém kroku, v blízké mokřině hnízdily čejky, kterým jsem pro jejich volání říkal knihy, vrabců bylo tolik, že je každý střílel, kukání kukačky bylo naprosto běžné a křik krutihlava jsem slýchal denně, v blízkém lesíku jsem pozoroval křivky, kolem lesíku protékal potůček, v pobřežních křovinách hnízdili králíčci, v zimě jsem jako kluk chytal celá hejna zvonků a strnadů, dával jsem jim na nohy barevné bužírky a pouštěl je, další rok jsem se těšil, kolik kroužkovaných se vrátí a vždy jsem alespoň dva našel, kosové běžně hnízdili v zahradách a navzdory všudypřítomným kočkám se jim dařilo náramně, jiřiček a vlaštovek byla plná obloha a na baráku jsme měli alespoň 15 hnízd jiřiček, dnes žádné a mnoho a mnoho dalších ptáků jsem znal a viděl. Není to zas tak dávno, 30let, bylo to v době, kdy přírodu nikdo nechránil, dravci se stříleli a příroda byla zdevastovaná. Jsem rád, že ty doby jsou pryč a přírodu konečně chráníme, pravda už skoro nic z toho co jsem popsal nemáme, pouze ty dravce, ale není náhodou smyslem ochrany přírody vše zlikvidovat ponechat pouze dravce, kteří nakonec stejně vyhynou, až všichni zavřeme holuby a drůbež do voliér. Řeknu vám, co je hlavním smyslem ochránců přírody, jejich hlavním smyslem je získávat peníze od státu v pohodě si je rozdělovat, občas napsat nějaký nesmysl, šikanovat chovatele, kteří brání své chovy a udržovat přírodu ve špatném stavu vždyť na co by byli, kdyby příroda byla zdravá, byli by k ničemu a přišli by o své dobré živobytí.
Josef Neubauer

Dlouhý článek ,krátká reakce - jó bejvávalo kdysi nikdy se nevrátí

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Dlouhý článek ,krátká reakce - jó bejvávalo kdysi nikdy se nevrátí

Nevidím důvod, proč by se nevrátilo, stačí málo, nebrat takzvané ochránce přírody vážně, vždyť příroda se dokáže uzdravit i bez nich. Největší vtip co jsem slyšel tuším tak někdy před rokem, byla studie, proč ubývá kukaček, no hlupák by na to nepřišel, samozřejmě, pokud kukačkám ubývá hostitelů ( ptáci, kterým kukačka do hnízd klade vejce), tak samozřejmě ubývá kukaček, zajímalo by mne, kolik ti výzkumníci dostali na svůj výzkum, já jim to mohl říct zdarma, to nemusel nikdo za drahé peníze zkoumat. Tím chci říct, nemusíme věřit všemu co se nám někdo snaží navykládat, začněme používat vlastní rozum, od toho ho máme. Trápí vás dravec? No tak si s ním poraďte podle vlastního uvážení.
Neubauer

Plně se stotožňuji s p. Neubauerem a mám i stejné zkušenosti. Pokud tkzv. ochránci mají za státní peníze slušně placená teplá místečka, pak běda zdravému selskému rozumu a celé přírodě....Tak jak někdo přišel na to, že kukačky mizí, neboť nemají kam klást vajíčka, pak tak zmizí i ostatní drobní pěvci, koroptve, bažanti atd., jen nám zbudou dravci, kteří, stejně vymřou, neboť se posléze neuživí ani u chovatelů...Beran J.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Nevidím důvod, proč by se nevrátilo, stačí málo, nebrat takzvané ochránce přírody vážně, vždyť příroda se dokáže uzdravit i bez nich. Největší vtip co jsem slyšel tuším tak někdy před rokem, byla studie, proč ubývá kukaček, no hlupák by na to nepřišel, samozřejmě, pokud kukačkám ubývá hostitelů ( ptáci, kterým kukačka do hnízd klade vejce), tak samozřejmě ubývá kukaček, zajímalo by mne, kolik ti výzkumníci dostali na svůj výzkum, já jim to mohl říct zdarma, to nemusel nikdo za drahé peníze zkoumat. Tím chci říct, nemusíme věřit všemu co se nám někdo snaží navykládat, začněme používat vlastní rozum, od toho ho máme. Trápí vás dravec? No tak si s ním poraďte podle vlastního uvážení.
Neubauer

Vážený, já to nemyslel proti Vašemu příspěvku,ale ba naopak. Zřejmě jste to tak bral. Kdysi jsem se věnoval sokolničení a držel dravce,kdo nepozná-l ten pocit na ruce a souhru z dravcem ten neví o co jde. Několik let jsem sledoval podzimní tahy ptactva a zimní výskyt na našem území ( ve svém kvadrátu) ,pro připravovanou knihu. Ornitolog. mne zajímala od dětství,chov extic.ptactva a holubů. Ale taky jsem pomáhal v bažantnici, kde pracoval můj otec, bohužel tam se dravec lovil. A podotýkám nejsem žádný registrovanej ochránce ani ve str.zelených. K otázce DRAVEC je odpověď Vaše poslední věta,souhlasím co jiného.

- tak jsem si to pročetl a zjistil jsem, že mám poněkud obrácený problém!! Pokud nějaký dravec mně krouží nad chalupou, raději psa nevypouštím, abych o něj nepřišel!! Škoda, že nejsme na "moderce" přidal bych foto!! Beda //- a možná tam to foto dám...

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Vážený, já to nemyslel proti Vašemu příspěvku,ale ba naopak. Zřejmě jste to tak bral. Kdysi jsem se věnoval sokolničení a držel dravce,kdo nepozná-l ten pocit na ruce a souhru z dravcem ten neví o co jde. Několik let jsem sledoval podzimní tahy ptactva a zimní výskyt na našem území ( ve svém kvadrátu) ,pro připravovanou knihu. Ornitolog. mne zajímala od dětství,chov extic.ptactva a holubů. Ale taky jsem pomáhal v bažantnici, kde pracoval můj otec, bohužel tam se dravec lovil. A podotýkám nejsem žádný registrovanej ochránce ani ve str.zelených. K otázce DRAVEC je odpověď Vaše poslední věta,souhlasím co jiného.

Vím, že jste to nemyslel proti mému příspěvku, bylo to od Vás takové povzdechnutí, já jen chtěl říct, že není nic ztraceno a příroda se dokáže sama uzdravit. Pokud bychom nechali přemnožit vlky a ještě stříleli srnky, brzo by jsme žádné srnky neměli. Stejné to je i s dravými ptáky. Proto jsem pro redukci dravců, nebo celoplošnému zákazu lovu, to je co se týká větších druhů, takový tlak nemůžou lovná zvířata vydržet a pokud jich je málo, dravci chodí do vesnic, něčím živit se musí. Co se týče drobných ptáků, tak ti mají nedostatek hnízdního prostoru, málo křovin, dutin atd. a ti zase nestačí uživit straky, sojky a krahujce, ti by se také měli redukovat.
Neubauer

přesně tak lepší než zastřelit jestřába je zastřelit několik strak to jsou hrozný bestie,při vybírání mláďat pěvců.

Dobrý den, na úbytku drobného ptactva i bažantů bych ještě v tom výstižném článku pana Neubauera zvýraznil podíl sojky, která se stáhla z lesů ke stavením a v období kdy sama krmí mladé jsou její nároky na potravu obrovské. Vloni jsem pozoroval hnízdo drozda a druhý den po vylíhnutí bylo vypleněno. Před domem na stříbrném smrku rozcupovaly hnízdo mlynaříkú asi 5 metrú před našima oknama, jednoho jsem našel pod smrkem, ale dochovat se mi ho nepodařilo. Dříve hojná pěnkava z našeho okolí vymizela, ptactvo co hnízdí v otevřených hnízdech nemá šanci. Jsem myslivec a zákon nezákon sojky a straky šisuju na potkání, kdyby se chtěl někdo inspirovat tak jsem si nahrál na diktafon hnízdo vrabců a šel jsem si ho pustit do blízké olšiny. Jinak se bohužel loví moc těžko, není blbá, to by nebonzovala krakonošovi. A klidně se podepíšu, a múže mě někdo říct, že jsem dement. Petr Kubíček

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Dobrý den, na úbytku drobného ptactva i bažantů bych ještě v tom výstižném článku pana Neubauera zvýraznil podíl sojky, která se stáhla z lesů ke stavením a v období kdy sama krmí mladé jsou její nároky na potravu obrovské. Vloni jsem pozoroval hnízdo drozda a druhý den po vylíhnutí bylo vypleněno. Před domem na stříbrném smrku rozcupovaly hnízdo mlynaříkú asi 5 metrú před našima oknama, jednoho jsem našel pod smrkem, ale dochovat se mi ho nepodařilo. Dříve hojná pěnkava z našeho okolí vymizela, ptactvo co hnízdí v otevřených hnízdech nemá šanci. Jsem myslivec a zákon nezákon sojky a straky šisuju na potkání, kdyby se chtěl někdo inspirovat tak jsem si nahrál na diktafon hnízdo vrabců a šel jsem si ho pustit do blízké olšiny. Jinak se bohužel loví moc těžko, není blbá, to by nebonzovala krakonošovi. A klidně se podepíšu, a múže mě někdo říct, že jsem dement. Petr Kubíček

Já osobně s Vámi naprosto souhlasím a nevidím důvod, proč by jste měl být dement. To samé co popisujete u sojky, u nás dělá straka a na pěnkavu jsem úplně zapomněl, tu jsem také neviděl několik let, přitom dříve bývali naprosto běžné. Přesně jak píšete, ptáci z otevřených hnízd nemají vůbec šanci, sojka i straka má svůj revír dobře zmapovaný a jakmile se někde něco vylíhne, tak hnízdo vyplení. Hnízda, která se těmto inteligentním ptákům ( když píšu inteligentním, vím o čem mluvím, měli jsme doma několik strak a jejich inteligence je v říši ptáků skutečně nadprůměrná) nepodaří najít jsou naprosto výjimečná. Abych doložil jejich inteligenci, uvedu příklad. Měli jsme sousedy, kterým jsme jako děti říkali strejdo a teto a často jsme na ně volali přes plot, straka se pohybovala naprosto volně, takže nás při tomto počínání sledovala, když jsme zavolali strejdo, ten po chvíli vždy vyšel ze dveří a potom jsme třeba vyřizovali vzkaz, nebo si jen tak povídali. Jednou soused zaslechl volání "strejdó" tak vyšel ven, ale nikoho neviděl, tak se vrátil a myslel, že se mu to jen zdálo. Za chvíli se volání opakovalo a zase tam nikdo nebyl, když se to opakovalo poněkolikáté, nechal pootevřené dveře a číhal, protože si myslel, že si z něho děláme legraci. Jaké bylo jeho překvapení, když se ozvalo znovu volání "strjdó" všiml si, že se za větví schovává naše straka, když zjistila, že ji vidí, tak s radostným křikem odlétla. Toto pak opakovala často a soused nikdy nevěděl jestli voláme mi, nebo straka. Pokud tedy dokáže takto blafovat pro svou zábavu, není divu, že má své okolí dobře prozkoumané a ví o každém hnízdě, věřím, že je chodí nenápadně kontrolovat a když se vylíhnou mladí, má je jako zásobu o které ví a když potom krmí své mladé, chodí si už najisto pro potravu. Těch zážitků se strakou je samozřejmě mnohem víc.
Neubauer

" Ubývá nám ptáků, pojďme zabít straku " to je článek v myslivosti č.2 ,jak je to ve Francii. A ještě čl. "Tak nevím" Zd. Hlaváč. a do třetice " Káně lesní na loji " Mir. Král .

No konečně příspěvky. Se strakami jsem měl taky docela jímavý zážitek, straky zlikvidovaly svou křídlovanou družku. Ta se pohybovala volně v areálu jedné firmy. . Dokud se tam neobjevil pár strak. Popraly se sní. Křičela. Nelétající straka se nedala bohužel odchytit. Žila skrytě, ale vždy jsem ji vídal. Jakmile ji zmerčily, pustili se za ní. Opět ji napadly, úskostný křik. Postupně během několika měsíců ji tak nejprve vyškubaly ocas, poté oškubaly záda, pak skalpovaly až sotva lezla . Pak už jsem viděl jak jí žerou. Trvalo to zhruba celé jaro. Děsné.
Jednu věc jste tady nezmínili a sice úbytek hmyzu. Za mého dětství tj. před dvaceti lety se šlo travou a na všechny strany se rozeskakovalo tisíce všemožných koníků a jiných. Na loukách kvetly chrastavce a kakosty a ty byly plné motýlů. Na suchých zádkách se vyhřívali ještěrky všech tří druhů a co bylo v kalužích žab. Dneska? Se vše vyžíná mechanizovaně a tak je v trávě ticho, pusto. Zahrady se sečou zrovna tak na nízko. Jedině mravenci vedou. Takže já myslím, že né bijte krahujce, né bijte ochránce ani myslivce, ale koukněme se sami na sebe co děláme, jak žijeme a jak uvažujeme. Také sekám trávník, bohužel. Stříkám jabloně proti mšicím a houbám. To aby si někdo nemyslel, že nezačínám u sebe. Včera jsem přišel o holuba. No, co mám dělat? Vezmu flintu a prásk? Ne. Měl jsem být při vypouštění doma. A ne trajdat po světě.
Říkám za sebe holub je tvor domácí, nemá ve volnosti co dělat, nemá reflexy skalního holuba, jinak má smůlu, chytí a sežere ho kde co. Počítat se tím musí. Nechme proto co jest přírody přírodě a co je domácí o to pečujme tak, abychom byli v souladu s prostředím a třeba i sousedy.
Juraj Kafka

Nabývá u mne obvyklé, že bych potvrzoval svůj shodný názor k již napsanému diskusnímu příspěvku a to zejména z důvodu, že se tím jen diskuse zbytečně rozšiřuje, znepřehledňuje a v podstatě nic nového nepřináší. Tentokrát však musím udělat vyjímku a podpořit převážnou míru názorů pánů Neubauera, Berana a Krále. To proto, že svoje názory opírají o znalost přírody v širší souvislosti a o skutečné objektivní pozorování. Samozřejmě v někerých detailech to vidím trošku jinak, / nikoliv všechno devotně přes kopírák /, ale tento způsob diskuse musím opakovaně podpořit, protože není založen jen na ničím nepodloženém tvrzení. Dˇ.
p.š.

Doporučuji vypouštět holuby klidně i odpoledne. Dravec loví od rána a je šance,že do té doby uloví něco jiného. Navíc je zvyklý,že hned zrána se otevře holubník a kolem létá obživa.
Dravci se z principu nemohou přemnožit - je jich tolik , kolik jim stačí potrava.
Jenže,to my pouštíme pro ně neskutečně snadnou kořist ( okrasné a voliérové holuby , slepice,..) a pak se divíme,jak prosperují. V přírodě jsou za miliony let šance vyrovnané. Kořist se zlepšuje v úniku,dravec v lovu.
Straky(ale taky třeba hřivnáči,hrdličky atd.) se dokazály sžít s městy , na rozdíl od jiných druhů , které mizí. V zemědělství se taky dějí věci -lány uživí spousty divokých prasat,nikdy jich tolik nebylo a posbírají všechno živé. Taky traktor za sebou tahal pluh krokem - dnes jede rychlostí kola se záběrem X metrů a co neuteče ,to ...
Jinak -krahulice loví holuby jen v zimě. V létě nosí kořist na hnízdo a to by neunesla. Za poslední 2 měsíce nemám u pošty žádnou ztrátu a létá tu 3x denně.

Přátele na dravce nemohou platit nějaké středověké metody.Osvědčeně využívám satelitního systemu působícího na navigační schopnosti dravce a to vymázáním parcelního čísla mého pozemku v jeho paměti.

Já myslel lopatu ! !

Obrázek k následujícímu textu je vložen na Moderované fórum u : HOLUBNÍKY,HOLUBÁRNY a JINÉ....

Tento obrázek byl zveřejněn v moderované diskusi autorů LAJ, bez komentáře, v sekci pojízdných holubníků. / patrně omylem / ???? Správně měl být ale presentován v nemoderované diskusi ve vlákně : DRAVCI.
Uvedu to tedy na pravou míru s popisem : Jedná se o obrázek pojízdného holubníku, zhotoveného Járou Cimrmanem. Ten již v době, kdy člověk začal nerozumně hospodařit v přírodě, předvídal přemnožení dravců a jejich střety s poštovními holuby. Proto, aby bylo zajištěno spolehlivé doručování zpráv poštovními holuby, bylo nutné je především chránit před dravci. Tak vznikl tento vynález, který byl používán následovně:
Při doručování poštovních zpráv letěl holub v postranní voliéře tohoto pojízdného holubníku. Pomocí satelitní navigace byly : směr letu a rychlost letu přenášeny z tohoto letícího holuba do kabiny řidiče na střelku „kompasu“ a rychloměr. Řidič automobilu snadno podle ukazatelů směru a rychlosti letu holuba, dojel přesně k místu určení. Potom, když holub přestal ve voliéře letět, řidič zastavil a holuba vypustil. Holub již snadno doletěl se zprávou z příjezdové cesty pár metrů do cíle, a tím byla zpráva bezpečně doručena. Holub byl ochráněn při letu nejen před pernatými dravci, ale i před „rychle jezdícími traktory po polích“.
Tento vynález se značně rozšířil, posléze však zanikl proto, že řidiči automobilu jednou došel benzín a protože měl hlad, holuba snědl. Tím se dostalo maso holuba do těla člověka a tam mutací genu 2H na h0, se vytvořily první předpoklady k jeho infikaci ptačí chřipkou . Když Jára Cimrman vynalezl poštovní známku, pošta přestala holuby používat a tím zanikla i tato účinná ochrana létavých holubů před dravci. Vynález pojízdného holubníku se tímto posléze propadl do hlubin zapomnění. Zbyla nám z toho jen voliéra. A byla tam papírová zem a my jsme se propadli až sem.
Ještě nutno připomenout, že tento Cimrmanův pojízdný holubník má zásluhu na vzniku Rakovnického kotrláka. To nepozorný řidič pojízdného holubníku havaroval u Rakovníka a holubi při nárazu auta do stromu nebyli připoutáni a narazili do sítí voliéry. Přitom udělali několik kotrmelců a to jim zůstalo.
Tím byl položen základ jejich chovu i podnět pro zavedení pásů při jízdě v autě. Jo kde by jsme byli, kdyby nebylo dravců?
PS
Já pouštím své holuby v noci, to dravci nelétají, a světlo mají od pouličního osvětlení, někdy i od měsíce. Když je sníh – to byste viděli, jak je tu vidět. Pošťáčkáři tomu říkají mrtvá noční doba, a na jejich stránkách je taky o tom pěkná beseda.
p.š.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Obrázek k následujícímu textu je vložen na Moderované fórum u : HOLUBNÍKY,HOLUBÁRNY a JINÉ....

Tento obrázek byl zveřejněn v moderované diskusi autorů LAJ, bez komentáře, v sekci pojízdných holubníků. / patrně omylem / ???? Správně měl být ale presentován v nemoderované diskusi ve vlákně : DRAVCI.
Uvedu to tedy na pravou míru s popisem : Jedná se o obrázek pojízdného holubníku, zhotoveného Járou Cimrmanem. Ten již v době, kdy člověk začal nerozumně hospodařit v přírodě, předvídal přemnožení dravců a jejich střety s poštovními holuby. Proto, aby bylo zajištěno spolehlivé doručování zpráv poštovními holuby, bylo nutné je především chránit před dravci. Tak vznikl tento vynález, který byl používán následovně:
Při doručování poštovních zpráv letěl holub v postranní voliéře tohoto pojízdného holubníku. Pomocí satelitní navigace byly : směr letu a rychlost letu přenášeny z tohoto letícího holuba do kabiny řidiče na střelku „kompasu“ a rychloměr. Řidič automobilu snadno podle ukazatelů směru a rychlosti letu holuba, dojel přesně k místu určení. Potom, když holub přestal ve voliéře letět, řidič zastavil a holuba vypustil. Holub již snadno doletěl se zprávou z příjezdové cesty pár metrů do cíle, a tím byla zpráva bezpečně doručena. Holub byl ochráněn při letu nejen před pernatými dravci, ale i před „rychle jezdícími traktory po polích“.
Tento vynález se značně rozšířil, posléze však zanikl proto, že řidiči automobilu jednou došel benzín a protože měl hlad, holuba snědl. Tím se dostalo maso holuba do těla člověka a tam mutací genu 2H na h0, se vytvořily první předpoklady k jeho infikaci ptačí chřipkou . Když Jára Cimrman vynalezl poštovní známku, pošta přestala holuby používat a tím zanikla i tato účinná ochrana létavých holubů před dravci. Vynález pojízdného holubníku se tímto posléze propadl do hlubin zapomnění. Zbyla nám z toho jen voliéra. A byla tam papírová zem a my jsme se propadli až sem.
Ještě nutno připomenout, že tento Cimrmanův pojízdný holubník má zásluhu na vzniku Rakovnického kotrláka. To nepozorný řidič pojízdného holubníku havaroval u Rakovníka a holubi při nárazu auta do stromu nebyli připoutáni a narazili do sítí voliéry. Přitom udělali několik kotrmelců a to jim zůstalo.
Tím byl položen základ jejich chovu i podnět pro zavedení pásů při jízdě v autě. Jo kde by jsme byli, kdyby nebylo dravců?
PS
Já pouštím své holuby v noci, to dravci nelétají, a světlo mají od pouličního osvětlení, někdy i od měsíce. Když je sníh – to byste viděli, jak je tu vidět. Pošťáčkáři tomu říkají mrtvá noční doba, a na jejich stránkách je taky o tom pěkná beseda.
p.š.

Zadané téma je =DRAVEC= .Jestli má být Váš příspěvek k tomuto tématu vtipný a přínosný,no nevím.Ono je to asi velké umění vypotit takovouto krávovinu,namlátit to do klávesnice a oblažit tím ostatní.Patrně je to dané tou pozdní noční a nebo brzkou ranní dobou,kdy jste stvořil tuto perlu,to člověk nebývá v nejlepší formě....
O to víc si cením příspěvků př.Neubauera,jsou to konkrétní postřehy,mají hlavu a patu.A měl se od koho učit,jeho dědeček byl vyhlášený holubář a znalec přírody.Navíc jsme ze stejného regionu,takže vím,že jeho příspěvky o stavu zdejší přírody jsou,bohužel,holá skutečnost....maxim

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Doporučuji vypouštět holuby klidně i odpoledne. Dravec loví od rána a je šance,že do té doby uloví něco jiného. Navíc je zvyklý,že hned zrána se otevře holubník a kolem létá obživa.
Dravci se z principu nemohou přemnožit - je jich tolik , kolik jim stačí potrava.
Jenže,to my pouštíme pro ně neskutečně snadnou kořist ( okrasné a voliérové holuby , slepice,..) a pak se divíme,jak prosperují. V přírodě jsou za miliony let šance vyrovnané. Kořist se zlepšuje v úniku,dravec v lovu.
Straky(ale taky třeba hřivnáči,hrdličky atd.) se dokazály sžít s městy , na rozdíl od jiných druhů , které mizí. V zemědělství se taky dějí věci -lány uživí spousty divokých prasat,nikdy jich tolik nebylo a posbírají všechno živé. Taky traktor za sebou tahal pluh krokem - dnes jede rychlostí kola se záběrem X metrů a co neuteče ,to ...
Jinak -krahulice loví holuby jen v zimě. V létě nosí kořist na hnízdo a to by neunesla. Za poslední 2 měsíce nemám u pošty žádnou ztrátu a létá tu 3x denně.

A jak se tam dostal holub ,do hnízda ? Asi zookurýrem, zjištěno při kroužkování mladých.

S tímto odstupem času souhasím s reakci (LAJ) na Moderovaném fóru - k předmětnému "fóru" . Pro Vás " maxime" však nemám plné pochopení, protože pokud bych se zamyslel nad obsahem Vašeho hodnotícího příspěvku, tak přesto, že jsem nikoho neurážel a plně respektuji, že se to každému nemuselo líbit, tak píšete o mlácení do klávesnice, krávovinách, pletete si- nebo neumíte rozeznat ranní a noční dobu, atd...... ? Tak pokud jste se dnes špatně vyspal, tak bych Vám doporučil alespoň jednou v dobrém rozmaru si "namlátit do klávesnice" diskusní odpověď těm, kteří často nevybíravým a nesmyslným způsobem někoho, často i bezddůvodně napadají a urážejí. Mě by osobně tolik nevadilo, kdyby jste nám sem napsal i nějaký vtip, třeba by se Vám povedl a všichni bychom se zasmáli.Myslím, že i to sem patří.
Pokud jste si tuto diskusi alespoň zčásti četl, našel by jste tam i moje vyjádření k obsahu článků p. N.
Zkuste se taky nad sebou zamyslet , třeba tuto diskusi obohatíte něčím novým, kvalitním a podnětným ?
Tak Vám přeji pěkný a úspěšný den.
p.š.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
S tímto odstupem času souhasím s reakci (LAJ) na Moderovaném fóru - k předmětnému "fóru" . Pro Vás " maxime" však nemám plné pochopení, protože pokud bych se zamyslel nad obsahem Vašeho hodnotícího příspěvku, tak přesto, že jsem nikoho neurážel a plně respektuji, že se to každému nemuselo líbit, tak píšete o mlácení do klávesnice, krávovinách, pletete si- nebo neumíte rozeznat ranní a noční dobu, atd...... ? Tak pokud jste se dnes špatně vyspal, tak bych Vám doporučil alespoň jednou v dobrém rozmaru si "namlátit do klávesnice" diskusní odpověď těm, kteří často nevybíravým a nesmyslným způsobem někoho, často i bezddůvodně napadají a urážejí. Mě by osobně tolik nevadilo, kdyby jste nám sem napsal i nějaký vtip, třeba by se Vám povedl a všichni bychom se zasmáli.Myslím, že i to sem patří.
Pokud jste si tuto diskusi alespoň zčásti četl, našel by jste tam i moje vyjádření k obsahu článků p. N.
Zkuste se taky nad sebou zamyslet , třeba tuto diskusi obohatíte něčím novým, kvalitním a podnětným ?
Tak Vám přeji pěkný a úspěšný den.
p.š.

Vy jste asi úplně mimo,já od Vás nežádám žádné plné pochopení.Jen se pokuste ještě jednou přečíst velmi pomalu Váš příspěvek a zamyslet se nad tím Vaším výtvorem zcela mimo téma.No,pro zasmání to není...Pokud máte v úmyslu nás tady na fóru bavit podobnými rádoby vtipnými stupiditami,pánbůh s námi.No,diskusi jste obohatil,ale moc se Vám to nepovedlo,kvalita se poněkud vytratila.Příště svoje =podnětné= příspěvky směrujte nejlépe do Dikobrazu a ušetřete chovatele podobných výlevů.Kdo má všech pět pohromadě,úsudek si udělá sám....maxim

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
přesně tak lepší než zastřelit jestřába je zastřelit několik strak to jsou hrozný bestie,při vybírání mláďat pěvců.

Zdravím. Myslím si, že názor na téma dravec mám naprosto vyhraněný a i myslím na ifauně znám. Proto se chci pouze zastavit nad tím, že kdekomu vadí lov dravců, ale už lov straky a sojky by klidně povolili. Přitom sojka je podle nové doby lovu celoročně hájena a straka má povolem odlov od 1.7.do 28.2. A co takovej krkavec? Už jste ho někdo viděl lovit třeba zajíčata a nebo narozené jehně na pastvině? To je pane horor jak z Ptáků. Prostě záleží na tom, jaké cílové skupině, která má v rukou zákon tito predátoři škodí. Podle toho se dělají zákony a vyhlášky. St. Toman

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Zdravím. Myslím si, že názor na téma dravec mám naprosto vyhraněný a i myslím na ifauně znám. Proto se chci pouze zastavit nad tím, že kdekomu vadí lov dravců, ale už lov straky a sojky by klidně povolili. Přitom sojka je podle nové doby lovu celoročně hájena a straka má povolem odlov od 1.7.do 28.2. A co takovej krkavec? Už jste ho někdo viděl lovit třeba zajíčata a nebo narozené jehně na pastvině? To je pane horor jak z Ptáků. Prostě záleží na tom, jaké cílové skupině, která má v rukou zákon tito predátoři škodí. Podle toho se dělají zákony a vyhlášky. St. Toman

A co tak vrána šedivka, čáp, volavka nebo kormorán jeden lepší jak druhý , (dravec ) pták.

- moc se přimlouvám vrány a čápy vynechejte, prý nosejí holky a kluky !! B.

Klucí já toho jestřába snad začnu mít rád, kdyby ho nebylo tak si ani nepokecáme!!!!!!!

Pedro

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Klucí já toho jestřába snad začnu mít rád, kdyby ho nebylo tak si ani nepokecáme!!!!!!!

Pedro

si piš :-)) ,ale o tom to je ,podebatovat .

Tak pánové, diskuse se nám začíná bohužel poněkud zvrhávat, tak alespoň ještě pár mých postřehů z doby kdy jsem choval brňáky. Brňák je holubek, který je opravdu droboučký a pro dravce, který je zvyklý lovit kosa, jsou zvlášť černí neodolatelným lákadlem. Jak jistě každý chovatel ví, nejlepší strážci jsou vlaštovky a jiřičky, i když u nás na baráku už nehnízdí, přeci jen jich tu pár ještě poletuje a pokud spatří dravce, dokáží ho pěkně potrápit, nehledě na křik, který spustí. Brňáci už tento křik znali a schovávali se v holubníku, kam za nimi nikdy nešel. Tak jsem to prostě vyřešil tak, že jsem na podzim, kdy jiřičky odletěli holuby zavřel a pustil je až když se na jaře zase vrátily. Není to příliš dobré řešení pro chovatele létavých plemen, ale u brňáků mi to vyhovovalo. Je zajímavé, že v současné době kdy chovám rejdiče, nerad bych to tedy zakřiknul, jsem měl za loňský rok pouze 3 neúspěšné pokusy, jednou jestřáb a dvakrát krahujec, ale to přikládám právě barvě, brňáci byli černí, zatímco nyní tam mám směs barev kromě černé. A ještě jedna zajímavost z loňského léta. Dcera do malé klece dala párek fišeráků, dala jim budku, no a jak je chodila krmit, tak jí sameček ulétl, dva dna tam létal volně, aniž by se ztratil potom se mi ho povedlo chytit na krmení do chytačky, kterou mám ještě po dědovi, asi po týdnu stejným zpúsobem uletěla samička, ale tu jsme zase dva dny neviděli, když už jsme se s ní rozloučili, najednou se objevila. Musím přiznat, že jsem dceru trochu ukecal, ale aby se samička mohla do klece vrátit, tak jsme klec se samcem nechali otevřenou, samička si vlezla dovnitř, ale zase uletěl sameček. Tak už jsme je nechali otevřené, asi po týdnu objevili na ořechu špaččí budku a tam se nastěhovali. Krmení jsme jim dávali do již zmíněné chytačky, takže na podzim nebyl problém je odchytit. Bohužel, samičku jsme koupili na Kladně na burze od paní, o které dcera prohlásila že vypadá jako blonďatá podvodnice, jiná samička tam zrovna nebyla, tato samička neodchovala žádné mládě, když se mláďata vylíhla, tak je nekrmila. Proč to píšu, kdo slyšel, jak křičí fišerák, po spatření dravce, jistě mi dá za pravdu, že lepší hlídač není. Fišeráci létali s vlaštovkami a v letu ve výšce je bylo od nich těžké rozeznat. Chovatelé, kteří je u mne viděli se nestačili divit.
Neubauer

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Tak pánové, diskuse se nám začíná bohužel poněkud zvrhávat, tak alespoň ještě pár mých postřehů z doby kdy jsem choval brňáky. Brňák je holubek, který je opravdu droboučký a pro dravce, který je zvyklý lovit kosa, jsou zvlášť černí neodolatelným lákadlem. Jak jistě každý chovatel ví, nejlepší strážci jsou vlaštovky a jiřičky, i když u nás na baráku už nehnízdí, přeci jen jich tu pár ještě poletuje a pokud spatří dravce, dokáží ho pěkně potrápit, nehledě na křik, který spustí. Brňáci už tento křik znali a schovávali se v holubníku, kam za nimi nikdy nešel. Tak jsem to prostě vyřešil tak, že jsem na podzim, kdy jiřičky odletěli holuby zavřel a pustil je až když se na jaře zase vrátily. Není to příliš dobré řešení pro chovatele létavých plemen, ale u brňáků mi to vyhovovalo. Je zajímavé, že v současné době kdy chovám rejdiče, nerad bych to tedy zakřiknul, jsem měl za loňský rok pouze 3 neúspěšné pokusy, jednou jestřáb a dvakrát krahujec, ale to přikládám právě barvě, brňáci byli černí, zatímco nyní tam mám směs barev kromě černé. A ještě jedna zajímavost z loňského léta. Dcera do malé klece dala párek fišeráků, dala jim budku, no a jak je chodila krmit, tak jí sameček ulétl, dva dna tam létal volně, aniž by se ztratil potom se mi ho povedlo chytit na krmení do chytačky, kterou mám ještě po dědovi, asi po týdnu stejným zpúsobem uletěla samička, ale tu jsme zase dva dny neviděli, když už jsme se s ní rozloučili, najednou se objevila. Musím přiznat, že jsem dceru trochu ukecal, ale aby se samička mohla do klece vrátit, tak jsme klec se samcem nechali otevřenou, samička si vlezla dovnitř, ale zase uletěl sameček. Tak už jsme je nechali otevřené, asi po týdnu objevili na ořechu špaččí budku a tam se nastěhovali. Krmení jsme jim dávali do již zmíněné chytačky, takže na podzim nebyl problém je odchytit. Bohužel, samičku jsme koupili na Kladně na burze od paní, o které dcera prohlásila že vypadá jako blonďatá podvodnice, jiná samička tam zrovna nebyla, tato samička neodchovala žádné mládě, když se mláďata vylíhla, tak je nekrmila. Proč to píšu, kdo slyšel, jak křičí fišerák, po spatření dravce, jistě mi dá za pravdu, že lepší hlídač není. Fišeráci létali s vlaštovkami a v letu ve výšce je bylo od nich těžké rozeznat. Chovatelé, kteří je u mne viděli se nestačili divit.
Neubauer

Jó takové příběhy píše sám život a mnohdy na knihu.

panove dravci by se mnely trochu eliminovat a s nimy by se mnely taky uklidnit myslivci a ochranci. jak rikal jeden kolega tady v diskuzi skutecne mizi zpevne ptactvo napriklad hyla jsem u nas nevidel skoro 10 let , sam chovam evropske ptactvo i holuby loni jsem vypustil do prirody 20 hylu konopky zvonky, nekolika nejsilnejsim jedincum se podarilo prezid diky tomu ze mam stale nabytou kulovnici u dveri, holuby zijou diky tomu ze ti vzacnejs jsou ve voliere a benesaci bily a cerni jsou venku a ty jsou ostraziti ano za rok se stane obeti tak 6 holubu , ale jen diky tomu ze padne dvuj nekdy i trojnasobek dravcu, u nas vecina holubaru pres zimu holuby nepousti taky diky tomu ze je tady hodne dravcu , a taky v okoli par sokolniku co je trenujou na jejich holubech, pamatuji doby kdy dravcu bylo akorat ale pratele priznejme si je jich moc a zacina pribivat hlavne sokolu , a hlavne dravcu co nekomu zdrhnou a pak to odnasime my na nasich holubech proto nejlepsi dravec je mrtvy dravec a nebo v zoo co nejdal od holubniku.

No teda, zajímavej názor a kulovnice na ptáky , ještě zajímavější

To je pravda taky jsem ještě neviděl aby se kulovnicí lovily ptáci.Jak ho lovíš toho jestřába?Čekáš až ti sebere holuba a pak ho na něm rozstřelíš na kaši nebo mu dáš podle myslivecké etiky poslední šanci?To jsi myslivec nebo pytlák?Měl by ses přiznat a jestli jsi myslivec tak raději drž hubu už takhle jsou myslivci opovrhováni.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
To je pravda taky jsem ještě neviděl aby se kulovnicí lovily ptáci.Jak ho lovíš toho jestřába?Čekáš až ti sebere holuba a pak ho na něm rozstřelíš na kaši nebo mu dáš podle myslivecké etiky poslední šanci?To jsi myslivec nebo pytlák?Měl by ses přiznat a jestli jsi myslivec tak raději drž hubu už takhle jsou myslivci opovrhováni.

Jedině možná jen u myslivců, myslivec by takové moudra nepsal .

ne nejsem u mne jsou vetsi cast myslivcu pytlaci ne myslivci mysli jen na svuj prospech a na te jak se po honu ozerou jen malo je opravdovych myslivcu , ted u nas jsou myslivci pohadani rozdeleni na 2 tabory a soudi se a ejhle zajice jsem tu nevidel uz par let a najednou jsou tu bazanti se obevily, dokonce se tu obevily i koroptve a to diky tomu ze se nestrili ty chytraku a taky ze alespon nekdo eliminuje stale rostouci populaci dravcu a skodne. a dalsi ohled ten dravec taky nehledi co my chyti na dvore treba i holuba za 200euro co dovezu tak proc ja bych mnel brat ohlet na dravce az se prestehuje k takovymu chytrakovy jak ty.

Aha takže pytlák!!!Tak to musíš být ale asi pěkný zvíře když si můžeš dovolit kulovnici bez loveckýho lístku a ještě jí mít nabitou a holuba za 200 euro a klidně ho pustíš.Kdyby ti ty holubi chtěl sebrat všechny

zadny pitlak nejsem chranim jen svuj majetek ale to takovy blb jako ty nepochopi nikdy

To máš pravdu tohle opravdu nikdy nepochopím.Blb jsi akorát tak ty když máš doma nabitou kulovnic a ještě sní střílíš na dvoře.Kolik už máš zahnutých zobáků no jen se pochlub ochránče majetku.

Chlapi nechte toho. Diskuze o dravcích a tzv. škodné vždy je o ničem. Přínosem je snad jedině ten příspěvěk o lapacím koši v moderce.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Chlapi nechte toho. Diskuze o dravcích a tzv. škodné vždy je o ničem. Přínosem je snad jedině ten příspěvěk o lapacím koši v moderce.

Máš pravdu ,zvláště když se do toho připlete trulo a s kulovnicí . Dobře zeštelovaný jestřáb. koš funguje dostatečně, už sem v něm měl zahnutých klovců,jestřáb,krahujec i káně .

Dle mého názoru, střílet něco, někde na vlastní pěst je docela vo hubu. Protože dneska než střelit někde nějaké zvíře, tak to je lepší (dle nastavení dnešních zákonů) vodprásknout souseda. To raději ponechte myslivcům i když ti také nesmí vystřelit blíže než 150 metrů od posledního obydleného stavení a jsou omezeni někdy často dosti nesmyslnými zákony.

Já s dravcem problém nemám, ale co jsem jednou viděl, tak jedna paní ve vedlejší vesnici vyhrávala slepicím přes den na tranzistorák. Zprvu jsem si myslel, že je to nějaký vynález ve stylu Slunce seno .., pro lepší snášení, ale bylo to právě kvůli dravcům. A prý to pomáhalo.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Dle mého názoru, střílet něco, někde na vlastní pěst je docela vo hubu. Protože dneska než střelit někde nějaké zvíře, tak to je lepší (dle nastavení dnešních zákonů) vodprásknout souseda. To raději ponechte myslivcům i když ti také nesmí vystřelit blíže než 150 metrů od posledního obydleného stavení a jsou omezeni někdy často dosti nesmyslnými zákony.

Já s dravcem problém nemám, ale co jsem jednou viděl, tak jedna paní ve vedlejší vesnici vyhrávala slepicím přes den na tranzistorák. Zprvu jsem si myslel, že je to nějaký vynález ve stylu Slunce seno .., pro lepší snášení, ale bylo to právě kvůli dravcům. A prý to pomáhalo.

Ale ten myslivec může lovit jen zvěř škodnou a zvířata myslivosti škodlivá, dle platné povolenky, dravci nemají dobu lovu ,nejsou hájení ,ale chránění.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Aha takže pytlák!!!Tak to musíš být ale asi pěkný zvíře když si můžeš dovolit kulovnici bez loveckýho lístku a ještě jí mít nabitou a holuba za 200 euro a klidně ho pustíš.Kdyby ti ty holubi chtěl sebrat všechny

Asi by ho ten zastřelenej dravec stál víc jak 200 euro .

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
A jak se tam dostal holub ,do hnízda ? Asi zookurýrem, zjištěno při kroužkování mladých.

Nevím,co jste kdy kroužkoval z krahujců.
Samice váží 200 - 250g a holuba přes 300g do hnízda prostě neunese. Proto taky v době hnízdění loví jen drobné ptactvo.
Pokud si ovšem nepletete krahujce a jestřába. Ale to při inteligenci odborníka asi ne.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Nevím,co jste kdy kroužkoval z krahujců.
Samice váží 200 - 250g a holuba přes 300g do hnízda prostě neunese. Proto taky v době hnízdění loví jen drobné ptactvo.
Pokud si ovšem nepletete krahujce a jestřába. Ale to při inteligenci odborníka asi ne.

Vím o čem píšu vážený a dravce poznám ,tak tu nemachruj chytrolíne

Jasně, a proto je tady a na slepicích spousta lidí,co nepozná káně na stromě nebo poštolku u silnice. Mockrát jsem viděl samici krahujce,jak ulovila hrdličku. Asi maximum,co odnesla tak do 50 m , pak honem oškubat a s velkou bídou o kus dál.
Ale když myslíte .... asi jsou u vás krahujci ze severního Finska s 400g váhy.

Vážení chovatelé
Po přečtení většiny připomínek k problému který nazýváme dravec,jsem se rozhodl aspoň krátce zareagovat.Většinu vašich názorú chápu a proto bych se chtél podélit o své zkušenosti.Jsem chovatelem holubú od dětství a musím přiznat že jsem koketoval i se sokolničením a také jsem chvíli spolupracoval s ornitology.Bohužel musím souhlasit hlavně s tím že za všechno může hlavně člověk sám a někdy paradoxně právě ti kteří přírodu t.z.v. nejvíc chrání.Při kroužkování ptáků jsem mockrát viděl ptáčata která vyskočila z hnízda a ačkoli neuměla létat v hnízdě už je nikdo neudržel.Vrcholem bylo když jsem vivěl při kroužkování čápů jak jedno z mláďat vypadlo a zabilo se o zem.Tito milovníci ptactva ho vzali hodili do kopřiv a jeli dál.Ale k dravcům.Dravcú není víc a možná že i méně ale naučili se žít v blízkosti lidí.Například krahujci dnes běžně hnízdí v městských parcích a sokoli odchovaní lidmi jsou vypouštěni ve městech právě na likvidaci holubů.Často se také zmiňujete o ůbytku jejich přirozené potravy.Vzpomeňte třeba na hejna vrabců a hrdliček,kolem dnes již neexistujících kravínů kde krahujci běžně lovili.Také píšeteo přemnožení sojek s čímž souhlasímale i to je potrava dravců.Sám jsem viděl v hnízdě jestřába tři sojky přinesené mladým.Samozřejmě také souhlasím že dělají velké škody na zpěvném ptactvu ale i ony se naučili chodit pro potravu k lidem.Hlavně v zimních měsících kdy ptáky přikrmujeme.A právě tak nejlépe přilákáme i dravce k našim chovům.Chci tím jenom říct že člověk mnohdy ve snaze pomáhat ještě výce ubližuje a neuvědomuje si že i sám sobě.Když vidím hejno sýkorek sedících na jabloni před oknem jak trpělivě čekají až jim doplním zásobu slunečnice,tak si říkám co vlastně chceme.Jabloň která by měla být sama osobě zdrojem potravy v podobě škůdců ukrytých v kůře je brána pouze jako čekárna na armádu spásy v naší podobě.No co tak to va jaře postříkáme. K.Ř.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Vážení chovatelé
Po přečtení většiny připomínek k problému který nazýváme dravec,jsem se rozhodl aspoň krátce zareagovat.Většinu vašich názorú chápu a proto bych se chtél podélit o své zkušenosti.Jsem chovatelem holubú od dětství a musím přiznat že jsem koketoval i se sokolničením a také jsem chvíli spolupracoval s ornitology.Bohužel musím souhlasit hlavně s tím že za všechno může hlavně člověk sám a někdy paradoxně právě ti kteří přírodu t.z.v. nejvíc chrání.Při kroužkování ptáků jsem mockrát viděl ptáčata která vyskočila z hnízda a ačkoli neuměla létat v hnízdě už je nikdo neudržel.Vrcholem bylo když jsem vivěl při kroužkování čápů jak jedno z mláďat vypadlo a zabilo se o zem.Tito milovníci ptactva ho vzali hodili do kopřiv a jeli dál.Ale k dravcům.Dravcú není víc a možná že i méně ale naučili se žít v blízkosti lidí.Například krahujci dnes běžně hnízdí v městských parcích a sokoli odchovaní lidmi jsou vypouštěni ve městech právě na likvidaci holubů.Často se také zmiňujete o ůbytku jejich přirozené potravy.Vzpomeňte třeba na hejna vrabců a hrdliček,kolem dnes již neexistujících kravínů kde krahujci běžně lovili.Také píšeteo přemnožení sojek s čímž souhlasímale i to je potrava dravců.Sám jsem viděl v hnízdě jestřába tři sojky přinesené mladým.Samozřejmě také souhlasím že dělají velké škody na zpěvném ptactvu ale i ony se naučili chodit pro potravu k lidem.Hlavně v zimních měsících kdy ptáky přikrmujeme.A právě tak nejlépe přilákáme i dravce k našim chovům.Chci tím jenom říct že člověk mnohdy ve snaze pomáhat ještě výce ubližuje a neuvědomuje si že i sám sobě.Když vidím hejno sýkorek sedících na jabloni před oknem jak trpělivě čekají až jim doplním zásobu slunečnice,tak si říkám co vlastně chceme.Jabloň která by měla být sama osobě zdrojem potravy v podobě škůdců ukrytých v kůře je brána pouze jako čekárna na armádu spásy v naší podobě.No co tak to va jaře postříkáme. K.Ř.

Krásně napsané, dobře jste to vystihl. Dříve straka ve vesnici nikdy potravu nehledala, natož aby tu hnízdila, byla velice plachá a bála se lidí, pokud ji nestřelil myslivec, bylo spousta bouchalů se vzduchovkou, kteří stříleli po všem co létalo, ti rozumní jen po vrabcích nebo zahradních hrdličkách, jsem rád, že je to za námi, dnes už hlavně mládež toto nedělá, mají úplně jiné zájmy, vlastně všichni ptáci byli ve vesnicích mnohem plašší, pamatuji si, že jako kluk, když jsem jezdil do Berouna, tak jsem obdivoval, jak jsou tam vrabci ochočení, dneska je to stejné i na vesnicích.
Neubauer

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Vážení chovatelé
Po přečtení většiny připomínek k problému který nazýváme dravec,jsem se rozhodl aspoň krátce zareagovat.Většinu vašich názorú chápu a proto bych se chtél podélit o své zkušenosti.Jsem chovatelem holubú od dětství a musím přiznat že jsem koketoval i se sokolničením a také jsem chvíli spolupracoval s ornitology.Bohužel musím souhlasit hlavně s tím že za všechno může hlavně člověk sám a někdy paradoxně právě ti kteří přírodu t.z.v. nejvíc chrání.Při kroužkování ptáků jsem mockrát viděl ptáčata která vyskočila z hnízda a ačkoli neuměla létat v hnízdě už je nikdo neudržel.Vrcholem bylo když jsem vivěl při kroužkování čápů jak jedno z mláďat vypadlo a zabilo se o zem.Tito milovníci ptactva ho vzali hodili do kopřiv a jeli dál.Ale k dravcům.Dravcú není víc a možná že i méně ale naučili se žít v blízkosti lidí.Například krahujci dnes běžně hnízdí v městských parcích a sokoli odchovaní lidmi jsou vypouštěni ve městech právě na likvidaci holubů.Často se také zmiňujete o ůbytku jejich přirozené potravy.Vzpomeňte třeba na hejna vrabců a hrdliček,kolem dnes již neexistujících kravínů kde krahujci běžně lovili.Také píšeteo přemnožení sojek s čímž souhlasímale i to je potrava dravců.Sám jsem viděl v hnízdě jestřába tři sojky přinesené mladým.Samozřejmě také souhlasím že dělají velké škody na zpěvném ptactvu ale i ony se naučili chodit pro potravu k lidem.Hlavně v zimních měsících kdy ptáky přikrmujeme.A právě tak nejlépe přilákáme i dravce k našim chovům.Chci tím jenom říct že člověk mnohdy ve snaze pomáhat ještě výce ubližuje a neuvědomuje si že i sám sobě.Když vidím hejno sýkorek sedících na jabloni před oknem jak trpělivě čekají až jim doplním zásobu slunečnice,tak si říkám co vlastně chceme.Jabloň která by měla být sama osobě zdrojem potravy v podobě škůdců ukrytých v kůře je brána pouze jako čekárna na armádu spásy v naší podobě.No co tak to va jaře postříkáme. K.Ř.

Přesně tak. Kravíny kdysi plné vrabců a hrdliček a návyk na prostředí blízko člověka. Ano i sojku se strakou dravec chytí. Jabloň netknutá a přikrmované sýkorky. Nedavno jsem četl v jakési knize plné rad pro zahrádkáře(ne českého původu) nebudu citovat přesně, že jakmile vidíme hejno špačků intenzivně brouzdat travou, určitě tam budou larvy tiplic, i zalijeme určené místo v trávníku vodou a položíme černou fólii, ráno po odkrytí fólie můžeme larvy tiplic... čekáte asi nějaký sběr nebo chemickou likvidaci, já už jsem to dál nečetl. Podstatné je to co mě okamžitě napadlo, totiž že naco mám takto likvidovat larvy nějakých tiplic z trávníku, když mi je zlikvidují špačkové? Tak ok, já bych jim tu potravu sebral, ne a oni by mi o to víc likvidovali já nevím třeba jahody. Takže řetěz zásahů proti přírodě pokračuje - špačkové jsou škůdci, vezmu na ně pušku. Vystřílín nebo zaplaším špačky, krahujec nebude mít co žrát, vybere třeba koňadry co mám v budce na jabloni a nebo načne moje holuby, budu tedy střílet po krahujci no a kde to jsme?

Dravci je prostě jedno jestli je to umělecké dílo nebo kulturní dědictví, je to zvíře. Zvíře - predátor, zvíře - kořist, člověk - predátor i škůdce zároveň. Absurdní nadpis o kasuárech v Austrálii. No bože tak se budou chránit deskou. Nebo je mají na potkání střílet? Až je vystřílejí, co bude pak? Bude klid? Kolik je psů co pokousali člověka, který jim ubližoval a museli proto zemřít?

Prostě dostali jsme se od holubů a respektive od problému holubi versus dravec k problému mnohem mnohem širšímu a to je člověk versus příroda. Já osobně neschvaluji ani jednu stranu, tedy ty tzv. ochránce a ani bouchaly, pytláky a pod. Ale myslím si, že skuteční odborníci z řad jak myslivců tak ornitologů vědí nejlépe jak se věci mají. A těm budiž dána důvěra. Bohužel často tito lidé nemají hlavní slovo v důležitých rozhodnutích.
Juraj Kafka

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Přesně tak. Kravíny kdysi plné vrabců a hrdliček a návyk na prostředí blízko člověka. Ano i sojku se strakou dravec chytí. Jabloň netknutá a přikrmované sýkorky. Nedavno jsem četl v jakési knize plné rad pro zahrádkáře(ne českého původu) nebudu citovat přesně, že jakmile vidíme hejno špačků intenzivně brouzdat travou, určitě tam budou larvy tiplic, i zalijeme určené místo v trávníku vodou a položíme černou fólii, ráno po odkrytí fólie můžeme larvy tiplic... čekáte asi nějaký sběr nebo chemickou likvidaci, já už jsem to dál nečetl. Podstatné je to co mě okamžitě napadlo, totiž že naco mám takto likvidovat larvy nějakých tiplic z trávníku, když mi je zlikvidují špačkové? Tak ok, já bych jim tu potravu sebral, ne a oni by mi o to víc likvidovali já nevím třeba jahody. Takže řetěz zásahů proti přírodě pokračuje - špačkové jsou škůdci, vezmu na ně pušku. Vystřílín nebo zaplaším špačky, krahujec nebude mít co žrát, vybere třeba koňadry co mám v budce na jabloni a nebo načne moje holuby, budu tedy střílet po krahujci no a kde to jsme?

Dravci je prostě jedno jestli je to umělecké dílo nebo kulturní dědictví, je to zvíře. Zvíře - predátor, zvíře - kořist, člověk - predátor i škůdce zároveň. Absurdní nadpis o kasuárech v Austrálii. No bože tak se budou chránit deskou. Nebo je mají na potkání střílet? Až je vystřílejí, co bude pak? Bude klid? Kolik je psů co pokousali člověka, který jim ubližoval a museli proto zemřít?

Prostě dostali jsme se od holubů a respektive od problému holubi versus dravec k problému mnohem mnohem širšímu a to je člověk versus příroda. Já osobně neschvaluji ani jednu stranu, tedy ty tzv. ochránce a ani bouchaly, pytláky a pod. Ale myslím si, že skuteční odborníci z řad jak myslivců tak ornitologů vědí nejlépe jak se věci mají. A těm budiž dána důvěra. Bohužel často tito lidé nemají hlavní slovo v důležitých rozhodnutích.
Juraj Kafka

Musím reagovat na Vaši narážku o uměleckém díle. Je to tak, ale tímto jsem reagoval na konkrétní názor chovatele, který podle svých slov, chová holuby pro radost, ale nesnaží se je nijak prošlechtit, jedná se o tzv. držitele holubů, chtěl jsem ukázat, úplně jiný vztah chovatelů, kteří se snaží určité plemeno nějakým způsobem šlechtit a zlepšovat jeho projevy (týká se hlavně chovatelů rejdičů, šlechtění barevných, nebo postavových holubů se může provádět ve voliérách), a potom třeba přijdou o něco pro ně cenného, naproti tomu chovatelé držitelé, mají například hejno káníků, ze kterých mají radost a každý holub je pro ně cenný naprosto stejně. To potom ztráta jednoho holuba není tak bolestná a názor je samozřejmě jiný. Nezískal doufám někdo, z mých textů dojem, že jsem nějaký zatvrzelý nepřítel dravců! Tak to opravdu nejsem, ale také na druhou stranu, nevidím nic špatného na tom, že když někdo přistihne na svém holubníku dravce, tak ho "přikryje" lopatou, v kontextu toho, jak se s přírodou zachází všeobecně a ve velkém, je to nic a vlastně vůbec k ničemu nedošlo. Je to stejné, jako kdyby se opět povolil odchyt zpěvného ptactva, pár lidí by si chytilo stehlíky a o moc víc, než dnes by jich stejně mezi chovateli nebylo a v přírodě by se to vůbec nepoznalo, problém je spíš v tom, že by některé instituce byly zbytečné a na to si dávají sakra pozor.
Neubauer

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Musím reagovat na Vaši narážku o uměleckém díle. Je to tak, ale tímto jsem reagoval na konkrétní názor chovatele, který podle svých slov, chová holuby pro radost, ale nesnaží se je nijak prošlechtit, jedná se o tzv. držitele holubů, chtěl jsem ukázat, úplně jiný vztah chovatelů, kteří se snaží určité plemeno nějakým způsobem šlechtit a zlepšovat jeho projevy (týká se hlavně chovatelů rejdičů, šlechtění barevných, nebo postavových holubů se může provádět ve voliérách), a potom třeba přijdou o něco pro ně cenného, naproti tomu chovatelé držitelé, mají například hejno káníků, ze kterých mají radost a každý holub je pro ně cenný naprosto stejně. To potom ztráta jednoho holuba není tak bolestná a názor je samozřejmě jiný. Nezískal doufám někdo, z mých textů dojem, že jsem nějaký zatvrzelý nepřítel dravců! Tak to opravdu nejsem, ale také na druhou stranu, nevidím nic špatného na tom, že když někdo přistihne na svém holubníku dravce, tak ho "přikryje" lopatou, v kontextu toho, jak se s přírodou zachází všeobecně a ve velkém, je to nic a vlastně vůbec k ničemu nedošlo. Je to stejné, jako kdyby se opět povolil odchyt zpěvného ptactva, pár lidí by si chytilo stehlíky a o moc víc, než dnes by jich stejně mezi chovateli nebylo a v přírodě by se to vůbec nepoznalo, problém je spíš v tom, že by některé instituce byly zbytečné a na to si dávají sakra pozor.
Neubauer

Moc pekne rečeno stím nanejvíš souhlasím.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Musím reagovat na Vaši narážku o uměleckém díle. Je to tak, ale tímto jsem reagoval na konkrétní názor chovatele, který podle svých slov, chová holuby pro radost, ale nesnaží se je nijak prošlechtit, jedná se o tzv. držitele holubů, chtěl jsem ukázat, úplně jiný vztah chovatelů, kteří se snaží určité plemeno nějakým způsobem šlechtit a zlepšovat jeho projevy (týká se hlavně chovatelů rejdičů, šlechtění barevných, nebo postavových holubů se může provádět ve voliérách), a potom třeba přijdou o něco pro ně cenného, naproti tomu chovatelé držitelé, mají například hejno káníků, ze kterých mají radost a každý holub je pro ně cenný naprosto stejně. To potom ztráta jednoho holuba není tak bolestná a názor je samozřejmě jiný. Nezískal doufám někdo, z mých textů dojem, že jsem nějaký zatvrzelý nepřítel dravců! Tak to opravdu nejsem, ale také na druhou stranu, nevidím nic špatného na tom, že když někdo přistihne na svém holubníku dravce, tak ho "přikryje" lopatou, v kontextu toho, jak se s přírodou zachází všeobecně a ve velkém, je to nic a vlastně vůbec k ničemu nedošlo. Je to stejné, jako kdyby se opět povolil odchyt zpěvného ptactva, pár lidí by si chytilo stehlíky a o moc víc, než dnes by jich stejně mezi chovateli nebylo a v přírodě by se to vůbec nepoznalo, problém je spíš v tom, že by některé instituce byly zbytečné a na to si dávají sakra pozor.
Neubauer

Ale jo, vždyť já to taky tak chápu, že je to pro ně nebo pro mě nesmírně cenné. To bych ty holuby asi nechoval a nebo nevystavoval, kdybych to nechápal. Je to dílo umělecké a kulturní dědictví to máte bezezbytku pravdu, ale já to zase bral z toho pohledu, že to kulturní dědictví jako takové zůstane jen dílo člověka a polemizovat můžeme zda je to přínos? Přínos je to zase pro kulturychtivé lidi, pro přírodu je to přínos? No snad jedině jako ta snadno získatelná potrava, bohužel. :-) a proto chápu i postoj př. Pedra, že jsou to z přírodního hlediska přešlechtěnci. A hned Vaše reakce no tak budem chovat skalňáky no. Vždyť to tak v podstatě je. No a dravec? No co pak mu může pávík - vrcholné dílo stačit? Nemá co v přírodním prostředí dělat. Bohužel poslední roky se stává přírodním prostředí blízkost lidských sídel ne jen pro kosy a hřivnáče ale taky pro krahujce. Vždyť konec konců ze stejných důvodů si kdysi oblíbil lidská sídla i holub skalní - po sléze domestikován. No ale vždyť to taky někdo chtěl, ne, aby se měštští holubi likvidovali přirozeně a tak se vysazovali do měst sokoli a krahujec v parcích byl jen vítán, tak co vlastně chceme?

Mě se jenom líbí ta jasnost ve věci některých, že co má zahnutý zobák, musí k zemi. To abych se bál vypuštět moje ostravačky, které mají také ohnutý zobák, že by mi je někdo flobertkou ... picnul.

A jinak, abych si zamet před vlastním prahem, já jsem taky hliníkovou lopatou asi desetkrát "přikryl" kunu. V úplně stejném duševním rozpoložení jako inkriminovaný děda.

Prostě diskuze dravci versus domácí zvířectvo nemá konce a nikdy mít nebude. A na původní dotaz bylo řečeno už mnoho, a já jen za sebe zopakuji zavírat zavírat zavírat a když vypouštět, tak jen za dohledu. Né že holuby pustím a jdu za barák a nebo do dílny něco montovat, to holt musí se hodinka na to věnovat(i tak je to pro člověka blesk ten útok). Nebo jinak řečeno podle výskytu dravce holuby pouštět a zavírat. Respektovat možnosti zimních útoků a naopak pochopit odliv pozornosti dravce od holubů v sezoně a podle toho holuby pouštět = žít a chovat v souladu s přírodou. Nic hříšného ani svatého na tom není. Počítat s tím, že na podzim jamile mi veme prvního výletka, už musím zavírat a dohlížet.

Včera jsem skřípal zubama, psal jsem to jinde s tím krahulíkem, moh holubici aspoň nechat dokrmit mladé. No co si pomůžu, když ho zastřelím, přijde další a možná ještě hladovější? A nebo přijde rovnou velký bratr tyranosaurus jestřáb? Který mi bude brát i slepice? Takhle mám aspoň přehled, že tu tento velký dravec a krom toho územní nepřítel krahujce není.

Juraj Kafka

Z jiného data a tématu na nemoderce jsem překopíroval k této diskusi velice hodnotný příspěvek, jako je i předcházejíci od p. Neubauera. / Je zbytečné to psát svými slovy /

Jak léta běžela, vždy se pronásledoval dravec např. jestřáb, liška v okolí lidsých příbytků a dokonce i v lese. Každý hajný věděl, kolik kterých predátorů uživý jeden hektar honitby (lesa, polí..), aby byla rovnovha a tím i drobní pěvci, drobná zvěř atd. To byla ta správná ochrana přírody. V tu dobu byl skutečně např. jestřáb, jestřábem lesním a bylo jej možné pozorovat v lesích a to dost obtížně, neboť byl plachý a to platilo i v době rozooraných mezí a začínajících monokultur. A i přesto se predátorům dařilo přežívat a slušně množit, takže se muselo přistupovat i k odstřelům. Po nástupu tkzv. ochránců přírody, kteří a to nemyslím ty neplacené nadšence, kteří podlehli nesmyslným argumentacím, se stali spíše škodnou. Je to velmi podobné, jako s akcí zelená úsporám. Z prostředků, které by měly sloužit ke zlepšení životního prostředí, je dobře živena armáda úředníků, kteří pochopitelně nikam nepospíchají a spíše vymýšlejí, jak něco přibrzdit, jen aby je někdo nezrušil...Beran J.

Příspěvek se opírá o reálný pohled na kulturní krajinu, která je samozřejmě jiná, než původní příroda. Myslím, že na tom nebylo nic špatného, když jestřáb lesní byl v lese a běžně nechytal slepice ve vesnici a mopslíky v městských parcích. Také pokud mě osobně nevadí špačci a dokonce se mi tak líbí, že na stará kolena jim do své třešně vyvěsím budku , tak ale když vidím ta tisícihlavá hejna nad viníci na Moravě, tak jimi způsobené škody bych také jako vinař nehodlal mávnutím ruky tolerovat. Oni se ti lidé také tam musí něčím živit a vinice nevysazovali určitě proto,aby je kompletně sklízeli špačci. To je jen o ten rozumný vyvážený pohled a o pochopení toho druhého.
Celou podstatu problému s dravci vidím v úživnosti krajiny - prostředí, kam patří.
Také nevidím jako důvod ochrany krahulíků - zrušení kravínů s hejny vrabců. Ta hejna tam byla asi důsledkem špatného hospodaření s krmivem. Pokud tam ti vrabci na vesnici již se zrušenými kravíny nejsou, tak tím tam asi moc velká škoda nevznikla a pokud by fungovala rozumná rovnováha potravního řetězce, tak krahulík by své počty za tu dobu měl zregulovat, nikoli existovat na úkor sýkorek, zvonků stehlíků, domácích holubů atd..
A ty "zlenivělé" sýkory, tak pokud si nastudujeme jejich potravní skladbu dle ročního období, tak z těch škůdců na stromech vám v zimě nikdy moc nevyžijou. Ty škůdce nám pochytají především na jaře a v létě, pouze však pokud přežijí zimu - převážně na semenech. Na jaře je ta sýkora "nejpřínosnější" proto, aby jsme mohli ty postřiky omezit. Proto si je budu přikrmovat aby nemigrovala na olšinky a taky proto, že i "přemnožená" sýkora mě ani nikomu v mém okolí nedělá žádnou škodu !!! Proto bych to neviděl tak šedě. Včelky také již nejsou volné a i přikrmené vykonají svoje poslání.
Z celé této diskuse o dravcích jsem od ortodoxních zastánců dravců dosud nepochopil to, jak si mohou dovolit jen vyslovit ,neřku-li prosazovat a psát to, že je nutné dravce chránit proto, že jsou krásnější a to i za cenu neodůvodnitelných škod na majetku druhých. To je asi mnohem větší nesmysl, než lopatka jako redukční nástroj v ruce ochránce svého majetku. Život každého - je jedinečný dar a je pošetilé si myslet, že dravec má větší cenu než "koroptev". Oba životy jsou rovnocené a pro přežití obou nezbytné. Bohužel, ty "koroptve" nám nějak chybí, a dravci přežívají v nepřirozeném prostředí.
Pro pozorovatele chování živočichů v přírodě bych ještě uvedl jeden příklad, který není ovlivněn žádným zásahem a chováním člověka. Pokud smečka lvů má svůj revír ve kterém loví, rozhodně tam jejich potravní konkurenti nejsou od lvů chráněni. Takto se chovají i opice, jejichž genom se od lidského liší jen o cca 1,5 %. Nevím, proč bych se já měl chovat proti přírodě, a chránit toho, kdo mi v mém revíru - holubníku škodí. Gepardi, slabší opice musí a z mého pohledu i Jestřáb lesní může obsadit jiná teritoria / v lese apod. / a o tom to celé je.Tam mají plné právo na život a můj obdiv.
Proto i Pedro ctí zcela přirozeně tento zákon přírody, protože poznal, že Jestřába lesního ze svého revíru neodstraní, protože jak píše na jiném místě, vždy když jeden jestřáb zmizel, nahradil ho hned jiný. Nikdy v tom jeho přirozeném prostředí nechyběl náhradník . Tam je na vrcholu králem a doktorem - Pan Dravec. A tak si to představuji i já, myslím ve shodně s některými výše uvedenýmí diskusními příspěvky.
p.š.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Z jiného data a tématu na nemoderce jsem překopíroval k této diskusi velice hodnotný příspěvek, jako je i předcházejíci od p. Neubauera. / Je zbytečné to psát svými slovy /

Jak léta běžela, vždy se pronásledoval dravec např. jestřáb, liška v okolí lidsých příbytků a dokonce i v lese. Každý hajný věděl, kolik kterých predátorů uživý jeden hektar honitby (lesa, polí..), aby byla rovnovha a tím i drobní pěvci, drobná zvěř atd. To byla ta správná ochrana přírody. V tu dobu byl skutečně např. jestřáb, jestřábem lesním a bylo jej možné pozorovat v lesích a to dost obtížně, neboť byl plachý a to platilo i v době rozooraných mezí a začínajících monokultur. A i přesto se predátorům dařilo přežívat a slušně množit, takže se muselo přistupovat i k odstřelům. Po nástupu tkzv. ochránců přírody, kteří a to nemyslím ty neplacené nadšence, kteří podlehli nesmyslným argumentacím, se stali spíše škodnou. Je to velmi podobné, jako s akcí zelená úsporám. Z prostředků, které by měly sloužit ke zlepšení životního prostředí, je dobře živena armáda úředníků, kteří pochopitelně nikam nepospíchají a spíše vymýšlejí, jak něco přibrzdit, jen aby je někdo nezrušil...Beran J.

Příspěvek se opírá o reálný pohled na kulturní krajinu, která je samozřejmě jiná, než původní příroda. Myslím, že na tom nebylo nic špatného, když jestřáb lesní byl v lese a běžně nechytal slepice ve vesnici a mopslíky v městských parcích. Také pokud mě osobně nevadí špačci a dokonce se mi tak líbí, že na stará kolena jim do své třešně vyvěsím budku , tak ale když vidím ta tisícihlavá hejna nad viníci na Moravě, tak jimi způsobené škody bych také jako vinař nehodlal mávnutím ruky tolerovat. Oni se ti lidé také tam musí něčím živit a vinice nevysazovali určitě proto,aby je kompletně sklízeli špačci. To je jen o ten rozumný vyvážený pohled a o pochopení toho druhého.
Celou podstatu problému s dravci vidím v úživnosti krajiny - prostředí, kam patří.
Také nevidím jako důvod ochrany krahulíků - zrušení kravínů s hejny vrabců. Ta hejna tam byla asi důsledkem špatného hospodaření s krmivem. Pokud tam ti vrabci na vesnici již se zrušenými kravíny nejsou, tak tím tam asi moc velká škoda nevznikla a pokud by fungovala rozumná rovnováha potravního řetězce, tak krahulík by své počty za tu dobu měl zregulovat, nikoli existovat na úkor sýkorek, zvonků stehlíků, domácích holubů atd..
A ty "zlenivělé" sýkory, tak pokud si nastudujeme jejich potravní skladbu dle ročního období, tak z těch škůdců na stromech vám v zimě nikdy moc nevyžijou. Ty škůdce nám pochytají především na jaře a v létě, pouze však pokud přežijí zimu - převážně na semenech. Na jaře je ta sýkora "nejpřínosnější" proto, aby jsme mohli ty postřiky omezit. Proto si je budu přikrmovat aby nemigrovala na olšinky a taky proto, že i "přemnožená" sýkora mě ani nikomu v mém okolí nedělá žádnou škodu !!! Proto bych to neviděl tak šedě. Včelky také již nejsou volné a i přikrmené vykonají svoje poslání.
Z celé této diskuse o dravcích jsem od ortodoxních zastánců dravců dosud nepochopil to, jak si mohou dovolit jen vyslovit ,neřku-li prosazovat a psát to, že je nutné dravce chránit proto, že jsou krásnější a to i za cenu neodůvodnitelných škod na majetku druhých. To je asi mnohem větší nesmysl, než lopatka jako redukční nástroj v ruce ochránce svého majetku. Život každého - je jedinečný dar a je pošetilé si myslet, že dravec má větší cenu než "koroptev". Oba životy jsou rovnocené a pro přežití obou nezbytné. Bohužel, ty "koroptve" nám nějak chybí, a dravci přežívají v nepřirozeném prostředí.
Pro pozorovatele chování živočichů v přírodě bych ještě uvedl jeden příklad, který není ovlivněn žádným zásahem a chováním člověka. Pokud smečka lvů má svůj revír ve kterém loví, rozhodně tam jejich potravní konkurenti nejsou od lvů chráněni. Takto se chovají i opice, jejichž genom se od lidského liší jen o cca 1,5 %. Nevím, proč bych se já měl chovat proti přírodě, a chránit toho, kdo mi v mém revíru - holubníku škodí. Gepardi, slabší opice musí a z mého pohledu i Jestřáb lesní může obsadit jiná teritoria / v lese apod. / a o tom to celé je.Tam mají plné právo na život a můj obdiv.
Proto i Pedro ctí zcela přirozeně tento zákon přírody, protože poznal, že Jestřába lesního ze svého revíru neodstraní, protože jak píše na jiném místě, vždy když jeden jestřáb zmizel, nahradil ho hned jiný. Nikdy v tom jeho přirozeném prostředí nechyběl náhradník . Tam je na vrcholu králem a doktorem - Pan Dravec. A tak si to představuji i já, myslím ve shodně s některými výše uvedenýmí diskusními příspěvky.
p.š.

Nezbývá mi, než ve všem souhlasit s oběma pisateli p. Kafkou i p.š. Samozřejmě, plemena holubů jsou dílem člověka, stejně jako třeba socha vytesaná z kamene, oběma předcházel přírodní materiál, ať už živý nebo neživý a je pravda, že sochy a obrazy také nevystavujeme v lese. Celá tato problematika je o tom, že ne všichni lidé jsou tak rozumní, aby dokázali najít přijatelné kompromisy, jako ve všem (dobře je to vidět v náboženství), nejvíce zmatků a zlé krve, přináší fanatismus a toho je mezi tzv. ochránci přírody opravdu hodně. Dalším jsou teplá místečka různých úředníků "starajících" se o životní prostředí, ti z titulu svých funkcí musí kalit vodu, jinak by se mohlo zjistit, že jsou naprosto zbyteční.
Neubauer

kouknete se na tyhle fotky http://www.youtube.com/watch?v=cIlyCFwsbaY&feature=related Martin H.

Příteli,super,teď už zbývá docíliti čistozobosti.